Milá Sylvo,

je Ti málo přes dvacet let a právě ses vrátila domů z „Au-pair“ pobytu v Anglii. Na jih Anglie jsi utekla před prací zdravotní sestřičky, která tě nebavila, ale hlavně před sebou samotnou. Několik měsíců v cizím prostředí Ti sice pomohlo trochu se v životě zorientovat, udělat si názor na spoustu věcí, ale i tak si přijdeš ztracená a v porovnání se svými vrstevnicemi docela nemožná. Když se vrátíš, nemáš peníze, ani práci. Nepřijdeš si talentovaná ani nijak zvlášť pěkná. Jediné, co víš, že toužíš po změně a všechno, co máš, jsou jen sny.

A kdo Ti vlastně píše? Je mi dvakrát více než Tobě a znám Tě líp než kdokoli na světě. 🙂

Neboj se, nebudu Ti radit ani kázat, i když by se to mohlo nabízet. 🙂 Stačí, když Tě poučkami budou celý život zahrnovat rodiče, učitelé, kamarádky a časopisy. Všichni budou nejlíp vědět, co je pro Tebe nejlepší.

Já Tě toho tedy ušetřím, a raději Ti prozradím, co Tě čeká. Moje zlatá, za těch dvacet let nasekáš tolik chyb, že se Ti až z toho zatočí hlava. Budeš se cpát nezdravými jídly, díky čemuž já teď zápasím s celulitidou. Po nocích budeš dělat všechno možné kromě spánku – děkuji Ti mnohokrát za vrásky a taky obrovský úbytek mozkových buněk.

Taky bych Ti byla vděčná, kdybys začala používat krémy proti vráskám, dřív než ve třiceti letech. A mohla bys taky dodržovat pitný režim, teď se na to těžko zvyká. Make-up dokáže zázraky. Škoda jen, že jsi na to nepřišla dřív. Bylo by taky fajn, kdybys vydělávala víc, než utratila, ne naopak.

Tvým životem projde spousta hezkého, ale bohužel i nehezkého. Čekají Tě problémy, rizika a neúspěchy. Teď se těch slov bojíš. Ale to jen proto, že nechápeš význam těchto slov. Tato slova se stanou stavebním kamenem Tvých snů. Zatímco všichni Ti říkají, že jsi snílek a sny se mají snít, já Ti říkám, že Tvůj úspěch záleží hlavně na tom, kolik mu obětuješ a odevzdáš.

Nestyď se, nehleď na ostatní, choď brzy spát, nenervuj se kvůli blbostem, no tak jsi spadla, no…to je normální….zkrátka tyto všechny rady patří do kategorie „Vše, co opravdu potřebujeme znát, jsme se naučili v mateřské školce“, tak se jich drž!

Prosím? Jestli bych já na Tvém místě udělala něco jinak? Proč bych měla? 🙂

Ano, je spousta věcí, které bychom mohly společně zlepšit. Na druhou stranu, ještě nejsme u cíle, ale i tak už vím, že to za to stálo.

A tak si, moje nejmilovanější, zapamatuj, že jediné, na čem opravdu záleží, je čas. Užívej si tyto roky. Už nikdy v životě nebudeš mít tolik volného času a tak málo starostí.

Vím, že Tebe se něco tak trapného, jako stárnutí, netýká. Věř mi, že dřív, než si vůbec dokážeš představit, budeš stát v polovině života a vyjeveně koukat nejen do zrcadla, ale i do minulosti.

Angličtina má oproti češtině tzv. čas předminulý – past perfect. Podle učebnic se tento tvar používá pro děj odehrávající se v minulosti, před ještě jinou událostí. Zní to složitě, že ano? Já si to však vykládám tak, že všechno, co zažiješ před tím, co je teď a co bylo nedávno, je perfect – perfektní.

Hej, ty.

Tak to prosím nepokaz

Sylva

Líbil se vám tento článek? Dejte o něm vědět ostatním!