Český Krumlov patří mezi nejkrásnější města v České republice a jde o druhou z nejvýznamnější českou lokalitu. Já bych jej nazvala jako takovou „Prahu v kapesním provedení“. Jako byste se procházeli „Zlatou uličkou“ na Pražském hradě v Praze. To, že je tady opravdu na co koukat, dokazuje i zařazení na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. K návštěvě jsem využila léto, kdy tady nebylo tolik návštěvníků ze zahraničí a mohla jsem se alespoň trochu procházet poloprázdnými ulicemi. A bylo to opravdu úžasné!

STÁTNÍ HRAD A ZÁMEK ČESKÝ KRUMLOV

Asi největším lákadlem je v Českém Krumlově zdejší zámek. Ale není rozhodně jedinou zajímavostí tohoto úžasného města. Prostory jsou tady obrovské, a proto buďte připraveni na menší procházku. Památka se skládá z celkem 40 budov, paláců, barokního divadla, plášťového mostu, zámeckých zahrad a parku. Je to druhý nejrozsáhlejší zámecký areál hned po Pražském hradu.  V zámku se nachází spousta vzácných obrazů a tapisérií.

V celém zámku jsou moc hezké nástěnné malby Gabriela de Blonde, které vytvářejí úžasnou iluzi řady stavebních prvků se sochami postav antické historie a mytologie. V soukromých komnatách je převážně biblická tématika.

PLÁŠŤOVÝ MOST

Most spojuje Horní hrad s barokní zámeckou zahradou a divadlem. Zespodu od řeky je na něj krásný výhled. Most stojí na kamenných pilířích s oblouky. Dole u Vltavy se nachází pár restaurací a kaváren, které mají úžasný výhled na celý most i se zámkem. Pokud se vydáte přímo na most, je tu několik barokních soch.

 

MEDVĚDI

Velkou atrakcí zámku jsou i medvědi, kteří se tu chovají od dob posledních Rožmberků. Tradice chovu medvědů je tady zakořeněna 400 let.

KDO TU VLÁDL?

ROD ROŽUMBERKŮ

Co v Českém Krumlově určitě nepřehlédnete, je červená růže, kterou nosil na svých štítech rod Rožmberků, aristokratická jihočeská rodina, v té době mocnější než císař.

BÍLÁ PANÍ – PERCHTA Z ROŽUMBERKA

K zámku se ovšem váže známá pověst o Bílé paní, která podle černé či bílé barvy svých šatů předpovídala narození či smrt. Ve skutečnosti se Bílá paní jmenovala Perchta z Rožmberka. Její otec Oldřich II. z Rožmberka ji proti její vůli a bez lásky provdal za moravského šlechtice Jana z Lichtenštejna. Perchta s ním byla ve skutečnosti velmi nešťastná, protože ji celý život krutě týral. Když Jan ležel na smrtelné posteli, nechal si paní Perchtu zavolat a prosil ji o odpuštění. Ona odmítla a její manžel ji za to proklel. Od těch dob musí duch Bílé paní Rožmberské obcházet rožmberské hrady a zámky. Zjevuje se v okamžiku, kdy má dojít k nějakým významným událostem. Bílé rukavičky na jejích rukou věští věci dobré, černé rukavičky upozorňují na blížící se neštěstí.

PETR VOK

Posledním členem rodu je velmi známý Petr Vok. Tento dvanáctý vladař prodal dokonce Český Krumlov císaři Rudolfovi II.

ROD SCHVARZENBERGŮ

Asi nejznámějším majitelem zámku byl rod Schwarzenbergů, z období jejich vlády pochází nádherné holandské obrazy a tapisérie. Polovina 18. století se na zámku nese v duchu dvorských vídeňských radovánek. Tato atmosféra na vás dýchne v proslulém Maškarním sále, jehož stěny zdobí znehybnělá zámecká karnevalová společnost 135 účastníků plesu, kterou zde vymaloval Josef Lederer. Prostor ovládají hlavně figurky z populární italské pouliční komedie dell’arte.

ZÁMECKÁ VĚŽ

Zámecká věž je krásným symbolem výtvarné krásy a taky symbol města. Byla vybudována ve 13. století a přestavěna do renesančního stylu. Věž je vysoká 54,5 metrů  a než se dostanete až na vrchol, musíte zdolat 162 schodů. No nic pro kardiaky! 🙂

Její fasádu ozdobil malbami Bartoloměj Beránek-Jelínek. Uvnitř se nachází hladomorna, renesanční dřevěný model věže a zvony z 15. století. Ale co je opravu jedinečným zážitkem, je vyhlídka na město a jeho okolí.

ZÁMECKÉ ZAHRADY

Poblíž zámku je i barokní zahrada založená v 17. století. V 19. století byl vzhled zahrady radikálně změněn ve stylu tzv. anglického parku.

Součástí  je i nádherné barokní divadlo z roku 1682 s otáčivým hledištěm.

KOSTEL SV. VÍTA

K nejstarší zdejším  kostelům patří kostel svatého Víta pocházející ze 13. století. Jsou zde pohřbeny významné české rodiny, jako byly Rožmberkové a Schwarzenbergové.

CENTRUM MĚSTA

Co mne ale asi nejvíc na tomto městě baví, je jeho historické centrum, jehož magičnost je neuvěřitelná. Baví mne se jen tak procházet úzkými a klikatými uličkami. Domky oplývají kouzelnými freskami a navíc tyto domy s sebou nesou historii a dávné příběhy.

Může se vám stát, že se v takové spleti uliček klidně ztratíte, ale to vůbec nevadí. Můžete tak objevit nějakou skvělou kavárničku.

S dcerou jsme si předem vyhledaly různé pověsti a příběhy, které se vztahují ke zdejším domům a náměstí. Každý dům tu tiše vypráví svůj veselý či smutný příběh. Popustily jsme uzdu naší fantazie, ocitly se v dobách dávno minulých.

NÁMĚSTÍČKO NA LOUŽI

Název Na Louži se objevuje od počátku 16. století. Toto pojmenování patrně souviselo se shromažďováním dešťové vody, stékající z výše položeného náměstí, a s častými záplavami z nedaleko tekoucí řeky Vltavy. Dnes tu žádná voda není, ale naopak je tu příjemné posezení  v restauracích.

DLOUHÁ č.p.31 – DNES RESTAURACE „CIKÁNSKÁ JIZBA“

Kdysi tu žil kupec, jehož syn se nešťastně zamiloval do krásné cikánky Mariky. Celé město tím bylo pobouřeno, protože měl v té době vážnou známost s hodnou krumlovskou dívkou Růženkou. Jednoho dne cikáni odtáhli a on si nakonec přece vzal Růženku, která ho velice milovala. Na svou cikánečku však do smrti nezapomněl.

DLOUHÁ – č.p.94

V tomto domě bydlela čarodějnice Annabella. Je velká škoda, že se nezachovala místnost s otevřeným ohništěm. Byly tu prý nalezeny zvláštní nádoby, v nichž byly bylinné směsi, některé prý dokonce obsahovaly kosti.

SOUKENICKÁ č.p.35 „U BAZILIŠKY“

Majitelka domu, paní Rozálie, neposlechla rady báby kořenářky, že má zabít svoji černou slepici, kterou uřkla slečna Stázička z nedalekého domu. Z prvního vejce této slepice se pak vylíhl odporný bazilišek. Ten soužil celou její rodinu a naživu díky němu zůstala jen majitelka s malou dcerkou. Od baziliška jí pomohla až čarodějnice Annabella.

SOUKENICKÁ č.p.37

V tomto domě měla bydlet slečna Stázička, která z nešťastné lásky vyřkla kletbu nad paní Rozálií. Když slečna Stázi umřela, tak se v jedné z místností domu ozývaly žalostné vzdechy.

ULICE PANSKÁ

O této ulici se říkávalo, že když jí projde dívka, která ještě není vdaná či neztratila panenství, pak její líce zčervenají. Někteří mládenci tudy své milované vodili úmyslně a sledovali jejich líčka. Zda tahle zkouška platí i dnes, není jisté.

PANSKÁ č. p. 20

V domě bydlel zlý správce, který uzavřel smlouvu s čertem, který mu zajistil bohatství a moc. Když pro něj čert přišel, tak ho chtěl podvést. Na dveře a okna namaloval křížky. Na okénko však zapomněl: na okno od záchodu. Čert si tento podvod nenechal líbit a odnesl ho tímto okýnkem.

PANENSKÁ č. p. 38

V tomto domě žily „padlé dívky“. Byly to ženy, které dávaly lásku a potěšení za úplatu. Ulice byla proto nazvána výsměšně jako „panenská“.

ŠIROKÁ č. p. 77

Vypravuje se, že zde bydlel alchymista, který působil na dvoře dvou posledních rožmberských velmožů, Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nebyl to však žádný alchymista, ale šarlatán. Vymámil na Rožmberkovi zlaté dukáty. Napovídal mu, že když je prý vsadí do země a zalije zvláštní zálivkou, vyrostou a rozmnoží se. Dále sliboval elixír mládí a života. Podle pověsti prý byl vsazen do věže a zde umřel. Ve skutečnosti ale zemřel ve svém domě.

ŠIROKÁ č. p. 80

Tento mlýn měl podle pověsti ochraňovat vodní skřítek.

PARKÁN

Název připomíná, že v místech dnešní ulice se ve středověku nacházel příkop mezi hradbami, tzv. parkán. Dnes patří Parkán k nejmalebnějším českokrumlovským ulicím.

PARKÁN – DŮM č. p. 104 – DNES KRČMA

„U DWAU MAYÍ“

Dům pochází z 16. století a na průčelí se zachovaly dva obrazy Panny Marie Mariazellské. Spodní obraz je doprovázen textem s prosbou  Panně Marii o ochranu obyvatel domu.

LATRÁN

Latrán je název městské čtvrti i hlavní ulice, která touto čtvrtí prochází. Původně bylo takto pojmenováno podhradí českokrumlovského hradu. Ulice Latrán začíná u Lazebnického mostu a končí u Budějovické brány.

LATRÁN č. p. 1

Tento dům je bývalá lazebna, odkud pocházela nešťastná Markéta, kterou na zámku zavraždil Don Julius de Austria, levoboček císaře Rudolfa II. Na domě byla freska s obrazem Markéty Pichlerové.

ULIČKA NA NOVÉM MĚSTĚ

Ulice byla v době třicetileté války častým dějištěm soubojů. Vypravuje se o tom hodně příběhů. Mnohý voják tady skončil svůj život.

LATRÁN č. p. 37, NOVÉ MĚSTO

V domě bývala hospoda, kde působila kurtizána Justina. Nešťastně se zamilovala do jednoho kurýra. Když jeho poslání v Č. Krumlově skončilo a odjel, Justina z nešťastné lásky zešílela.

LATRÁN č. p. 39

V tomto domě bydlel rychtář města Latrán. Jednou mu dveře zaklepala  žena zahalená v černém závoji, představila se jako paní Lidmila a ubytovala se tam. Nikdy za života černý závoj z tváře nesundala. Jednoho večera našel soused paní Lidmilu venku mrtvou. Nikdo se nikdy nedozvěděl její skutečné jméno.

MINORITSKÝ KLÁŠTER

Minoritský klášter byl založen roku 1350 z iniciativy krumlovského vladaře Petra I. z Rožmberka a jeho manželky Kateřiny. Součástí areálu byl od konce 14. století také dům pro laické společenství zbožných žen, tzv. bekyň.

NÁMĚSTÍ SVORNOSTI

Na tomto náměstí se nachází kašna s morovým sloupem se sochou Neposkvrněné Panny Marie a renesanční radnice z 16. století. Rovněž jsou tu typické gotické a renesanční domky s podloubím.

PLEŠIVEC

Městská čtvrť (předměstí) Plešivec leží jižně od historického jádra Českého Krumlova na levém břehu Vltavy. Od roku 2003 je městskou památkovou zónou. Název Plešivec je používán od 16. století.

VYHLÍDKA NA MĚSTO

Okolo centra města se také nachází několik vyhlídek, odkud  máte město jako na dlani. Já jsem si je skoro všechny prošla dle mapky, kterou jsme dostaly v penzionu. Tuto mapku najdete i v Infocentru.

 

BUDĚJOVICKÁ BRÁNA

Minoritský klášter je jednou z nejstarších staveb. Památka je i dnes zajímavá po architektonické stránce. Konají se zde koncerty, které mají naprosto jedinečnou duchovní atmosféru.

NAKUPOVÁNÍ

Pokud si chcete v Českém Krumlově koupit něco autentického, doporučuji vám porozhlédnout se například po ručně vyráběných loutkách nebo špercích, které obsahují české Vltavíny. Z místních pochoutek doporučuji perník. Na můj vkus je tady však moc předražený. No a zcela jedinečným suvenýrem může být i tužka. Nemyslím obyčejnou tužku, nýbrž tužku Koh-i-noor. Ta tady vznikla právě před více než 200 lety v továrně Koh-i-noor Hardtmuth.

A kdybych měla toto historické městečko popsat? Je zkrátka pohádkové, malebné a okouzlující. Připadala jsem si tady zkrátka jako v muzeu pod širým nebem, kde na každém rohu na mne dýchá historie.

Doufám, že jsem vás pořádně navnadila, a jakmile bude doba přát cestování i vy se vydáte objevovat krásná česká města, třeba jako je Český Krumlov.

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem. 🙂

Také bych vás chtěl pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.