„Kam jezdíš na hory?“ Ptala se mě před nějakým časem kamarádka. Možná jsem divná, ale nemám ráda sníh a nesnáším zimu. Zkrátka na hory nejezdím, jedině s donucením. Jsem takový letní typ. Takže, když jsem se dozvěděla, že pojedu do Itálie do Dolomit, tak jsem nadšením zrovna neskákala. Jedinou útěchou mi bylo to, že jsem nejela v zimě, ale na jaře. Jenže pak jsem si řekla, že to třeba bude fajn. A ono bylo.

Pojedete tam stejnou trasou, jako když se vydáte na jih Itálie. Nejlepší příjezd po dálnici od Brenneru, po projetí Rakouskem a Německem, směrem přes Mnichov a Innsbruck. Z Prahy je to přibližně 750 km a s malými zastávkami jsme to dali za 8 hodin.

1#DEGUSTACE VÍNA

Cestou tam se zastavujeme ve vinařství Azienda Agricola Pisoni, které bylo založeno v 15. Století. Nachází se v jedné z nejatraktivnějších oblastí Trentina, údolí Valle dei Laghi (Jezerní údolí), kde panuje specifické podnebí středomořského typu, a to díky blízkosti velkého jezera Garda, od kterého vane směrem na sever příjemně teplý větřík Ora del Garda.

Rodina Pisoni byla mezi prvními, kdo začal experimentovat s biologickou produkcí. Měli dva cíle: dbát o životní prostředí a vyrábět skutečně přírodní víno. Všechna vína už mají certifikát Demeter, který může být udělen po třech letech biologické produkce a dvou letech biodynamické produkce. A musím přiznat, že jejich víno je opravdu úžasné.

Například Cuvée Rebo z odrůdy Teroldego a Merlot. Na jazyku se vám rozplyne vyzrálé tmavé ovoce se stopou čokolády a karamelu. Výborné je i Reboro, kde převažuje chuť sušených hroznů se záblesky sušeného ovoce a kompotovaných jahod. Tato zastávka určitě stojí za návštěvu.

2# NA VRCHOLKY HOR

Jakmile sleze z horských svahů sníh, mění se tato krajina v oblast snů pro všechny, kteří chtějí prožít aktivní dovolenou na čerstvém vzduchu, kochat se přitom jedinečnou přírodou a mít jistotu, že se zde o vás po všech stránkách dobře postarají. Nenechala jsem si ujít ohromující scenérie a výhled z Monte Casale.

Náhorní plošina Altopiano del Bleggio nabízí opravdu krásnou přírodu. Na úpatí majestátních vrcholků hor nás vyvezlo terénní vozidlo. Odkud se nám nabídl ohromující výhled na horské scenérie. Po cestě jsme obdivovali krásné rostlinky, kterých je tu opravdu dostatek.

3# TĚLOCVIČNA POD ŠIRÝM NEBEM

Na jednom relativně malém místě najdete jezera, řeky, hory, lesy, náhorní roviny a údolí. Myslím, že každý kamínek tu napomáhá k harmonii přírody a člověka. Vytváří tak prostředí, kde musí být každý sportovec nadšený. Hory si tu opravdu získaly moje srdce, když jsme vyrazili na malou procházku. Čekala nás tu krásná rozkvetlá louka, staleté stromy, salaš uprostřed pastvin a samozřejmě krásné výhledy. Pravdou je, že na horách vás nemusí nikdo nutit, abyste se hýbali. Myslím, že chuť k pohybu se tak stane docela přirozenou, stejně jako potřeba se na chvíli zastavit a zapomenout na čas.

4 #JÓGA I PRO CHUDÉ

Krásný svěží horský vzduch a sluneční paprsky přímo svádí si na vrcholcích hor zacvičit jógu přímo pod čirým nebem. Nepotřebujete k tomu ani podložku, deku nebo ručník. Stačí, když si vyzujete boty a bosí budete vnímat matku přírodu. Na cvičení v přírodě panuje úplně jiná atmosféra než v tělocvičně. Navíc jóga není jen cvičení, ale životní filozofie spojení a splynutí s přírodou, meditace na čerstvém vzduchu. Když zkusíte alespoň na chvilku si jógu v přírodě zacvičit, sami poznáte ten rozdíl.

5# LESNÍ GALERIE

Pokud se vydáte do tohoto kraje s dětmi, tak vězte, že budete mít o zábavu postaráno. Navštívit můžete třeba lesní galerii BoscoArteStenico. Tato výjimečná trasa spojuje kulturu, přírodu a umění. Jedná se o mírnou procházku, která je přístupná všem v okolí obce Stenico. Té vévodí nádherný zámek Giudicarie Esteriori.

Ideální pro milovníky přírody a romantických zákoutí je Area Natura Rio Bianco. Vodopád Rio Bianco je opravdu nádherný a je vidět prakticky ze všech míst v údolí. Práci přírody tady doplnil člověk, když postavil hrady a městečka.

Podél stezky v lese jsou umístěny jednotlivá „umělecká díla“ – sochy a instalace. Na jejich tvorbu byly využity převážně materiály z lesa, jako jsou větve, kmeny, tráva a dřevo. Najdete tu tvorbu místních umělců, ale i třeba umělců z Česka.

Nemusíte se vůbec bát náročného terénu. Je tu myšleno na všechny věkové kategorie a po celé trase jsou umístěny lavičky. Děti určitě ocení, že se exponátů můžou dotýkat a lézt po nich. Na cestu se můžete vydat sami či s průvodcem.

6 # KRAJINA S VINICEMI

V údolí jsou jezera, v kopcích se skrývají nejenom četné hrady, ale i ovocné sady a vinice. Ty se dají projet samozřejmě i na kole. Najdete tu nespočet statků, které vyrábí své víno pro vlastní spotřebu a svých hostů.  Nabízejí i skvělé jídlo a ubytování. Jsou zde však i pěstitelé, kteří dodávají hrozny vinařským družstvům, ale i špičkovým trentinským výrobcům jako je třeba firma Ferrari. Při pohledu do mapy se vám bude možná zdát, že se moc klikatí a snad by mohly vést i kratšími trasami. Zdání neklame, ale ze sedla kola pak pochopíte a jistě i oceníte, že jen tímto způsobem vás dovedou do nekrásnějších vinohradů a k nejlepším vyhlídkám. Pojedete tak po klidných silnicích, místy po polních či lesních cestách. Určitě si zajděte na degustaci místního vína nebo si dejte panáka grappy. Ta je vyrobená z matoliny, tedy vylisovaných slupek a peciček z hroznů.  Důležité na tom je to, že vinař nesmí zbytky po lisování nikde v Trentinu podle zákona vyhodit na kompost nebo zaorat na pole nebo do vinice, jak se to dělá u nás.  Tzn., že má sám vinař oficiální pálenici nebo musí zbytky dodat oproti potvrzení do nějaké jiné pálenice. A úřady to kontrolují, zda se matolina opravdu zpracovala na grappu. Já vám doporučuji ji ochutnat i s příchutěmi.

7 # STŘEDOVĚKÁ VESNIČKA RANGO

Byla ohodnocena statusem nejkrásnější obec Itálie a skutečně zaslouženě. Při vjezdu do centra se ocitnete v době středověku. Není to ovšem žádný skanzen, ale lidé tu normálně žijí a bydlí. Mají tu svoje krámky a dílny. Najdete tu úzké uličky, oblouky spojené domy a z jejich balkónů jsou zavěšené klasy kukuřice. Nádherné je náměstíčko s kašnou, kde se pralo prádlo.

Pokud se rozhodnete tady najíst, najdete tu jen jednu jedinou restauraci CATENACCIO RANGO. Nemusí se bát, že je to nějaká past na turisty. Je to domácí rodinná hospůdka. Ceny jsou tu více než příznivé a co se týče porcí, ty jsou opravdu veliké. Chutnalo mi tady jako u babičky.

8 #MURALES V BALBIDO

V této vesničce se místní obyvatelé rozhodli podpořit kulturní dědictví svých předků a na svých obydlích vytvořili nástěnné naivní malby a grafity. Své domy tak přeměnily v kulisy. Najdete tu tak pověsti o čarodějnicích, koňské závody, sen kominíka, dlouhé babiččiny příběhy, atd. V současnosti je možné zde obdivovat 222 děl.

Můžete tu obdivovat i obrovské starobylé statky, které jsou typické pro alpské vesničky. Jsou postaveny se stájemi, seníky pro uložení sklizně a krmiva, vysokými dřevěnými stropy s půdami pro uložení dřeva nebo sena.

9 # PAMÁTKA PO VÁLCE

Velkým zážitkem byla pro mne návštěva bio včelařství rodiny Zambotti, kde nejen, že jsme ochutnali včelí produkty, ale měli jsme možnost si popovídat s rodinou o pobytu jejich předků za 1. sv. války v Čechách. Toto území patřilo k rakousko-uherské monarchii a bylo rozhodnuto, že právě zde se bude mocnářství bránit. Většina bojeschopných mužů byla nasazena proti Rusům, proto se na evakuaci vydali hlavně starci, ženy a děti. Po čtyřech dnech utrpení v nákladních vagónech jejich vlaky zastavily na území Čech a Moravy. Rodina paní Zambotti se dostala do Prostějova. Děti tu chodily do německých škol, dospělí nemohli pracovat a dostávali tu 1 Kč na 1 den. Po 3 letech se mohli vrátit domů do své vlasti. Ze své přechodné domoviny si ale přinesli kuchařské recepty, jako jsou třeba švestkové knedlíky.

10 # JÍZDA NA ELEKTRICKÝCH KOLECH

Trentino je snem každého cyklisty, protože ve zdejší fantastické přírodě najdete množství cyklostezek. A to jak vytrénovaní, tak i ti rekreační. Teď mluvím hlavně o sobě, protože já jela na kole po 20 letech. No, nebudu vám lhát. Totálně se mě zhostil strach, že to nezvládnu. V podstatě se nemusíte něčeho bát, protože krásnou přírodu si můžete vychutnat na elektrických kolech po trase KILOMETRO ZERO UNESCO E-BIKE TOUR. To znamená, že na jednotlivých zastávkách můžete navštívit producenty místních potravin nebo restaurace, které je používají. Trasu si můžete vybrat podle vlastních sil.

Cyklostezky vedou po rovině i serpentinami do kopce, ale věřte mi, s elektrokolem to není vůbec žádný problém. Jediné, co jsem podcenila, že kolo má velmi citlivé brzdy. Takže jsem si domů sebou kromě suvenýrů přivezla pár modřin.

11# UBYTOVÁNÍ NA STATKU

Mezi alpskými kopci najdete množství selských statků, které nabízí ubytování. Bydlení v nich je teď velkým hitem a musím přiznat, že pobyt v nich je moc příjemný. Převládá v nich dřevo a především výborná strava z místních sezónních produktů.  Krásně si tu odpočinete a můžete vyrazit na túry k horským vrcholům. Na snídani tu najdete domácí produkty a večery můžete trávit u domácího vína.

12 # SKVĚLÁ KUCHYNĚ

Italové jídlo milují, to je jasná věc. Pokud chcete doporučení na nejlepší restauraci, tak vás zklamu. Protože tady se najíte všude výborně. Daří se tu mnoha pochutinám. Pěstují se tu jablka, víno, fialové brambory a ořechy. Jednou z řady místních specialit je pak „polenta“ – kukuřičná kaše, která kdysi zachránila obléhané obyvatele provinční metropole Trenta před vyhladověním. No a dnes je tomu jinak. Pokud budete jako já jíst s Italem u stolu, počítejte s tím, že vás zláká alespoň k pěti chodům. Žádný oběd se tu neobejde bez plátků carne salada, kousků mortandelly či místní speciality tohoto regionu – klobásy ciuiga.

V horských farmách se tu vyrábí řada lahodných sýrů. Mnohé z nich pochází z biochovu krav, které jsou krmené pouze trávou nebo senem. Sýry se vyrábí pouze z mléka, syřidla a soli. Nikdo tady nestraší ani před konzumací nepasterizovaného mléka, protože tady se pilo a pije odnepaměti. Najdete tu i spoustu plantáží s bio zeleninou. Jsou tu ideální podmínky pro pěstování fialových brambor, ze kterých se připravuje božské bramborové tiramisu.

V místních restauracích můžete ochutnat koláče či noky s vlašskými ořechy. Zdejší ořechy mají jádra, která nezanechávají mastné skvrny, a proto se často používají jako dekorace dezertů.

Nejčastějším dezertem tu bývá jablečný štrúdl. Taková ta správná sladká tečka za pořádným obědem či večeří. Samozřejmě k největšímu vývoznímu artiklu patří italské víno.

13# MRAŽENÝ JOGURT JE LEPŠÍ NEŽ ZMRZLINA

Nezajít si na pravou italskou zmrzlinu, by byl hřích. Mě však naprosto nadchl mražený jogurt s ovocem v M´AMI Gelateria Contadina.

14# MALÁ VYCHYTÁVKA NA ZÁVĚR

Pokud chcete opravdu ušetřit, pořiďte si kartu „Trentino Guest Card„. Pro hosty hotelů, penzionů a selských statků je v ceně ubytování. Pro hosty v apartmánech stojí 15 Eur, pro hosty v kempech je rodinná za 60 Eur. Je v ní zdarma cestování všemi autobusy a vlaky místní dopravy v Trentinu. Karta umožňuje i zdarma vstup do více jak 100 muzeí, hradů, galerií a přírodních parků a že s ní turista dostane slevy i mnoha restauracích, obchodech a turistických atrakcí.

15# NENÍ ŘEZNICTVÍ JAKO ŘEZNICTVÍ

Moc mě baví lidé, kteří svou práci dělají s láskou. Řeč je o prezidentu cechu řezníků a uzenářů Trentina, kterého jsme navštívili v jeho rodinném řeznictví Macelleria e Salumeria Dal Massimo Goloso v údolí Val di Non. Řeznictví dnes provozuje již čtvrtá generace. Vzniklo v roce 1850, kdy dědeček dnešního majitele začal s provozováním hospody a prodejem místních lahůdek. Jako řezník chodil také po okolí dělat místním lidem zabíjačky. Postupem času se specializoval na uzené a sušené masné speciality. V roce 1960 získal zlatou medaili za své klobásy a rodina se rozhodla otevřít prodejnu v obci Coredo. Řeznictví zpracovává výhradně maso z chovů v Trentinu. Nabídka mas a výrobků je široká. Jsou tu ovšem dva  výrobky, které dostaly nejvyšší známku kvality a byla zařazeny na seznam organizace Slow Food – Mortandela di Val di Non a klobása Luganega Trentina. Celý pobyt jsem slyšela o něm vyprávět a dokonce jsem ochutnala pár jeho výrobků v jedné restauraci, které nám naservírovali na dřevěné prkénko. A tehdy jsem pochopila, proč o něm všichni tak básní.

A jedna malá rada na závěr. Pokud jste jako já a nemáte rádi hory v zimě, vydejte se do Terme Comano v létě. Budete mile překvapeni, jaké ticho, pohodu a krásnou přírodu tady najdete.

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.