KARLŠTEJN – PŘÍBRAM – NEPOMUK – KLATOVY – KDYNĚ – VŠERUBY 214 km

Rozmohl se nám tady takový nešvar – „novodobé poutnictví“. Dříve se poutníci vydávali z ryze náboženských důvodů, dnes bych řekla, že novodobí poutníci se vydávají na cestu, aby hledali naději. Naději, že něco překonají či si ujasní. Nebo zkrátka si jen chtějí dokázat, že jsou tak zdraví a plní energie, aby celou trasu ušli. A proč jsem se na cestu vydala já? Já myslím, že každý z nás poutníků si neseme v batohu svůj „shit package“. 🙂

Moje první rada: Nermuťte se, pokud cestu nezvládnete! Někdy se zkrátka stane, že ne všichni cestu dojdou. Pro mnoho lidí, kteří pouť absolvují, se však pouť stává jednou z nejvýznamnějších zkušeností v jejich životě.

TRASA  KARLŠTEJN – HALOUNY – EL PASO – KYTÍN – DOBŘÍŠ – PŘÍBRAM  

Všerubská cesta v České republice vede od kostela sv. Jakuba v Praze na Starém Městě a míří na jihozápad do Bavorska. Já jsem ovšem z Prahy již jednou s rodinou došla až na Karlštejn, tak jsem se rozhodla, že mé putování začnu právě tady. I Karlštejn může být krásně symbolický jako Praha. Nebudu vám lhát, ale cesta je místy náročná, ale věřte mi, že po několika kilometrech vás to začne i bavit. Zkrátka zvyknete si na každodenní chůzi. Důležité je, nepřepálit to hned na začátku. To se vám klidně může stát, protože jeden z úseků prochází přes velkou část Brd. Cesta vede  přes krásná poutní místa jako je Svatá Hora, Nepomuk či Tanaberk. Dostanete se až na hraniční přechod mezi Českou republikou a Německem.

A jak dlouho vám může cesta trvat? Určitě cestu přizpůsobte svým fyzickým schopnostem. Nikde není psáno, že každý den musíte ujít 30 km. A taky si můžete klidně udělat jeden den někde pauzu. Na trase je hodně míst, která je fajn si celé projít nebo se jen tak zastavit v lese a kochat se nádhernou přírodou. Zkrátka to závisí jen na vás. Já jsem článek rozdělila tak, jak jsem cestu šla já. Nechte se tedy inspirovat.

 TRASA KARLŠTEJN – DOBŘÍŠ

Délka: 22,8 km

Tato cesta vede přes řeku Berounku, část Brd, přes obce Hlásná Třebáň, Zadní Třebáň, osadu Halouny až do obce Dobříš.

HALOUNY

Halouny jsou trampská obec. Trampové odtud pravidelně v pátek a sobotu konali túry do Brd. A také v okolí zakládali své osady. Bohužel tyto osady byly většinou zničeny v minulém režimu. Já jsem se však do jedné rozhodla alespoň trochu nakouknout. Nezapomeňte však, že se  jedná o soukromé pozemky.

TRAMPSKÁ OSADA El PASO

Tato nejstarší trampská osada v Brdech se nachází na krásném romantickém místě původního lomu. Osadu založili tři osadníci z bývalé osady Westend v roce 1925.  Právě nejstarší chata nese jméno EL PASO. Nejhezčí pohled na ni je z výšky od pomníku J. Maršálka. Podle ní se jmenuje i osada. První osadníci sem natahali hlínu v pytlích na zádech. Takto vytvořené hliněné molo umožňovalo vstup k jezírku, kolem kterého si postupně osadníci budovali sruby.

BRDSKÁ ZIMNÍ ARMÁDA

Kousek nad chatou El Paso vznikla Brdská zimní armáda pod velením generála Jerry Packarda. Dnes by se dalo říct, že se jednalo o průkopníky zimního táboření. Tato skupina měla i vlastní stejnokroj, skládající se z klobouku „na tři facky“, manchestrové kalhoty, Milton svetry a kabáty. 🙂

KYTÍN

Brdským lesem se dostanete do krásné malebné vesničky jménem Kytín. Nachází se tu kostel, který je zasvěcený jako chrám Nanebevzetí Panny Marie. V šedesátých letech se tu nacházely i varhany z nedaleké Skalky, na které mohl hrávat J. J. Ryba. Kolem kostela je starý hřbitov obehnaný zdí, kam se však již 150 let nepohřbívá. Za kostelem se nachází studánka uctívaná přes 500 let jako zázračná, léčící choroby oční.

Zdejší krajina vešla do širšího podvědomí lidí v dobách počátku trampingu a ke Kytínu se váže i několik slavných postav. Nejznámější je určitě literární postava školák Kája Mařík, jehož příběhy se utvářely v nádherné scenérii Kytínských lesů.

Z Kytína vede zbylých 11 km opět po žluté lesem, místy i jedlovým. A potom dále po modré už nejprve jehličnatým a pak dubovým lesem míříte přímo do Dobříše.

DOBŘÍŠ

Název města Dobříš je dle pověsti odvozen od jména vladyky Dobřicha, který na obchodní stezce založil osadu. Ve 14. století Dobříš sloužila jako oblíbené lovecké místo českých králů.

ZÁMEK

Dnes je Dobříš známá i díky rokokovému zámku. Je to zámek nejen aristokratů, ale i spisovatelů a filmařů.

Zámek patřil šlechtickému rodu Colloredo – Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn Německou říší, což znamenalo, že vlastně byli nepřátelé říše. Seděl tady protektor Kurt Daluege. Pak přišlo osvobození, chvíli tu Colloredové byli, ale přišel komunismus, zámek byl zkonfiskován Československým státem, takže museli odejít do emigrace. Zámek byl využíván jako Domov spisovatelů, za to může spisovatel Jan Drda, rodák z nedaleké Příbrami. Spisovatelé tu však žádný velký luxus neměli. Šlechtické sídlo bylo tehdy ještě bez ústředního topení, se společnými záchody a koupelnami na chodbě. Na zámku nebydleli jen spisovatelé, ale i kulturní osobnosti. Jako například prvorepubliková hvězda Adina Mandlová. Ta tu víceméně dožívala. Trávila tu pár chvil na sklonku života a zůstala dámou do posledního dechu.Herečka dostala pokoj v přízemí východního křídla zámku, kde je dnes sekretariát ředitele. Zemřela v Příbramské nemocnici. Bylo jí 81 let.

Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska, do jehož vlastnictví se vrátil v roce 1998.

Zámek je oblíbený i mezi filmaři. Zdeněk Troška tu natočil pohádku Princezna ze mlejna. Jednou z největších produkcí, která tu byla, byl štáb k filmu Rytíři ze Šanghaje s Jackie Chanem.

TRASA DOBŘÍŠ – PŘÍBRAM

Délka: 26,6 km

Z Dobříše vede poutní cesta takovým obloukem přes lesy Brd. Je to téměř mimo civilizaci, tak s tím raději počítejte a vezměte si s sebou něco k snědku a pití. Příroda je tu velmi krásná. Pokud trasu půjdete jako já v létě, tak narazíte na rostoucí náprstník.

Vystoupáte až na vrchol Kuchyňka a pomalu budete stále klesat lesem až do Příbrami. Musím se přiznat, že tento úsek jsem původně myslela, že nedám, protože mi přišel hned na začátek moc dlouhý a náročný, ale nakonec to bylo moc fajn. Brdská příroda je opravdu překrásná a určitě stojí za to překonat vaškeré obavy. Vynechaly byste tak jednu z nejkrásnějších částí Všerubské svatojakubské cesty. Jen myslete na to, že po cestě není žádné restaurační zařízení, takže jídlo s sebou!

Na pohled krásná květina, radost pohledět, že? Jenže ačkoli vypadá bezbranně, pro jiné rostlinné zejména luční druhy je velkým nebezpečím. Zatímco náprstník roste jak houby po dešti, jiné původní druhy vytlačuje.

SVATÁ HORA

Po svatohorských schodech (365 schodů do nebe) a malebnými uličkami staré Příbrami se dostanete až k opravdu úžasnému architektonickému komplexu. Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo.

Po obvodu celého areálu se nachází ambity – neboli klenutá chodba, jejíž stropy zdobí obrazy.  Na nich se nachází výjevy popisující zázraky, které Panna Marie vykonala, včetně letopočtu a čísla, pod kterým je příslušný zázrak zapsán ve zdejší Knize milosti. Zázraků se nad městem Příbramí podle svatohorských dokumentů odehrálo více než 4000. Jde však jen o ty historicky doložené, které schválil Vatikán.

V rozích ambitů pak stojí čtveřice osmibokých kaplí pojmenovaných po městech – Plzeňská, Pražská, Mníšecká a Březnická. Zvlášť netradiční je krápníková kaple sv. Maří Magdalény.

Na oltáři je vyhrazeno místo pro sošku Panny Marie. Jezulátko v jejím náručí má temné tváře. Původně světlé hruškové dřevo totiž za staletí postupně ztmavlo. Soška je tradičně oblékána do speciálně ušitých úborů. Jeden z nich věnovala sošce i sama panovnice Marie Terezie a obětovala na to část svých svatebních šatů.

AKCE K 

a

POSTAVENÍ ŠLECHTY PO ROCE 1945

Na Svaté Hoře najdete i výstavu věnovanou Akci K a postavení šlechty po roce 1945. Akce K (K jako kláštery) byla součástí snahy komunistické strany o likvidaci církevních řádů. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byly státní mocí zabrány mužské kláštery a řeholníci odvezeni do internace. Na výstavě najdete informace právě vztahující se ke Svaté Hoře. V roce 1949 byl zatčen komunisty Jan Blesík a Ivan Mastiliak. Při vykonstruovaném procesu byli odsouzeni k mnoha letům vězení. Tato malá výstava určitě stojí za to. Neměli bychom zapomínat na naši minulost!

Křížová cesta v parku na Svaté Hoře vznikla ve 30. letech 20. století. Je to asi 0,8 km dlouhá cesta lipovou alejí, lemovaná vzácnými stromy, jako je např. platan, tis či červený buk.

KŘÍŽ JOSEFA TOUFARA

Po sametové revoluci byl na Svatou Horu umístěn kříž Josefa Toufara. Kněze, který je spojovaný s tzv. čihošťským zázrakem.

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.

Od Svaté Hory budete pokračovat po cestě dál směrem k Rožmitálu. Ale to je už jiný příběh…..