Když jsem byla malá, tak na obrazovkách běžel italský krimiseriál Chobotnice o sicilské mafii. Hlavní postavou byl policejní inspektor Corrado Cattani, který se samozřejmě snažil mafiány dopadnout. Přirovnání mafie k chobotnici je opravdu úžasné a realistické. Její každé chapadlo má svou vlastní nervovou výbavu, jakýsi vlastní „mozek“, který ho řídí. Chapadla se díky tomu mohou pohybovat samostatně. A pokud jí chapadlo useknete, chobotnici to neublíží a po čase jí naroste nové. A tak je to i s mafií. Ten morbidní svět mě svým způsobem fascinoval, a když jsem přijela na Sicílii, okamžitě jsem si na něj vzpomněla.

Myslím, že mezi sicilské prohry se řadí právě mafie. Pokud se po ní začnete pídit, místní lidé vám s velkou přesvědčivostí budou tvrdit, že mafie na Sicílii neexistuje. Podíváte-li se na titulky novin, zjistíte, že mafie na Sicílii byla, je a bohužel i bude. Je ale pravdou, že během posledních let prošla obrovskou transformací. Z převážně vesnické organizace, kdy sehrávala jakousi roli prostředníka mezi státem a nespokojenými občany, se změnila v aktivní zločinecký spolek zabývající se pašováním drog, hazardem a prostitucí. Prorostla do státní správy a bohatne ze státních zakázek v obchodu, stavebnictví, nemovitostí a podobně. Říká se, že až 80% podnikatelů a obchodníků platí tzv. „výpalné” neboli „pizzo”.

Jako turista na Sicílii nemáte šanci dostat se s mafií do kontaktu, a tak se není čeho obávat. A jste-li čtenář nebo filmový fanda filmových románů o mafii jako já, není nic lehčího než se vydat po jejich stopách.

CORLEONE

Mojí první zastávkou bylo městečko CORLEONE. Jsem velký fanoušek filmové trilogie KMOTR. A jak říká můj bratr: „Ségra, vydat se do Corleone je povinnost! Sice tam nic není, ale pohybovat se v místech, kde se narodili největší mafiánští zločinci světa, ten pocit je nepopsatelný. Jde o to nasát tu atmosféru!“ Tak jasně brácha, na Tebe já dám! 🙂 Spisovatel a scénárista Mario Puzzo svoji mafiánskou ságu situoval v sicilské části právě do tohoto města. To se nachází v sicilských kopcích cca 60 km od Palerma. Režisérovi Copollovi se však městečko moc pro natáčení nelíbilo, a tak se natáčelo jinde.

A proč Corleone? Právě tady v Corleone se zrodila sicilská mafie. Jako by malá vesnice ukrytá v horách k tomu vybízela. Fungovala na principu rodiny neboli klanu. Její členy vedl jeden šéf, který kontroloval svoje teritorium. V 19. století využila revolučního politického ovzduší, když byla Sicílie osvobozena od Giuseppe Garibaldiho, a od té doby začala ovládat celou oblast. “Skuteční páni” této skupiny se častěji označují jako Cosa Nostra. Toto sousloví v češtině znamená Naše věc. Tehdy Siciílie była tou starou Sicílií.

Městečko se vám pravděpodobně představí jako tiché a mírumilovné místo, až se vám nechce věřit, že tady byli chyceni největší zločinci. Je si své nechvalné pověsti vědomo a snaží se, seč může, svoji image vylepšit. Nicméně nad veškerou snahou o novou tvář města stále vítězí slavný Kmotr, podporován vždy nějakým novým zatčením.

MUZEUM C.I.D.M.A.

I když se tady slavný film nenatáčel, byla by škoda městečko vynechat. Protože právě tady se dozvíte o mafii nejvíce. Nachází se tu muzeum C.I.D.M.A., které se nesnaží opěvovat mafii, ale právě naopak ukázat beznaděj kolem ní. Je to mezinárodní dokumentační centrum o mafii a vede jej hnutí No Mafia. Seznámíte se tu s nejznámějšími mafiánskými bossy a jejich neúnavnými pronásledovateli. Pro mne to byl dost silný zážitek. Byla jsem celým muzeem fascinovaná a dozvěděla jsem se tolik nových informací, že je vám hned teď musím všechny povědět. 🙂 Protože jen tak pochopíte a uvědomíte si, co to nenápadné slovo „MAFIE“ vlastně znamená.

MŮJ TIP:

Do muzea vás jen tak nepustí. I když se může stát, že budete mít štěstí, ale na to bych nesázela. Muzeem provází průvodce a to buď v angličtině, ale většinou v italštině. V obou případech se musíte objednat – tady. Já jsem do muzea předem poslala email a objednala se na určitý den a hodinu. Nicméně, když jsme dorazili na místo, moji návštěvu si zapomněli zapsat. A řekli mi :“Zítra!“ 🙂 Takže průvodce sháněli na poslední chvíli, protože jsem jim ukázala email, že si to nevymýšlím. Takže objednejte se předem a mějte u sebe email jako důkaz pro jistotu!

MÍSTNOST SE SLOŽKAMI

Nejprve vás průvodce zavede do místnosti se spoustou složek s dokumenty. Ten pocit být tady je nepopsatelný, protože se najednou ocitnete uprostřed největšího italského procesu Maxi, který byl namířen proti mafiánské Costra Nostře.

Poprvé se tu setkáte se jmény soudců „Giovanni Falcone a Paolo Borsellini“, kteří vedli jeden z největších procesů s mafií. Ten začal v roce 1986 a upíraly se k němu oči celé Itálie. Dva měsíce vyslýchali mafiánské bossy, jejich poskoky a spolupracovníky s mafií z Cosa Nostry ve speciálně vybudovaném bunkru ze železobetonu. Ti byli obviněni ze 120 vražd, pašování drog, vydírání a spolupráce s mafií. Když se pořádně zaměříte na jména na složkách najdete tu jména jako Tommaso Buscetta a Michele Greco.

TOMASSO BUSCETTA

V MAXI PROCESU totiž nejpřesvědčivější důkazy přišly z nejméně očekávaného místa. A to přímo z mafie! Vyšetřovatelům se podařilo na svou stranu získat „Pentito“, bývalého mafiánského bosse Tommase Buscetta. Když nový šéf Cosa Nostry Salvatore „Toto“ Riina nechal zavraždit dva jeho syny, pokusil se o sebevraždu a následně se rozhodl spolupracovat s policií. Před ním měli vyšetřovatelé jen povrchní představu o fenoménu mafie. Potvrdil jim řadu informací o struktuře, technikách náboru a funkcích mafie.

SALVATORE „TOTO“ RIINA

Nejprve bych zmínila jméno velkého šéfa sicilské mafie Salvatore Riina. Jak jinak, narodil se v Corleone a byl hlavním představitelem mafiánského klanu, zvaného Corleonesi. „Toto“ je jinak řečené jméno Salvatore. Říkalo se mu taky „La belva“ v překladu zvíře nebo bestie, a to z důvodu jeho mimořádné krutosti. Ano, byl to právě on, který nechal zabit dva syny Buscetta a neúspěšně se pokusil zabít jeho samého. Pokračoval v zastrašování a vraždění jak členů konkurenčních klanů, tak i představitelů veřejného života. Vrcholem jeho díla bylo zavraždění dvou vyšetřujících soudců Falconeho a Borselliniho, kteří se zaměřili na boj s mafií. Tyto činy vyvolaly bouřlivý ohlas v italské i světové veřejnosti a přiměly místní úřady k rázným krokům. Zatkli Riina na základě tipu jeho bývalého řidiče, který byl policejním informátorem. Byl několikrát souzen, zprošťován viny a nakonec zemřel ve vězeňské nemocnici na rakovinu.

MICHELE GRECO

Spousta složek nese jméno mafiánského bosse „Greco“ pocházejícího z dlouhé linie mafiánů. V poslední části své zločinecké kariéry by se však dal nejlépe popsat jako něco víc než Riinův „loutkový boss“. V roce 1982 byla policií zpracována zpráva, v níž bylo uvedeno 162 mafiánů, kteří si zasloužili zatčení, a tato zpráva byla neoficiálně známá jako zpráva „Michele Greco + 161„, což naznačovalo Grecovu důležitost oproti ostatním podezřelým. Tato zpráva byla pouhým začátkem vyšetřování, které mělo přerůst v Maxiho proces.

Greco byl obviněn z objednání 78 vražd, včetně vražd protimafiánského soudce Rocca Chinniciho. Greco se nikdy nepřiznal ke svým zločinům a ani ke svému postavení v Cosa Nostře. Ve vězení umřel na zápal plic.

PROCES MAXI

Když se vrátím k procesu Maxi, bylo celkem obžalováno 475 mafiánů z mnoha trestných činů, z toho 338 obviněných osob dostalo 19 doživotních trestů a celkem byli odsouzeni na 2665 let za mřížemi. Itálie tak zjistila, že mafie není nepotrestatelná. Mnoho z obžalovaných bylo ovšem souzeno na útěku, protože se je nepodařilo dopadnout.

A vy máte právě tady možnost vidět dokumenty, které městečku věnovala trestní komora palermského soudu. Jsou svědectvím o práci soudců, jako byli Giovanni Falcone a Paolo Borsellino, kteří za své nasazení v boji proti mafii zaplatili životem. Mezi složkami jsou i výpovědi, které soudci Falconemu adresoval nechvalně známý přeběhlík Tommaso Buscetta.

ROSARIA SCHIFANI

Při vstupu do místnosti vás určitě zaujme černobílá fotografie ženy od sicilské fotografky LETIZIE BATTAGLIE. Na ikonickém snímku z roku 1982 je dvaadvacetiletá Rosaria Schifani, která byla vdovou po bodyguardovi Vitovi Schifanim, který byl zabit spolu se soudcem Giovannim Falcone. Letizia vzpomínala, že jí zavolala v den pohřbu, aby ji vyfotila. „ Řekla jsem jí, ať zavře oči. Byla tak krásná. Chtěla jsem vyjádřit její tichou bolest.“ řekla. Během posledních let nabyla tato fotografie symbolické váhy národního smutku.

MÍSTNOST PRO ZPRÁVY

V této místnosti visí na stěnách fotografie významné sicilské fotografky LETIZIE BATTAGLIA, s jejíž fotografií jste se už setkali v první místnosti.

Letizia měla odvahu vydat se na místo činu, aby zvěčnila tragické mafiánské vraždy. Někdy se dokonce ocitla na místě čtyř nebo pěti různých vražd během jediného dne. Tato drobná Sicílianka se zářivě oranžovými vlasy mě opravdu svými fotografiemi dostala. Překvapivě poprvé vzala fotoaparát do ruky ve svých 40 letech. Já jsem z jejích fotografií byla totálně unešená.

Když jsme procházeli touto místností, myslím, že jsme byli všichni fascinování mafií a jejím brutálním násilím. Já si to nedovedu představit, že bych fotografovala mrtvé, zavražděné a plačící vdovy. To přeci musí člověka poznamenat? Ne? Fotografovala mrtvé tak často, že jednou řekla: „Najednou jsem měla svůj archív plný krveprolití.“ Její fotografie dokonce posloužily i k trestnímu stíhání, protože byly jediným hmatatelným důkazem.

GIOVANNI FALCONE

Toto jméno jsem už několikrát zmínila a teď je pravý čas, abyste se o tomto odvážném muži dozvěděli něco více. Na základě fotografií na stěnách v místnosti se máte možnost podívat na místa činu. Průvodce nám vypráví příběh palermského rodáka GIOVANNI FALCONE, italského prokurátora, který se specializoval na vyšetřování a odhalování zločinů Cosy Nostry. O něm jste již slyšeli při vstupu. Zemřel ve věku 53 let poté, co byl na něj spáchán atentát. Často cestoval, zejména mezi Římem a Palermem. Protože se bál o svůj život, dbal důsledně na bezpečnostní opatření. Nikdo z jeho okolí dopředu nevěděl, jaké jsou jeho nejbližší plány, měnil je na poslední chvíli. Pokud někam letěl, vždy to bylo pouze s letadlem tajných služeb. O jeho cestách věděl dopředu jen úzký počet lidí z Ministerstva spravedlnosti. Osudným se mu však stala cesta z palermského letiště.  Pod vozovkou byla umístěna v kanalizační rouře výbušnina. Nálož byla dálkově odpálena. Spolu s ním zemřela i jeho manželka a bodygardi. Právě jeho smrt spustila v Itálii největší vlnu odporu proti mafii.

PAULO BORSELLINI

Další významnou osobou byl jeho kolega PAULO BORSELLINI, rovněž italský prokurátor. Ten zahynul necelé dva měsíce po něm. Bomba umístěná zabijáky mafie zničila jeho vůz Fiat 127 a zabila jeho i pět policistů sloužících jako jeho ochranka.

CESARE TERRANOVA

„Neboj se,“ řekl své ženě, „na soudce si netroufnou, na mě si netroufnou.“ Bohužel ani soudce není nedotknutelný. Soudce Cesare Terranova, člen parlamentní komise, byl zastřelen ve svém autě spolu se svým řidičem, policistou Leninem Mancusem, který působil jako jeho osobní strážce. Fotografka Battaglia musela fotografovat mnoho slavných soudců a proti mafiánských prokurátorů ještě v době, kdy jejich těla ležela na místě činu. „Byl to jeden z nejdůležitějších mužů sicilské politiky. Když ho zabili, říkala jsem si, že nic horšího se stát nemůže. Nic. Nebyla to pravda.“ řekla.

MÍSTNOST BOLESTI 

SHOBHA BATTAGLIA

V další místnosti je umístěna stálá výstava Shobhy, dcery Letizie Battagliové, která se vydala po stopách své matky a svými záběry zachytila zděšení, pocit bezmoci a zoufalství těch, kteří někoho ztratili kvůli mafii. V místnosti jsou také vystaveny fotografie Letizie dokumentující mafiánské vraždy, zachycené totálně bez obalu. Shobha opravdu zdědila talent po své matce, a protože fotografie nebyly popsány, místy jsem měla problém rozpoznat, komu fotografie právě patří.

Průvodce nás upozorňuje, že fotografie záměrně rozmístili tak, že na jedné straně jsou chudí Sicilané a na druhé bohatí. Jakákoli mafie potřebuje vždy mít své mozky a pěšáky. Proto se vždy orientovala na lidi, kteří se cítí ve společnosti ztracení, frustrovaní a odvržení. Žijí v chudobě, nemají žádnou životní perspektivu a mají nižší vzdělání. Proto mafie kvete na jihu Itálie, a ne na severu, který je bohatší a vzdělanější.

Ano, v této místnosti na vás padne pocit bezmoci a do očí se vám vkrádají slzy. Fotografie jsou úplná umělecká díla a pokud byste chtěli vidět tvorbu Shobhy, její další fotografie najdete na jejích webových stránkách – https://www.shobha.it .

HALA DALLA CHIESA

V místnosti věnované generálu Dalla Chiesovi jsou vystaveny fotografie některých hlavních mafiánských bossů, vedle nichž jsou fotografie velkých mužů spravedlnosti, kteří statečně bojovali proti organizovanému zločinu.

GIORGI BORIS GIULIANO

Giuliano byl policejním šéfem v Palermu. Zabila ho sicilská mafie při vyšetřování obchodování s heroinem a praní špinavých peněz. Nedlouho před svou smrtí byl jedním z prvních italských policistů, kteří navštěvovali akademii FBI v Quanticu ve Virginii.

LEOLUCA BAGARELLA

Tento známý mafiánský boss pochází rovněž z Corleone. Bagarella byl dopaden v roce 1995, kdy byl čtyři roky na útěku, a odsouzen na doživotí za spojení s mafií a několik vražd.

BERNARDO PROVENZANO

Provenzano, přezdívaný pro způsob odstraňování svých nepřátel „buldozer“, proslul jako nejhledanější muž Itálie. Italská policie po něm pátrala 43 let. Unikat před spravedlností se mu dařilo mimo jiné proto, že policie netušila, jak tento „kmotr“ vypadá. Byl zásadový a nikdy nepodlehl pokušení se ukazovat na veřejnosti. Nepoužíval telefon ani počítač, místo toho používal psací stroj. Se svými podřízenými komunikoval pomocí papírových motáků, která místo jmen obsahovala čísla. Ty putovali klidně přes pět lidí a než se k němu dostala odpověď, trvalo to několik dní. Narodil se právě tady v Corleone a stal se členem mafie již jako teenager.

Zahájil „modernizaci“ mafie a zcela změnil její taktiku. Za jeho vlády vraždění přestalo a upřednostnil tak příměří se státní mocí a pokračoval v infiltraci do hospodářských a politických kruhů. Kromě tradičního obchodu s drogami, zbraněmi či ženami se Cosa Nostra za jeho vedení soustředila například i na imigraci. Zemřel ve vězení, kde si odpykával doživotní trest za několik vražd, včetně podílu na vraždě slavných soudců Paola Borsellina a Giovanniho Falconeho. Na sklonku života trpěl mimo jiné Parkinsonovou nemocí.

OMERTA! ZÁKON MLČENLIVOSTI

Ptáme se průvodce, zdali ještě mafie existuje. Říká nám, že samozřejmě ano, ale dnes jim o peníze moc nejde, ale rádi si skrytě střeží svoje teritorium. Zkrátka je kolem, ale není vidět. Nikdo vám ovšem neřekne, jak to bylo za krvavých časů, kdy se v ulicích každodenně nacházelo několik zavražděných lidí. OMERTA! Zákon mlčenlivosti je tu pořád silný.

Pojďme se na chvilku odprostit od násilí a vražd. Ale opravdu jen na chvilku. 🙂 Přeneseme se do filmového světa, kde se nic naštěstí neděje doopravdy, i když kdo ví.

HORSKÉ MĚSTEČKO SAVOCA

Ten, kdo viděl filmovou trilogii Kmotr v hlavní roli s Marlonem Brandem ,  Al Pacinem  a Robertem de Niro od režiséra Francise Forda Coppoli podle knižní předlohy spisovatele Maria Puza, která je považována za jeden z nejlepších filmů všech dob, a chce zažít filmovou atmosféru na vlastní kůži, musí navštívit městečko Savoca. No spíše vesnici. To je povinnost! V podstatě tam všechno zůstalo jako ve filmu. Jako by se tu zastavil čas a pro někoho toto místo může být jen ospalá díra. S filmem se tu setkáte na každém rohu, a to v podobě různých magnetek, hrnečků, ručníků a dalších suvenýrů. Procházet se v místech, kde se natáčeli slavné scény, o které ve filmu není nouze, je ovšem věcí nenahraditelnou a dá se říct, že je to unikátní zážitek. A zážitek je do Savocy se dostat. Připravte se, že budete stoupat hodně vzhůru a pojedete po serpentínách. 🙂

BAR VITELLI

Bar Vitelli byl otevřen v roce 1963 a najdete ho na náměstí Piazza Fossìa, na němž je i umělecké dílo znázorňující režiséra s kamerou, tedy Francise Forda Coppolu. Bar je umístěn v přízemí bývalého paláce rodiny Trimarchi. Mimochodem, bar do té doby než se začalo točit neměl ani jméno. :-))))

Možná si vybavíte scénu, kdy Michael Corleone zabije Sollozzu a zkorumpovaného policistu McCluskeyho. Michael se skrývá na Sicílii, a právě v baru Vitelli vyprávějí jeho ozbrojení průvodci majiteli, že jejich příteli se líbila jedna dívka, kterou cestou spatřil, více Řekyně než Italka. A majitel baru pochopí, že tou dívkou je jeho dcera Apollonia.

A tak moje srdce zaplesalo, když jsem zjistila, že bar opravdu existuje a nejednalo se pouze o kulisu. Jenže jak už to bývá, byl  plný turistů. To je jasné. Najdete tu ale i malé muzeum, tedy spíš místnost, kde je spousta fotek z natáčení. Je tu dokonce i křeslo, na kterém ve slavné scéně seděl právě Al Pacino.

KOSTEL SAN NICOLÓ

Kostel byl postaven ve 13.století, ale jeho současná podoba je z 18. století. Je to právě ten kostel, který si zahrál v Kmotrovi. Jak už víte z filmu, tak vztah Apollenie a Michaela skončil svatbou. Ta se odehrávala právě v tomto kostele.

Nicméně Savoca není jen o filmu Kmotr. Najdete tu nespočet krásných památek jako jsou krásné kostelíčky, paláce, rozlehlý hrad atd. Jen kostelů zůstalo v historickém jádru sedmnáct a většina z nich stále existuje.

KOSTEL SAN MICHELE

Kostel je z roku 1250 a byl rozšířen v 15. století. Najdete tu překrásné barokní fresky.

 Savoca se dokonce v roce 2016 umístila na 3. místě žebříčku deseti nejkrásnějších vesnic světa. Zjistila jsem, že jsem tady moc nefotila a jen jsem si to tu prostě užívala. Bylo tady hodně lidí, takže fotky by stejně nebyly moc pěkné.

FORZA D’AGRÓ

Forza d’Agrò je další moc pěknou vesnicí, kterou nesmíte vynechat.

KOSTEL SANTISSIMA ANNUNZIATA

Ve filmu Kmotr III. se objevuje scéna s kostelem Santissima Annunziata. Kay a Michael jsou tu svědky svatby. Kay Michaelovi řekne, že jeho dcera je zamilovaná. On však říká, že to nedovolí. Rovněž se tu odehrává scéna, kdy se mladému Vitovi podaří po vraždě otce utéct schovanému na odjíždějícím oslu.

BAR EDEN

Bar Eden je nejstarší bar ve Forza d’Agro.  Tento bar byl místem setkávání ve vesnici v době, kdy v domácnostech ještě nebyla instalována televize. Nachází se na náměstí Cammareri, které je zároveň nejstarším náměstím v obci. Jedná se o velmi prosté místo s velmi přátelskými majiteli, kteří jsou zvyklí přijímat turisty z celého světa, protože v tomto baru se natáčela scéna ze slavného filmu „Kmotr“ s Al Pacinem. Uvnitř najdete spoustu fotografií, které ukazují různé osobnosti, které barem prošly.

TAORMINA

Režisérovi Coppolovi se nelíbilo moc Corleone, a když byl ubytovaný v paláci San Domenico v Taormině, tak mu zaměstnanci hotelu poradili, aby se zajel podívat do nedalekých vesniček Savoca a Forza d’Agrò. A jedna taková perlička. Pokud jste viděli druhou sérii seriálu Bílý lotos, tak právě tady se odehrávaly všechny scény. Tuto sérii vám doporučuji před cestou shlédnout, protože i tady se vydávají po stopách filmu Kmotr.

ŽELEZNIČNÍ STANICE TAORMINA – GIARDINI

Železniční stanice v Taorminu si zahrála v Kmotrovi III. Kay se konečně připojuje k Michaelovi v Palermu a přijíždí na nádraží Bagheria. Ve skutečnosti se jedná o nádraží Taormina-Giardini, které se nenachází nikde poblíž Bagherie. Je to však docela pěkné nádraží, které se od doby uvedení filmu příliš nezměnilo.

PALERMO

Arabové nedali Palermu jen pestrobarevné tržnice, ale taky jedno hodně známé slovo „mafie”. Slovo vzniklo buď ze slova „mahjas”, což v překladu znamená „naparovat” nebo z výrazu „marfúd”, neboli odmítat. Sicilané se podle staré legendy setkali se slovem „mafie” už ve 13.století. Tehdy tu totiž došlo ke krvavému incidentu tzv. Sicilské nešpory.

V Palermu došlo tehdy totiž ke krvavému povstání, kdy na Velikonoční pondělí se věřící shromáždili na nešporách. Povstalci se snažili sesadit francouzského krále Karla I. a vypudit tak Francouze ze země. Měli dokonce svoje heslo a to ”Zabijte všechny Francouze, Itálie vpřed!”. Říká se, že zkratkou tohoto bojového hesla je právě slovo „mafia”.

Když jsem se procházela Palermem, neubránila jsem se představě, jak to tady asi muselo vypadat v 70. a 80. letech 20. století, kdy tady zuřila mafiánská válka. Přestřelky tu byly na denním pořádku. Palermo bylo jedno z nejnebezpečnějších měst světa. Možná místy ještě zahlédnete zjizvenou starou stěnu od kulek.

VILLA MALFITANO WHITAKER

V Palermu se kmotr točil na několika místech. Vybavte si scénu, kdy Michael a jeho rodina přijíždějí k zadnímu vchodu této honosné vily v Palermu, což znamená, že Coppola natáčel tyto scény pro jednou tam, kde se odehrávají v knize. Kdybych teda byla detailista, tak vila se nachází v Palermu, nikoliv v nedalekém městečku Bagheria, jak je naznačeno ve filmu. Byl použit jak interiér, tak exteriér a objevuje se ve všech částech filmu, které se odehrávají na Sicílii. Právě tady bydlí rodina, zatímco Antony vystupuje v Palermu.

TEATRO MASSIMO

Teatro Massimo je největším operním domem v Itálii, kde Anthony debutoval v opeře. Je to poměrně velkolepá budova, a to jak uvnitř, tak zvenčí. Ve filmu Kmotr III. byl však použit pouze exteriér. Ve skutečném životě procházela opera v době natáčení rozsáhlým, desítky let trvajícím uzavřením kvůli rekonstrukci.

PÁR DRBŮ Z KMOTRA 🙂

A teď pár drbů z natáčení. Hned na začátku je třeba říct, že právě výjimečnost tohoto díla stojí na skvělých hereckých výkonech.  A samozřejmě také hlavně na umu režiséra Francise Forda Coppoly.

Celá historie vzniku a pozadí filmu byla velmi zajímavá. Dá se říct, že stejně jako celý film. Projekt dostal na starost nepříliš zkušený producent a filmové studio Paramount Pictures nechtělo za film moc utratit. Neustále někomu vadilo, koho chtěl režisér Copolla obsadit do hlavních rolí.

Do filmu se dokonce začali plést skuteční mafiáni, protože měli strach, že film jim poškodí pověst. Tak slova jako „mafie“ nebo „Cosa Nostra“ v něm nemohla zaznít. Vymohla si to Liga za občanská práva Italo-američanů vedená skutečným kmotrem Joe Colombem. Mafiáni dokonce získali roli v komparzu a bossové dohlíželi na natáčení. Jedním z nich je Lenny Montana, který pracoval jako vymahač dluhů pro rodinu Colombovců a byl také tělesným strážcem mafiána Colomba. A právě tento bývalý zápisník měřící 2 metry a vážicí140 kilogramů se Copollovi náramně hodil pro roli Luca Brasiho.

První snímek Kmotr nakonec dostal 3 Oscary a to za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli. Na Oscarech film doprovázel skandál, kdy Brando si sošku odmítl převzít a místo sebe na předávání Oscarů poslal indiánskou aktivistku Sacheen Littlefeather, která na pódiu promluvila o útisku původních obyvatel. Pokračování KMOTR II. z roku 1974 posbíralo celkem šest Oscarů. A dočkal se i Coppola za režii.

Film se stal velkým hitem, ale existovaly státy, kde bylo jeho promítání zakázáno. A že si netipnete, kdo mezi takové státy patřil? Ano, bylo to Československo. Díky bohu, že dnes máme svobodu!

Pokud vás zajímá toto filmové zákulisí, nezapomeňte se podívat na seriál The Offer. Seriál se točí právě kolem producenta Alberta S. Ruddyho, kterého hraje skvěle Miles Teller. Pokud se vyžíváte jako já ve filmových zajímavostech, budete doslova v sedmém nebi.

LETIŠTĚ V PALERMU

Na památku soudců Falconeho a Borsellina bylo letiště v Palermu pojmenováno Falcone-Borsellino Airport. Na dálnici v místě, kde došlo k atentátu, je v každém jízdním pruhu památník se jmény obětí tohoto atentátu. Až budete odjíždět ze Sicílie, tak si možná díky tomu na můj článek vzpomenete.

Tento článek bych ráda věnovala všem obětem mafie!

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.