Cestování s dětmi má úplně jiné kouzlo, než když cestujete sami. Jasně, nebudu vám lhát. Na určité věci musíte zkrátka zapomenout. Ale pokud jste dobrodružná povaha jako já, tak nemáte vlastně jinou volbu a cestovat budete i s dětmi. Děsí mne představa, že bych měla cestovat někam se skupinkou rodin, někam k moři pod slunečníky. Nedej bože do letoviska, kde je spousta turistů na jednom místě a jsou tam animační programy. To bych nezvládla. Možná se vám můžu zdát rozmazlená a nafrněná. Já si ale už dávno před narozením dcery vybrala způsob, jakým chci cestovat. A rozhodla jsem se to i naučit dceru.

NEVÍM, JAK TO MÁTE VY?

ALE JÁ BERU CESTOVÁNÍ JAKO URČITÝ DRUH POZNÁVÁNÍ

Pokud s dítětem cestujete již od malička, učíte jej vážit si věcí a také skromnosti. Nepamatuji si, že by moje dcera někde v obchodním domě ztropila scénku, že chce nějakou věc. Není rozmazlená, protože ví, že na světě jsou mnohem důležitější věci. Viděla, že je na světě spousta dětí, které nemají tolik hraček a nemají ani to štěstí, že mohou cestovat. Ano, je pravda, že cestování není zrovna nejlacinější záležitost. A pokud cestujete s dětmi, tak se vám cestování prodraží. Přeci jenom platíte za dalšího člověka. Ale všechno je o prioritách. Pokud rádi cestujete, nemusíte se této vášně vzdát, ani pokud máte děti. Jde o to lépe plánovat, šetřit a uskromnit se jinde. Ani nevíte, jak jsem upřímně ráda, že tuto moji vášeň zdědila po mně. Dcera tak s námi procestovala půlku světa.

Abyste mohli i vy takto cestovat a aby byla taková dovolená pro vás klidná a pohodová, je třeba, abyste dodržovali pár zásad.

PLÁNUJTE!

Bohužel teď necestujete sami a navíc máte zodpovědnost za své dítě. Takže já radím, plánujte víc, než jste zvyklí. Věřte, vyplatí se vám to a nic vás potom nerozhodí. Je dobré mít s sebou zásobu (jídla, peněz) navíc. Je taky dobré si zjistit, zdali věci v dané zemi můžete koupit. Znáte to, každé kilo se počítá. Naštěstí máme k dispozici internet plný užitečných informací, takže se vyplatí hledat. Každý věk dítěte je jiný, takže je jasné, že se vždy budete muset zaměřit na něco jiného. Jednou to bude sunar a podruhé třeba oblíbené pleny.

NEBOJTE SE CESTOVAT LETADLEM, I KDYŽ 🙂

Ze svých zkušeností vím, že cestování letadlem může být i docela legrace. Zjistila jsem, že když cestujete třeba sama s dětmi, má to i několik nesporných výhod. Tak určitě se nemusíte trápit tím, jakou knihu či časopis si vezmete s sebou do letadla. Číst určitě nebudete! Bude vám jedno, kde sedíte, protože vás určitě za trest posadí tak, aby těch dětí bylo kolem vás víc a vy si to všichni pořádně užili. Konečně si v klidu prohlédnete záchrannou vestu, protože vaše dítě ji právě rozbalilo. Ale co si nikdy, ale nikdy neberte do letadla, jsou voskovky!!!

Já takto letěla do Londýna a babička dostala výborný nápad a na poslední chvíli nám na cestu přibalit tyto skvělé pastelky, aby se mi holčička nenudila. Osobně moc nefandím omalovánkám a sbírat už po padesáté pastelky a fixy po zemi není moje představa o pohodovém letu. No, myslím, že se nenudil nikdo. Vstaly mi hrůzou všechny vlasy na hlavě a chlupy po celém těle, když jsem zjistila, že „můj andílek“ pomaloval celý jídelní stoleček a okénko, takže nešlo zrovna poznat, zdali je venku tma nebo světlo. Co bylo asi nejhorší, nešlo to vůbec dolů.

Z toho určitě plyne ponaučení: nezapomeňte vzít dětem jejich oblíbenou hračku. I kdyby měla vážit 3 kg! Vyplatí se to! Dále taky můžete dítě na chvilku zabavit tím, že se bude dívat na pohádky. Vyplatí se určitě investovat a pořídit dětem sluchátka, která jim budou. Z vlastní zkušenosti vím, že i když v letadle sluchátka dostanete, dítěti pravděpodobně nepadnou a celou cestu budete řešit, jak to udělat, aby chvíli nepadaly. Dítě pak bude otravné, protože nebude moci poslouchat pohádku. Takže pokud budete mít vlastní, máte velkou jistotu, že se vaše dítě na chvíli zabaví a vy si klidně můžete tu knihu do letadla vzít. 🙂

NOŠENÍ DĚTI V ŠÁTKU

Přemýšlíte, že si dítě sami odnosíte v šátku? No já vám říkám, ještě to zvažte. Když byly dceři dva roky, navštívili jsme s ní Bali a Thajsko. Nechtěla jsem na takovou velkou cestu brát tehdy kočár. Rozhodla jsem se, že ji odnosím v šátku. Neuvědomila jsem si ale, že to není takovéto pobíhání po bytě a navíc mne nenapadlo, že mi v tom šátku bude ukrutné horko. Jsem zvyklá chodit, ale tehdy to bylo, jako kdybych celou dobu nosila krosnu a ještě se přitom zabalila do celofánu. Dřív ji nosil v šátku i manžel, ale ona s ním už do šátku nechtěla. Nevím, zdali to bylo tím prostředím, ale chtěla se nosit jen se mnou. Nakonec jsem se rozhodla, že je na čase si přestat hrát na hrdinku a koupili jsme nejlacinější golfáč. Do kočáru jsme ji narvali už v obchodě a za velkého cirkusu jsme si ji odvezli do hotelu. Tolik lítostivých pohledů jsem ještě neviděla, ale bylo mi to tehdy upřímně jedno. Nicméně pak si zvykla a mně se hodně ulevilo.

MOTIVUJTE DĚTI, ABY S VÁMI JEZDILY RÁDY

Je čas si zahrát na líné rodiče! Nikam nespěchejte a do příprav zapojte i děti. Já si svoje cesty plánuji sama a baví mne do toho zapojit dceru. Hledání v mapách může být docela zábava. Když přijdete na letiště, tak děti úkolujte. Ať vám pomůžou vyhledat číslo vašeho letu a pokud neumí číst, tak ať vám pomůžou hledat piktogramy – tj. kde jsou toalety, šipky, které vedou k vašemu letu, atd. Pokud to neděláte, tak udělejte výjimku a dejte dětem kapesné. Stanovte si pravidla a za přidělené peníze si můžou koupit, co chtějí. Naučí se tak lépe hospodařit se svými penězi a mimo jiné i matematiku. Naučte se s dětmi pár vět v cizím jazyce země, kam jedete. V dětech to zlomí jazykovou bariéru a budou se snadněji učit jazyky. A hlavně (!!!) nebudou se bát mluvit.

Abyste děti ještě více upoutali (motivovali) k vaší cestě, čtěte si pohádky z dané země. Vždycky se snažím najít nějakou pohádkovou knížku nebo příběh, který se váže k dané zemi, kam právě cestujeme. Když jsem byla malá, milovala jsem staré řecké báje a pověsti. Takové pověsti se ale nevypráví jen v Řecku, ale spousta zajímavých příběhů pochází i z Číny, Vietnamu či Austrálie.

CESTOVÁNÍ BERTE JAKO POZNÁVÁNÍ

„Proč je nebe modrý? Jak se řekne ahoj malajsky? Proč pořád všude pálí vonné tyčinky? Budou tady delfíni? Co to je meditace?“ Svět je úžasná encyklopedie na učení. Cestování podporuje děti ke zvědavosti, radosti z učení, sebelásce, k toleranci k ostatním lidem, poznáváním rozdílů mezi kulturami a přírodou.

Jednou jsem od kohosi slyšela, jestli nemám strach cestovat s dětmi. Ze začátku možná ano, ale rozhodla jsem se, že strach nenechám, aby mne limitoval a stál mi v cestě. Já si myslím, že svět je nádherné místo k žití. Podle mne by bylo škoda jej neprozkoumat. Dokonce si myslím, že každý máme právo tuto krásu zažít a pocítit.

Všude, kde cestujeme, potkáváme nové kamarády. Některé na pár minut, některé na celý život, některé na něco mezi tím. Pokud se s někým bavíme, tak nemáme čas jen na takové to jenom tlachání. Ale naopak mluvíme o tom, co milujeme, čeho se bojíme nebo co je naší vášní. No a nakonec zjistíme, že jsme všichni stejní, se stejnými strachy, trápeními, láskami a radostmi. A děti to všechno vnímají o to intenzivněji.

Znám hodně lidí, kteří nechtějí moc cestovat. Kolik z vás mělo cestovní horečku? O to je cestování náročnější, když se ještě k těmto nepříjemným pocitům přimíchají děti. Já cestování naštěstí miluji. Létání je pro mě relax, mám ráda chaos na letišti, hlučná nádraží, balení kufrů, takové ty motýlky v břichu. Mám moc ráda lodě, oceán, moře, ostrovy. Mou velkou láskou je objevovat stále nová místa. Tahle neutuchající zvědavost je všudypřítomná a jsem ráda, že ji dcera zdědila po mně.

A co vy? Taky rádi cestujete s dětmi?

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.