Myslím, že Paříž musí milovat každý a touží ji alespoň jednou za život vidět. A každý by taky měl! Jako muslimové jdou do Mekky. A pokud ne úplně všichni lidé světa, pak rozhodně všechny ženy. Pro ty by to měla být povinnost! Neznám moc měst, které by způsobovaly tolik úsměvů, povzdechů a zasněných pohledů. Úplný balzám na duši. Francouzština je opravdu sexy jazyk a atmosféra v Paříži je úžasná.

Paříž je velká a tak vám radím si ji pořádně naplánovat. Předem se rozhodněte, co určitě chcete vidět, najděte si tipy na dobré restaurace, kavárny a bistra v různých cenových kategoriích, hezká místa, muzea, galerie, procházky, rozkošné obchůdky či pestrobarevné trhy. Možná zapomeňte na to, že toho chcete vidět co nejvíc. Věřte mi, že všechno nestihnete a nechte si raději tu myšlenku, že se do Paříže zase vrátíte. Výsledkem by byly stejně jen bolavé nohy a frustrace, že jste všechno neviděli. Vyberte si tedy jen místa, do kterých opravdu toužíte jít. Tady je pár mých rad a míst, kam se při své první návštěvě určitě zajděte podívat.

JEZTE A PIJTE JAKO FRANCOUZI

LAFAYETTE GOURMET

Ať už se jedná o snídani, oběd či večeři, žádná návštěva hlavního města se neobejde bez ochutnávání místních delikates. A ve Francii to platí dvojnásob! Protože miluju mořské plody, tak moje cesta za nimi byla jasná. Při návštěvě obchodního domu Lafayette moje cesta vedla do gurmánské části. V přízemí najdete sekci zaměřenou na různé speciality. Prodává se tu zelenina a ovoce, čerstvé ryby a mořské plody, maso a uzeniny, snad nekonečné množství různých druhů sýrů, bylinky v květináči, marmelády, paštiky, koření, sladké pečivo, čokoláda a makronky od těch nejlepších cukrářských mistrů. Takže jsem neodolala dobrému francouzskému vínu a mixu mořských plodů, jehož součástí byly ústřice, šneci, mušle různých tvarů a krevety.

MARCHÉ DES ENFANTS ROUGES

Další gurmánskou slast jsem zažila na jednom z nejznámějších trhů v Paříži. Marché des Enfants Rouges se nachází na Rue de Bretagne. V 16. století tu býval sirotčinec. Na trhu najdete širokou škálu stánků, včetně libanonské, japonské, marocké a africké kuchyně. K dispozici jsou také stánky s bio produkty, produkty rybářů a květinářství. Tento trh má skvělou atmosféru a vy si tu můžete užívat čerstvé pouliční jídlo u některého ze stolků.

BOULANGERIE

A pokud vám váš rozpočet nedovoluje jíst v restauracích, užijte si alespoň piknik v jednom z pařížských parků! Zajděte si do Boulangerie (pekárny) a kupte si čerstvou bagetu, která se výborně hodí k tradičním francouzským sýrům a vínu.  Výborný je sýr Brie, Reblochon a Camembert a z vín jsem podlehla červenému Bordeaux. Pokud se budete chtít cítit jako pravá Pařížanka, nezapomeňte si popovídat a smlouvat s prodejci!

JEN TAK SE PROCHÁZEJTE PODÉL BŘEHU SEINY

Bukinisté jsou pouliční antikváři, kteří mají svoje stánky s knihami na obou nábřežích Seiny. Na podobné stánky s knihami narazíte ještě v Tokiu či Pekingu. V roce 1922 byli dokonce jako jediná atrakce Paříže zapsáni na seznam světového dědictví UNESCO. Jejich knihy se nachází v zelených dřevěných stáncích, kde prodávají nejen staré knihy, ale staré pohlednice, noviny, francouzské komiksy, časopisy či známky.  Přijde mi to jako vysněný job. Bukinisté neplatí pronájem, ale zato musí mít otevřeno přinejmenším čtyři dny v týdnu. To chce přeci každý, ne? Jen si tedy vyberou svoji oblíbenou denní dobu, otevřou si v pohodě stánek a než zapadne slunce, čekají na svého zákazníka. A možná je to jejich jediný. Říká se, že však pomalu, ale jistě vymírá. Takže pokud si u nich něco koupíte, tak budou mít určitě radost. Stačí jen pohlednice Paříže.

KNIHKUPECTVÍ SHAKESPEARE & COMPANY

Jistě jste si všimli, že mám zálibu v malých knihkupectvích a antikvariátech. Toto knihkupectví má mimořádnou atmosféru, vůni a kouzlo. Garantuji, že vám vykouzlí úsměv na tváři. Je to určitě turistické místo, ale pokud jste milovník knih, určitě stojí za to sem zajít. Nachází se na adrese Rue de la Bûcherie. Nachází se jen kousek od Notre Dame a řeky Seiny. Nedaleko se nachází také mnoho francouzských kaváren. Má taky bohatou a zajímavou historii.

Ta sahá až do roku 1919, kdy si Američanka Sylvia Beach otevřela malé knihkupectví v 8. obvodu v rue Dupuytren a později v rue Odéon. Její knihkupectví se ihned stalo centrem anglo-americké kultury v Paříži. Chodila k ní téměř celá takzvaná „ztracená generace“, která tehdy v Paříži žila – Ernest Hemingway, Ezra Pound, F. Scott Fitzgerald i James Joyce. Právě toho Sylvia Beach podporovala nejvíc a na vlastní náklady vydala i jeho Odyssea, který ji málem přivedl na mizinu poté, co byla kniha zakázána jak v Angli tak i v Americe. Knihkupectví bylo násilně zavřeno v roce 1941 po německé okupaci Paříže, údajně proto, že Sylvia Beach odmítla prodat knihu německému důstojníkovi. Obchod už tady nikdy neotevřela.

V roce 1951 otevřel Američan George Whitman další anglofonní knihkupectví, a to na místě, kde ho známe dnes. Tehdy se jmenovalo Mistral a název Shakespeare and Company dostalo až po smrti Sylvie Beach. I toto knihkupectví se stalo brzy centrem další generace Američanů v Paříži. Někteří v knihkupectví i přespávali na pověstných divanech v prvním patře, umístěných mezi regály s knihami. Tento zvyk ostatně v obchodě existuje dodnes, a pokud po schodech vystoupáte do prvního patra, uvidíte nejen tyto proslulé divany, ale i bývalý Whitmanům byt, o který se obchod rozšířil. Takže pokud jste intelektuál, tak toto místo je stvořeno právě pro vás.  Uvnitř knihkupectví je bohužel zakázáno fotit. Knihkupectví hrálo i v několika amerických filmech, naposledy v Půlnoci v Paříži Woodyho Allena nebo ve filmu Julie and Julia s herečkou Meryl Streep.

NAVŠTIVTE SLAVNÉ ADRESY

Vždycky mne bavilo se vydávat po stopách slavných spisovatelů, básníků, malířů, hudebníků a bohémů.

DŮM, KDE BYDLELA A TVOŘILA

COCO CHANEL

Když se řekne Paříž, tak se mi hned vybaví módní průmysl a s  ním je neodmyslitelně spjatá módní návrhářka Coco Chanel. Ta bydlela v domě č.31 na ulici Rue Cambon. Její dámské oblečení poprvé odhalilo dámské kotníky. Jako jedna z prvních pochopila, jaké chtějí být moderní ženy, a odstranila vše, co jim bránilo být spontánní. Zde založila svou firmu, která jí vynesla titul „královny francouzské módy„. Kdo by neznal i její parfém nazvaný „Chanel No. 5„. Přinesl jí nesmírné bohatství a je dodnes nejprodávanějším parfémem na světě.

HOTEL RITZ

Hotel vždy přitahoval mezinárodní smetánku a všechny velikány politického i uměleckého světa. Navštívila jej spousta slavných jmen. A je zajímavé, že tu slavná Coco Chanel nocovala pětatřicet let v jednom apartmá hotelu, přestože její byt byl vzdálený pár kroků odtud. Ve 20. letech byl bar hotelu oblíbeným místem i Ernesta Hemingwaye. Ten se do hotelu nastěhoval do pokoje č.31 a to v r.1944. Polovinu pokoje s i vyzdobil zbraněmi a jeho tehdejší milenka, později žena, zpravodajka Timesů Mary Welshová, si zde rozvěsila reprodukce svých oblíbených francouzských malířů.

Poblíž v ulici Le Village Royal se nachází ulice se střechou plnou barevných deštníků.

BOULEVARD SAINT – GERMAIN

V domě č. 151 se nachází slavná brasserie (neboli pivnice) Lipp. Malé bistro se stalo slavné díky dobrému pivu a kysanému zelí. Scházeli se tu slavní umělci jako Antoine de Saint-Exupéry, Max Jacob, atd.

Dalším slavným lokálem v Saint-Germain bylo Café de Flore, nacházející se proti brasserii Lip v domě č.172. Umělci tuto kavárnu navštěvovali stále. A další slavnou kavárnou je Kavárna U dvou Magotů.

ZAJDĚTE SI DO MUZEA ČI GALERIE

LOUVRE

Nemusíte vidět všechny muzea, i když jsou všechna moc hezká. To si ujasněte na začátku. Myslete na to, že Francouzi vstávají pozdě. Většina památek a muzeí otvírá až kolem 9:00 hodiny. Paříž je neustále plná turistů. Většina průvodců radí si přivstat brzy ráno a jít do muzea v tuto dobu. Ano, to je pravda, ale bohužel stejný nápad dostane dalších 1000 lidí. Já vám radím, že pokud se chcete vyhnout velkým frontám, je lepší si koupit lístek přes internet přesně na čas. Louvre chce vidět každý a v něm hlavně Monu Lisu. Přijde mi to její umístění strašně zvláštní. Je za dvěma skly, vzdálená od davu turistů, kteří se tam tlačí, takže zapomeňte na to, že si ji pořádně prohlédnete.

Hlavní rozruch budí především její úsměv. Podle malíře Giorgia Vasariho vyvolala úsměv Mony Lisy hudba, kterou ji hráli při portrétování. Úsměv se objeví pouze tehdy, díváme-li se Moně Lise do očí nebo na kterékoliv místo na tváři. Jakmile ale pozorujete jen její ústa, úsměv povadá. A o tom, kdo vlastně na malbě je, se vedou četné debaty. Podle četných teorií se jedná o autoportrét samotného Leonarda da Vinciho, namalovaný podle odrazu v zrcadle. Často se také uvádí, že obraz je podobiznou manželky florentského obchodníka Franceska del Giocondo.

ORSAY

Pokud byste ovšem raději viděli francouzské malíře, zajděte si do Orsay. Mně se osobně libí mnohem více než Louvre. Jestli jste jako já milovník impresionistů a postimpresionistů, budete ve svém živlu. Můžete se tu kochat obrazy od Moneta, Maneta, Pissara, Renoira, Degase, Cézanna, Vincenta van Gogha či Matisse. Muzeum se nachází v bývalém železničním nádraží. Pokud si už koupíte vstupenku sem, kupte si rovnou smíšenou a budete mít tak v jednom vstup do muzea Oranžerie Tuilerií.

ORANŽÉRIE TUILERIE

V tomto muzeu najdete krásné obrazy Leknínů od Clauda Moneta. Je to geniální magie vody a světla.  Těchto osm obrazů je 5 metrů dlouhých. Monetova plátna jsou umístěna ve dvou okrouhlých sálech v přízemí Oranžerie s působivým stropním osvětlením. Květiny jsou prostě uměním přírody. Claude Monet začal lekníny malovat ve svém domě v Giverny na Seině na pomezí pařížského kraje Ile-de-France a Normandie, kde nechal vyhloubit a vysadit „vodní zahradu„. Obrazů s tímto tématem vytvořil do konce života kolem 250. Z jeho obrazů jsem byla tak nadšená, že jsem si řekla, že se do Giverny jednou vydám.

NÁVŠTĚVA EIFFELOVKY JE POVINNÁ

Je bezesporu nejoslavovanější památkou! Já ji znala jen z obrázků, ale když jsem ji poprvé spatřila na vlastní oči, tak to byl takový pocit, jako bych spatřila starou dávnou kamarádku. Najdete tu kolem ní zamilované páry a mladé slečny, které se snaží ulovit s Eiffelovkou hodně nejzajímavějších fotek na Instagram.  Litovala jsem, že jsem si nevzala s sebou večerní šaty, protože právě o to tady jde. Každý tady pózuje v tom nejlepším, skáče, šplhá na patník, aby ulovil tu nejlepší fotku. Ano, holky tu mají na převlečení v igelitkách šaty a je jedno, že je třeba velká zima.  Až to může působit někdy komicky.  Ale proč ne, jsme přeci v magické Paříži!

Eiffelova věž je včetně antény vysoká kolem 324 metrů a stala se symbolem romantiky a různých příběhů. Moc zajímavý je příběh o německé špiónce a známé orientální tanečnici jménem  Mata Hari. Francouzská armáda využívala během první světové války rozhlasový vysílač umístěný na Eiffelově věži, aby zachytila zprávy nepřítele z Berlína. V roce 1917 zde byla zachycena kódovaná zpráva mezi Německem a Španělskem, která obsahovala také  jméno Mata Hari. Díky této zprávě ji mohli Francouzi zatknout, obvinit a odsoudit ze špionáže. Mata Hari byla následně popravena na pařížském zámku Vincennes. A asi nejbizarnější příběh je tento. Věděli jste, že Eiffelova věž je už ženatá? Vzala si ji Američanka Erika. Poprvé se prý zamilovala do luku a tvrdí, že má pravidelně sexuální poměr s kusem plotu. Obřad se slavnou věží se konal v roce 2008 a Erika při něm slíbila, že bude věž milovat, dokud je smrt nerozdělí. Jako důkaz přijala jméno své vyvolené a říká si Erika La Tour Eiffel, tedy Erika Eiffelova věž.

Myslím, že víc optimisticky jsem skončit nemohla. Což? 

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.