Santorini – ostrov, který by neměl chybět na vašem Travel Bucket listu

Když mi bylo 18 let, tak jsem si vytvořila svůj Travel Bucket list, na kterém nesměl chybět kouzelný ostrov Santorini. Tak se mi teď splnil sen, když jsem měla možnost jej alespoň trochu objevit. Tento ostrov jsem znala z notoricky známých obrázků bílých domečků na skále.  Moc jsem si přála ho navštívit a poznat. Skutečnost předčila mé představy a Santorini se pro mě stal ostrovem, co bere dech. Je přesně takový jako na všech fotografiích, i když jsou třeba některé přikrášlené.

Co jsem vůbec ze začátku netušila, že Santorini není ve skutečnosti jeden ostrov, ale souostroví. Skládá se celkem z 3 ostrovů, které kdysi rozčlenil až výbuch sopky. Střed ostrova je v podstatě sopečná díra.  Celý ostrov je tvořen ze sopečných kamenů, jejichž barva je od černé až po bílou. Obyvatelé ostrova si z těchto kamenů budovali obydlí ve skalách. Santorini je jediná obydlená kaldera na světě. No a hlavně – hodně lidí věří, že Santorini je legendární bájná Atlantida. Je tu spousta zajímavých zákoutí a staveb, které musíte prozkoumat. Najdete tu spoustu inspirace pro krásné a zajímavé fotky. Stačí se jen dívat kolem sebe.

Cesta na ostrov

Na ostrov jsem nepřiletěla tradičně letadlem, ale lodí z ostrova Kréta. Udělala jsem si takový výlet na otočku. Přístav se nachází dole pod kalderou. Z něj stoupá úzká a strašně klikatá silnička nahoru. Původně jsem si říkala, že to vystoupám pěšky, ale při tak velkém vedru se to opravdu nedalo. Naštěstí jsem se nechala zlákat nabídkou shuttle busu. Jak jsme v horkém vzduchu s dodávkou s ostatními turisty pomalu stoupali vzhůru po těsných serpentinách plných aut a autobusů, bylo mi jasné, že pěšky by mi výstup zabral několik hodin a zřejmě by mě po cestě stejně někdo srazil dolů. Tahle celá sranda mne stála 20 Euro. Nakonec jsem zjistila, že z přístavu jedou do hlavního města Fira i autobusy. Cena je mnohem příjemnější – 2,80 Euro.

Kostel kam se podíváš

Zajímavostí ostrova je, že je zde víc kostelů než samotných domů. Jeden je krásnější než druhý. Všechny jsou sněhově bílé a mají modrou kopuli. Jo, jo přesně jako na všech těch instagramových přibarvených kýčovitých fotkách.

Fira

Toto hlavní město se moc neliší od ostatních řeckých měst.  Všude je plno taveren, obchůdků se suvenýry, zlatem a řeckými pochoutkami. Zkrátka je na co se dívat. Když jsme se pomalu dostali labyrintem uliček až na její konec, před námi se bez varování otevřela krása kaldery v plné síle. Je neuvěřitelné, jakou krásu vytvořil ničivý sopečný výbuch. Řekové ji dokázali zastavět neskutečným slepencem domů, hotelů a taveren. Ten pohled je opravdu úžasný – moře, trajekty, sopečné ostrovy a samozřejmě samotné město. Při tomto pohledu opravdu nechápete, jak se toto všechno dá postavit. Všechno do sebe krásně zapadá jako puzzle.

Dole v přístavu vede do kopce docela dlouhá stezka. Je to celkem 652 schodů a každý schod má svoje číslo. Jen lenoch se nahoru nechá vyvést oslem. 🙂 Ano, ten je symbolem ostrova.

Modrá barva na všech těch domečkách je opravdu úchvatná. A v tomto duchu jsou vyrobeny všechny suvenýry. Musím se přiznat, že mně se líbily opravdu hodně. Člověk má úplně chuť je skoupit všechny. 🙂

Malebná vesnička Oii

Hlavní město Fira je od Oii vzdálena asi 15 km. Jízdenka autobusem stojí 1,60 euro. Toto město je proslulého západem slunce a romantickými svatbami. Co tu však najdete, jsou taky davy turistů. Takže se nenechte odradit hned na začátku. Oia  je také velice malé město, které lze za hodinu procárat křížem krážem. Je na vrcholku útesu, nad kalderou. Nabízí tu nejkrásnější podívanou, kterou jsem znala z pohlednic – černou lávu a na ní nádherné bílé domečky s modrými kopulemi. Pod tím vším nádherné tyrkysové moře. Bydlet bych tu ale nechtěla. Přeci jenom ty davy turistů udělají své.

Měla jsem tu trošku i problém s focením, protože díky sluníčku jsem často neviděla, co mám na displeji a jen jsem to odhadovala podle obrysů, co vlastně fotím. Moc mi nepomáhal ani zdejší vítr, který mi foukal do vlasů. O to více mě mile překvapil výsledek mého snažení. 🙂

Vesničku jsem si prošla skoro celou. Stačila jsem nakouknout do různých krámků a zákoutí.

Atlantis Bookshop

Toto knihkupectví jsem objevila vlastně náhodou. Je to taková Hobbití díra, kterou jsem málem přehlédla. Musím se přiznat, že jsem byla velmi mile překvapená, co jsem našla uvnitř. A zjistila jsem, že to není jen tak nějaké knihkupectví. Toto roztomilé knihkupectví se dokonce dostalo v časopise National Geografic mezi 10 nejlepších knihkupectví na světě. Myslím, že právem. Je opravdu moc krásné. Sídlí v nádherném domě s výhledem na moře.

Jsou zde přeplněné police plné literárních děl, ale určitě tu nehledejte knihy jako je  „Padesát odstínů šedi“. 🙂 Najdete tu například krásné Řecké báje v několika provedeních. Knihy jsou tu naskládány na podlahu a vzadu je dokonce bunkr, protože se zde skutečně bydlí!

A jak vlastně toto knihkupectví vzniklo? Příběh tohoto knihkupectví se začal odehrávat v roce 2002, kdy Craig Walzer a a jeho kolega z Oxfordu, Oliver, nemohli v Oii najít žádné knihkupectví, kde by si mohli koupit knihu. A protože neměli co číst, strávili tu jednu noc popíjením a přemýšlením “ Co když jednou...“ O dva roky později se to jejich hypotetické knihkupectví, které si tu noc vizualizovaly, díky přátelům z Kypru, Anglie a Spojených států stalo skutečností. No není to krásný příběh?

Jak cestovat po ostrově

Na ostrově, jak už jsem psala,  jezdí také autobusy. Je to v podstatě hlavní možnost pro levné cestování na ostrově. Jízdenky stojí okolo 1,8 až 2,4 euro za jízdu. Autobusy jezdí ze všech letovisek a měst a všechny samozřejmě vedou do hlavního města Thiry (Firy). Je to takové přestupní centrum pro téměř veškeré spoje. Každopádně nádraží je malé a autobusy do všech cípu ostrova odjíždí poměrně často. Jízdné platíte v autobuse pomocníkovi řidiče, který má za úkol prodrat se úplně nacpaným vozem a vybrat od všech pasažérů jízdné.

Myslím, že procházkami na okraji kaldery a pozorováním spletité bílo modré zástavby by člověk mohl strávit celé hodiny. Samozřejmě za předpokladu, že se nebude obklopovat davem turistů. Jsem moc ráda, že jsem si návštěvu tohoto ostrova odškrtla na svém Travel listu a můžu se tak vydat za novým dobrodružstvím. Každopádně Santorini bude patřit mezi ostrovy, kam bych se ještě jednou ráda vrátila.


Líbil se vám článek. Budu ráda za vaše reakce a když o něm dáte vědět ostatním..

 

 

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.