Praha má mnoho tváří. Je to město mostů, věží, alchymistů, ale i město, v němž se zrodily příběhy, které dnes znají čtenáři po celém světě. Franz Kafka, spisovatel s jemnou duší, ostrým pohledem a nesmírně originálním jazykem, zde prožil celý svůj život. Prahu nikdy skutečně neopustil, a přesto se cítil být v jejích uličkách cizincem. Procházet se po jeho stopách znamená nejen objevovat místa, kde žil a tvořil, ale také nahlédnout do atmosféry města, které mu bylo inspirací i vězením zároveň.
TRASA FRANZE KAFKY
Pokud chcete zažít Prahu Kafkovýma očima, vydejme se spolu po jeho stopách. Začneme v Celetné ulici a budeme pokračovat na Staroměstské náměstí. Potom se stavíme na Kafkově náměstí, kde kdysi stával dům, kde se spisovatel narodil. A pak se spolu vydáme do Josefova. Zastavíme se na Starém židovském hřbitově, projdeme se Pařížskou ulicí až k Vltavě a přejdeme Mánesův most na Malou Stranu. Tam navštívíme Kafkovo muzeum a nakonec vystoupáme na Hrad k Zlaté uličce. A večer? Zakončíme den v kavárně Louvre, kde si dáme kávu na počest muže, který z obyčejné procházky Prahou dokázal stvořit světové příběhy.
MAPA ZÁKLADNÍ TRASY:
📍PALÁC HRZÁNŮ Z HARASOVA📍DŮM U BÍLÉHO JEDNOROŽCE 📍PALÁC KINSKÝCH📍DŮM U MINUTY 📍NÁMĚSTÍ FRANZE KAFKY 📍STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV 📍BRONZOVÁ SOCHA FRANZE KAFKY📍SPOLEČNOST FRANZE KAFKY 📍DŮM U DVOU SLUNCŮ 📍ZLATÁ ULIČKA NA PRAŽSKÉM HRADĚ 📍 STARÉ ZÁMECKÉ SCHODY 📍 MUZEUM FRANZE KAFKY📍KAVÁRNA LOUVRE
V článku najdete i další místa, která jsou spjata s postavou Kafky. Jeho rodina se docela hodně stěhovala, takže pokud byste chtěli být docela přesní, nic vám nebrání obejít všechny jeho bydliště. Nicméně tato cesta nebude jen o místech, ale i o lidech, kteří jsou s jeho životem spjatí. No, nudit se nebudete. Slibuji!
PROČ SE VYDAT VE STOPÁCH
FRANZE KAFKY ?
Kafka není jen „nudná povinná četba“, jak jsem jej docela do nedávna vnímala. Je to příběh o citlivém muži, který chodil po těch samých dlažebních kostkách, po kterých dnes chodíte vy. A Praha jeho atmosféru pořád má. Stačí zvednout hlavu od mobilu a dívat se. Garantuji vám, že teď uvidíte Kafku všude. 🙂
„Praha nepustí. Žádného z nás. Tahle matička má drápy. To se člověk musí poddat, anebo… ,“ napsal Franz Kafka ještě jako student svému příteli Oskaru Pollakovi.
📌PALÁC HRZÁNŮ Z HARASOVA
Naši cestu začneme v Celetné ulici, která je dnes plná turistů, kaváren a obchodů. Tehdy byla hlavní cestou spojující Staré Město s Pražským hradem. Najdete tu dům, který je spjatý s rodinou Franze Kafky. Jedná se o Palác Hrzánů, jenž kdysi patřil šlechtické rodině Hrzánů z Harasova. V tomto domě měl Hermann Kafka, otec Franze Kafky, velkosklad s textilním zbožím. Bylo to už na sklonku jeho úspěšné obchodní kariéry, kdy přestal zajišťovat pultový prodej a pouze dodával zboží do obchodů v Praze i v jiných městech.
ADRESA: 📍Celetná 2
MŮJ TIP:
Průchodem Hrzánského paláce se dostanete do nenápadné Kamzíkové uličky, kde se v Domě u Červeného páva nacházel jeden z nejluxusnějších pražských nevěstinců. Chodívala sem řada osobností včetně německy píšících spisovatelů a tedy i Franz Kafka. Je možné, že sem zavítal už během studií na Karlově, dříve Karlo-Ferdinandově univerzitě, která je hned za rohem.
STUDIUM PRÁV
NA KARLOVĚ UNIVERZITĚ
Kafka vystudoval práva na Karlově univerzitě (Karolinum, na Ovocném trhu). Nebyla to jeho volba, ale přání otce. Studium mu vzalo pět let života, během kterých však Kafka psal první literární pokusy. A i když se stal právníkem, jeho skutečným zájmem zůstala literatura. Vztah s otcem, který od něj očekával poslušnost a úspěch, Kafka bolestně rozebral v Dopisu otci, jednom z nejintimnějších textů, jaké kdy napsal. Snil o tom, že po studiích odjede na nějaký čas do Itálie, ale to mu nevyšlo.
ADRESA: 📍Karlova univerzita, Karolinum
📌DŮM U KAMENNÉHO BERÁNKA
NEBO TAKY LÉKÁRNA
U BÍLÉHO JEDNOROŽCE
Tak tento dům jsem málem nenašla, respektive slavnou desku s Einstainem, protože v domě se dnes nachází Einstein Ristorante Pizzeria. Deska a číslo bylo překryté slunečníky.
Dům U Kamenného beránka má mnoho názvů, jako Lékárna U Bílého jednorožce nebo jen Dům u Bílého jednorožce. Dům se nachází na jižní straně Staroměstského náměstí při ústí Celetné ulice, vedle budovy Nakladatelství Štorch. Podle některých historiků patřil k nejstarším domům v Praze.
Na přelomu 19. a 20. století Berta Fantová provozovala v domě U Jednorožce literární a kulturní salon, kde se scházely významné osobnosti tehdejší Prahy. Mezi ně patřili Franz Kafka, Max Brod (český židovský německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel), Franz Werfel (český, německy píšící židovský spisovatel), Samuel Hugo Bergmann (česko-německo-izraelský židovský filosof, zakladatel a ředitel Židovské národní a univerzitní knihovny a první rektor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě). Mezi hosty patřil dokonce fyzik Albert Einstein (fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob), jenž zde v letech 1911–1912 hrával na housle duety s klavíristkou Otýlií Nagelovou.
ADRESA: 📍Staroměstském náměstí čp. 551/17
KDO BYLA BERTA FANTOVÁ?
Berta Fantová pocházela ze zámožné židovské rodiny. Provdala se za lékárníka Maxe Fantu, vynálezce Fantovy misky. Berta i když byla židovského původu, v dospělosti se nezajímala o judaismus a ani o židovskou nauku. Byla spíše obdivovatelkou německé kultury. A právě ve svém bytě Berta každý čtvrtek večer pořádala neoficiální setkávání kroužku intelektuálů, kterých se účastnila řada významných osobností. Některé společenské večery byly věnovány umění a hudbě. První světová válka otřásla její důvěrou v evropskou civilizaci a proto chtěla emigrovat do Palestiny. K tomu však již nedošlo, neboť měla záchvat mrtvice, po němž se již neprobrala z bezvědomí.
📌PALÁC KINSKÝCH
NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ
Na Staroměstském náměstí je spousta domů, které jsou spjaté právě s tímto autorem. Palác Kinských na Staroměstském náměstí je místo, kde Franz Kafka strávil dlouhých osm let. V jednom křídle budovy bylo totiž na konci 19. století umístěno Německé státní gymnázium, které Franz Kafka navštěvoval v letech 1893-1901. Kafka nebyl špatný student, jediné problémy mu činila matematika. Mezi Kafkovy přátele na gymnáziu patřili Hugo Bergmann (židovský filosof, člen Pražského kruhu spisovatelů, zakladatel a ředitel Židovské národní a univerzitní knihovny a první rektor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě), Oskar Pollak (historik umění, který napsal několik studií, především z dějin renesančního a barokního umění v Čechách a v Římě) a Ewald Felix Příbram ( pocházel z vážené židovské rodiny, jejichž mnoho členů se proslavilo jako lékařské kapacity). V roce 1901 složil Kafka úspěšně maturitní zkoušku. Současně si zde spisovatelův otec Hermann Kafka v letech 1912-1918 otevřel vlastní galanterii.
Dnes tam sídlí Národní galerie. Jen si představte mladého Franze, jak den co den vstupuje do budovy a dívá se na rušný prostor náměstí, zatímco v hlavě nosí svoje sny a noční můry.
ADRESA: 📍Palác Kinských, Staroměstské náměstí
📌DŮM U MINUTY
NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ
Na Staroměstském náměstí, hned vedle radnice, stojí renesanční dům U Minuty, v němž Kafka nějaký čas žil. Bohatá sgrafitová výzdoba na fasádě jako by kontrastovala s jeho vnitřním světem plným pochybností a úzkosti. Přesto právě toto místo mu poskytovalo inspiraci. Tady, v samém středu pražského života, psal a přemýšlel.
ADRESA: 📍Dům U Minuty, Staroměstské náměstí 3/2
NA STARÉM MĚSTĚ,
KDE VŠECHNO ZAČALO
📌DŮM U VĚŽE
Musím vás však zavést na úplný začátek. Kafka se narodil 3. července 1883 v domě U věže (někdy uváděném také jako „U věže na Starém Městě“) na rohu Maiselovy a Kaprovy ulice v těsné blízkosti kostela sv. Mikuláše. V domě bydlel Kafka s rodiči první dva roky svého života. Jeho otec se jmenoval Hermann Kafka a byl to židovský velkoobchodník s galanterním zbožím. Kafka si se svým otcem však nerozuměl a cítil se jím být nepochopený. Otec na Franze kladl vysoké nároky možná i proto, že po smrti Franzových dvou malých bratrů, Georga a Heinricha, zůstal v rodině právě on jediným mužským potomkem.
Dům už dnes nestojí, protože byl zbourán při asanaci části židovského města. Na místě, kde dřív býval, najdete jen pamětní desku od Jana Kaplického a bronzovou bustu, jejímž autorem je akademický sochař Karel Hladík. Prostranství před domem bylo na spisovatelovu počest roku 2000 přejmenováno na náměstí Franze Kafky. Je to taková připomínka, že právě zde se narodil muž, který se stal symbolem moderní světové literatury.
Představte si to, malé židovské dítě, vyrůstající mezi německým a českým prostředím, obklopené přísným otcem a laskavou, ale podřízenou matkou. Právě tohle napětí mezi autoritou a křehkostí, mezi touhou po svobodě a tlakem společnosti, se později propsalo do Kafkových textů.
ADRESA: 📍 Náměstí Franze Kafky, Staré Město
KAFKA MEZI DVĚMA SVĚTY
📌ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ
Kafka vyrůstal v prostředí, kde se mísily tři kultury: česká, německá a židovská. Mluvil německy, ve škole se vyučovalo v češtině a hebrejštinu se učil z povinnosti. Židovské město, dnes Josefov, tehdy působilo stísněně, se spletí uliček a starých domů. Právě tady se Kafka učil chápat, že člověk může se doma cítit jako cizinec.
Když se procházíte Josefovem, zkuste si vybavit, jak tudy Kafka kráčel. Kolem Staronové synagogy, přes Starý židovský hřbitov, kde leží například rabín Löw. Kafka sám nebyl nábožensky ortodoxní, ale židovská identita ho provázela celý život. Později se k ní paradoxně vracel s větší intenzitou než v dětství.
Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město. Ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského významu.
Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. co by chudinská čtvrť, odsouzeno k „asanaci“. Z ghetta se zachovalo málo staveb, mezi nimi židovská radnice, Starý židovský hřbitov a šest synagog: Klausova, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.
ADRESA: 📍Široká 23/3
Web: Tady
📌BRONZOVÁ SOCHA JAROSLAVA RÓNY
Na Starém Městě poblíž synagogy najdete velkou bronzovou sochu od Jaroslava Róny. Zpodobňuje Kafku jako malého muže sedícího na ramenou obří prázdné postavy v obleku. Toto sousoší se již od roku 2003 nachází na velmi symbolickém místě. V ulici Dušní, kde je nyní socha, bydlela Kafkova rodina a také se v blízkosti sochy nachází svatyně tří náboženských směrů: Španělská synagoga, katolický kostel Svatého Ducha a protestanský kostele u Salvátora. Výsledná podoba vzešla z výtvarné soutěže, které se v roce 2000 zúčastnilo sedm předních českých umělců, z nichž vyhrál právě Jaroslav Róna.
ADRESA: 📍Dušní ulice, Staré Město
📌SPOLEČNOST FRANZE KAFKY
Společnost Franze Kafky (SFK) vznikla v roce 1990 jako sdružení občanů, kteří usilovali splatit kulturní dluh Franzi Kafkovi. Společnost Franze Kafky iniciovala vznik pomníku Franze Kafky na pražském Starém Městě. Organizuje mezinárodní literární Cenu Franze Kafky, v jejímž rámci oceňuje a přivádí do Prahy přední spisovatele světa a soustřeďuje tak pozornost světových médií k městu jako literární metropoli.
ADRESA: 📍Široká 14, Josefov
Web: Tady
📌DŮM U DVOU SLUNCŮ
Kafka sem chodil navštěvovat svoji přítelkyni a překladatelku Milenu Jesenskou. Nerudova ulice je jednou z nejkrásnějších v Praze a myslím si, že návštěva tohoto místa dává možnost prožít i Kafkovu osobní rovinu života.
ADRESA: 📍Nerudova 47, Malá Strana
„Kafka nechtěl nikdy vysvětlovat, kde se odehrávají jeho příběhy. V podstatě v žádném z jeho literárních textů, až na jednu výjimku, nenajdeme název místa. Proto nevíme, jestli je to v Praze, ve Frýdlantu, v Siřemi, nebo kdekoliv jinde.“
NOČNÍ SPISOVATEL
Kafka psal hlavně v noci. Přes den chodil do práce, večer trávil čas s přáteli nebo rodinou. Když město utichlo, usedal ke stolu. Někdy psal až do svítání. Jeho život tak byl věčným střetem mezi denní realitou a nočními příběhy.
📌ZLATÁ ULIČKA NA PRAŽSKÉM HRADĚ
Jedno z nejmalebnějších míst spojených s Kafkou je Zlatá ulička na Pražském hradě. V malém domečku číslo 22 měl v letech 1916–1917 pronajatý pokoj. Domek si tu totiž pronajala jeho sestra Otílie, a čas od času ho bratrovi půjčovala. On tu ovšem nespal, ale byl to jeho únikový prostor, kde mohl nerušeně psát. Atmosféra úzké uličky, večerní klid a výhled na město, to vše se stalo kulisou jeho tvorby. Dnes si tu můžete představit, jak Kafka usedá k psacímu stolu a zapisuje věty, které později změní tvář světové literatury.
„Dnes mi (bydlení v domečku) naprosto a dokonale vyhovuje. Ve všem: krásná cesta nahoru, to ticho tam, od jednoho souseda mě odděluje jen velmi tenká stěna, ale ten soused je dost tichý. Potom ta výhoda cesty domů, musím se rozhodnout, že přestanu. A život tam: je něco zvláštního mít svůj dům, zavřít za světem ne dveře do pokoje, ne bytu, ale hned dveře domu, ze dveří bytu vyjít skoro rovnou do sněhu tiché ulice.“ To psal ve svých denících a dopisech.
ADRESA: 📍Zlatá ulička, Pražský hrad
MŮJ TIP:
Pokud jdete večer, kdy je na Hradě méně lidí, Zlatá ulička má zvláštní, až pohádkově-stísněnou atmosféru. Skoro jako v Kafkových románech.
MILOVNÍK SPORTU
I když si ho spojujeme s melancholií, Kafka měl rád sport. Plaval, běhal, cvičil a zkoušel i jízdu na koni. V době, kdy tělesná kultura nebyla tak populární, byl překvapivě aktivní.
📌STARÉ ZÁMECKÉ SCHODY
Kousek odtud, na Zámeckých schodech, se rád procházel. Vypráví se, že miloval noční toulky Prahou. Dlouhé hodiny bloudil prázdnými uličkami a nechával se unášet tichem a melancholií. S tím souvisí i to, že byl velmi sportovně založený. Spousta lidí si myslí, že Kafka byl celý život nemocný. Ve srovnání s jeho přáteli, například s Maxem Brodem, na tom byl rozhodně fyzicky mnohem lépe. Chodil na dlouhé procházky, nejenom po Praze ale i za Prahu.
ADRESA: 📍Zámecké schody
📌KAFKOVO MUZEUM
Pro toho, kdo chce pochopit Kafku trochu víc, je nutností návštěva Kafkova muzea na Malé Straně. Expozice je pojatá moderně- Řekla bych až s důrazem na atmosféru. Jen tu najdete popisky víceméně v angličtině, takže pokud neumíte anglicky, tak se budete cítit ztraceni.
Nečekejte klasické vitríny, spíš temné prostory, šustění papírů, projekce, hlasy šeptající jeho texty. Muzeum se snaží přiblížit, jak Kafka vnímal svět. A to jako labyrint, kde člověk marně hledá pevnou půdu pod nohama.
ŽENY V JEHO ŽIVOTĚ
Kafka měl se ženami složité vztahy. Byl několikrát zasnoubený, ale nikdy se neoženil. Nejznámější je jeho vztah s Felice Bauerovou, s níž si psal stovky dopisů. Kromě ní sehrály důležitou roli také Julie Wohryzková, Milena Jesenská (česká novinářka a spisovatelka) a Dora Diamantová.
FELICE BAUEROVÁ – ÚŘEDNICE
Franzův vztah k ženám byl stejně spletitý jako jeho vnitřní pocity a plachost. První vážnou známost navázal roku 1912 s úřednicí Felicií Bauerovou, se kterou byl dokonce i dvakrát zasnouben, ale jejich vztah skončil definitivně roku 1917.
Felice Bauerová byla příbuzná Maxe Broda. Sestra Maxe Broda, Sophie, si vzala bratrance Felice Bauerové. Felice jela do Budapešti a po cestě se stavila u Brodů, kam náhodou přišel i Kafka. Takhle se seznámili. Potom jí Kafka napsal první dopis.
Byla s Kafkou pět let. První zásnuby zrušili v roce 1914, a to po hádce kvůli Kafkově blízkém vztahu s Felicinou přítelkyní Gretou Blochovou. Podruhé Kafka zásnuby zrušil z obavy, že by mu manželský život znemožňoval psaní. Jejích komplikovaný, rozporuplný a proměnlivý vztah dokládá i jejich korespondence.
„Slečno Felíce, chci vás požádat o jednu laskavost, která zní opravdu šíleně. Jde o toto: pište mi pouze jednou týdně, nejsem totiž schopen dopisy každý den snést. Odpovím například na váš dopis a ležím pak zdánlivě klidně v posteli, ale tlukot srdce mi prochází celým tělem a ví jenom o vás. Patřím ti, proč jen já blázen sedím pak ještě v úřadě, nebo tady doma místo abych se zavřenýma očima skočil do vlaku a otevřel je, až když budu u tebe.“
Kafka si s Felice Bauerovou vyměnil na pět set dopisů. Její příbuzný a Kafkův přítel Max Brod ji později žádal, aby dopisy prodala a Kafkova osobnost a genialita tak mohly žít dál. Nakonec svolila.
MŮJ TIP:
O vztahu Felicie Bauerové a Franze Kafky vyšla kniha Život po Kafkovi od české autorky Magdalény Platzové. Literárním vědcům nikdy nestála za samostatné studium, o jejím životě po rozchodu s pražským spisovatelem se ví málo. Provdala se, měla dvě děti, emigrovala do Ameriky. Čtyřicet let opatrovala dopisy muže, který ji opustil. Autorka začala pátrat po Felíciiných stopách v Americe v roce 2010, kdy dosud žil její syn. Ze setkání s ním a jeho rodinou vznikla kniha, která nakonec není jen o Felici, ale i o dalších lidech, kteří byli Kafkovi nějakým způsobem blízcí a jejichž osudy jsou spojené s předválečnou Evropou a jejími troskami.
Kniha: tady
JULIE WOHRYZKOVÁ – ÚŘEDNICE
A PROKURISTKA
Tehdy u Franze propukla tuberkulóza a on často odjížděl na ozdravné pobyty. Při jednom takovém pobytu v penzionu v Želízech se seznámil se svou druhou snoubenkou, Julií Wohryzkovou, ale i zde vztah ztroskotal.
Kafka začal brzy naléhat, aby si ho vzala. Jeho záměr narazil na odpor otce Hermanna Kafky, který nerovný sňatek odmítal ze společenských důvodů. V kritické chvíli, kdy už měli ve Vršovicích zajištěn byt a určeno datum svatby, Kafka před koncem r. 1919 své rozhodnutí zrušil. Poslal tehdy Juliině provdané sestře Käthe Nettelové „advokátský“ dopis, napsaný na stejném místě (v Želízech) a ve stejné době jako Dopis otci. Popisuje v něm průběh známosti s Julií i to, co ho vede ke zrušení zasnoubení. Jako jednu z možností řešení uvádí pokračování ve známosti bez manželství. A tak Juliino trápení s Kafkou pokračovalo i v r. 1920. K jeho ukončení pak přispěl nový Kafkův vztah s Milenou Jesenskou.
Julie Wohryzková se r. 1921 provdala za ředitele jedné pražské bankovní filiálky Josefa Wernera. Dožila se II. světové války, r. 1943 byla nacisty internována a potom deportována do Osvětimi, kde na podzim r. 1944 zemřela.
MILENA JESENSKÁ – ČESKÁ NOVINÁŘKA
A PŘEKLADATELKA
Třetí ženou, spíše platonickou přítelkyní, byla česká novinářka a překladatelka Milena Jesenská, se kterou si Franz intenzivně dopisoval. Fyzicky se viděli pouze dvakrát. První ve Vídni bylo šťastné a nadějné, druhé v pohraničním Gmündu skončilo Kafkovým selháním a znamenalo zlom v jejich vztahu. Jesenská se však později zasloužila o překlady Franzových textů do češtiny.
Celým svým životem Milena prokázala statečnost v zápase proti fašistickému násilí. Její život skončil smrtí v koncentračním táboře Ravensbrück r. 1944.
DORA DIAMANTOVÁ
Když se Kafka v létě 1923 seznámil v letovisku u Baltu s mladou polskou Židovkou, Dorou Diamantovou, která měla herecké ambice, bylo mu čtyřicet a jí pětadvacet. Byla to láska na první pohled a v následujících třech týdnech spolu trávili každý den. Už v září spolu začali v Berlíně skromně žít, jenže Kafkův zdravotní stav se zhoršoval, většinu času musel být na lůžku a nakonec přestával i jíst.
Počátkem roku 1924 se Franzova tuberkulóza hrtanu zhoršila, nemohl už mluvit ani polykat a odjel se proto léčit do rakouského sanatoria v Kierlingu, kde však 3. června 1924 ve svých čtyřiceti letech zemřel. Dora s ním zůstala, přestěhovala se dokonce do sanatoria za Vídní, kde jí zemřel v náručí.
Po Kafkově smrti byla obviněna z toho, že na Kafkovu žádost spálila jeho spisy. Také si ponechala některé jeho deníky a 36 dopisů, které jí poslal. Navzdory žádosti Maxe Broda, aby mu odevzdala všechny dokumenty o Franzi Kafkovi, které měla, si Dora dopisy, které jí Kafka napsal, nechala. Dora navíc tajně uchovávala neznámý počet Kafkových sešitů, které zůstaly v jejím držení, dokud nebyly spolu s dalšími dokumenty ukradeny z jejího bytu při razii gestapa v roce 1933.
Vlastně se neví, které sešity zůstaly u Dory a které byly Brodovi předány na konci Kafkova života.
KDO BYL MAX BROD?
Max Brod byl český židovský německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel. Právě od Broda pochází největší a nejvýznamnější část svědectví o Kafkově životě a díle. Brod zachránil většinu Kafkova díla před zničením, neboť se rozhodl nesplnit jeho výslovné přání, dvakrát vyjádřené v písemné podobě, aby veškeré jeho nevydané rukopisy bez milosti spálil. Naopak začal hned po Kafkově smrti jeho pozůstalost vydávat.
SOCHY DAVIDA ČERNÉHO
Před muzeem najdete také slavnou sochu Davida Černého. Dvě bronzové mužské postavy čůrající do tvaru mapy České republiky. I to je tak trochu kafkovské gesto: ironie, absurdita a úsměv přes slzy.
ADRESA: 📍Cihelná 2b, Malá Strana
Web: Tady
MŮJ TIP:
Pokud chcete pochopit, proč jeho knihy působí, jako kdyby vás někdo držel ve snu, jděte sem. Kafkovo muzeum je temné, zvukové kulisy vás obklopí, vitríny ukazují originály rukopisů, fotografie a dopisy.
VEGETARIÁN A EXPERIMENTÁTOR
Kafka byl zapřisáhlý vegetarián a zajímal se o zdravou stravu, což bylo v jeho době poměrně nezvyklé. Miloval čerstvé ovoce a zeleninu. Dokonce se nadšeně účastnil experimentů s „moderními“ léčebnými metodami, jako byly sluneční koupele nebo pobyt v sanatoriích.
UMĚLECKÝ ŽIVOT A SLAVNÉ KAVÁRNY
SLAVNÁ KAVÁRNA ARCO
Kafka velmi rád chodil do kina, například do Ponrepa, které v té době sídlilo v Karlově ulici, nebo do Lucerny. A samozřejmě Kafka chodil i do kaváren. Kavárna Arco dnes už neexistuje v původní podobě, ale tehdy to bylo centrum německy píšící pražské inteligence. Kafka sem chodil se svými přáteli Maxem Brodem, Franzi Werfelem či Egonem Erwinem Kischem. Arco byla něco jako „kulturní inkubátor“ pražské německé literatury.
Nachází se na nároží ulic Hybernská a Dlážděná, naproti Masarykovu nádraží v městské části Praha 1-Nové Město. Po druhé světové válce kavárna chátrala a až počátkem devadesátých let dvacátého století byly její prostory pro veřejnost zcela uzavřeny. Kavárna Arco dnes patří pod správu Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra ČR a dál funguje jako restaurace (samoobslužná jídelna). Génius loci ovšem postrádá.
ADRESA: 📍Hybernská 16
📌KAVÁRNA LOUVRE
A kde se scházeli pražští intelektuálové počátku 20. století? Samozřejmě v kavárnách. Kafka měl rád kavárnu Louvre na Národní třídě, kde se setkával se svými přáteli Maxem Brodem nebo Felixem Weltschem. Kavárenská atmosféra byla tehdy podobná dnešním coworkingům. Lidé tu nejen pili kávu, ale také diskutovali o literatuře, politice a umění.
V kavárně byly dokonce biliárové sály a herny. Všechny stoly byly zhotoveny na zakázku a byly precizní americké výroby. V kavárně se setkávali ti, kdo „patřili k lepší české společnosti“ nebo „pěstovali umělecké a literární kontakty či se pohybovali ve světě vědy“. Byl tu například i německý filozofický kroužek. Mezi členy patřili i tehdejší studenti práv, jako byl Max Brod a Franz Kafka. Protože Brod byl ze spolku vyloučen, tak Kafka ze solidarity vystoupil spolu s ním. To jim ovšem nebránilo, aby navštěvovali svoji oblíbenou kavárnu. Z jejich korespondence dokonce vyplývá, že jí v té době dávali přednost před jinými lokály.
Pokud dnes zavítáte do Louvru, můžete si představit, jak Kafka sedí u stolku v koutě, pije černou kávu a do notesu zapisuje věty, které později přerostou v povídku či román.
ADRESA: 📍Národní 22
V Café Louvre docházel i Albert Einstein, když učil na pražské univerzitě.
PRACOVNÍ ÚŘEDNÍK, NIKOLI BOHÉM
Přestože by se dnes mohl zdát jako typický literát kavárenského typu, Kafka pracoval většinu života v pojišťovně. Konkrétně v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české. Měl pověst pečlivého úředníka a práci zvládal výborně. Literatura pro něj byla spíš tajným únikem než hlavní náplní dne.
Jako čtyřiadvacetiletý nastoupil do pražské pobočky pojišťovny Assicurazioni Generali se sídlem v Terstu. Ta si postavila obrovskou budovu na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice. Byla to doba, kdy se v souvislosti se zakládáním továren začalo mluvit o bezpečnosti práce a o pojištění dělníků. Právě této oblasti se Kafka jako úředník s právnickým vzděláním věnoval. Po dvou letech odešel do Dělnické úrazové pojišťovny v ulici Na Poříčí. Tam vydržel až do roku 1922, kdy ze zdravotních důvodů požádal o uvolnění. V této pojišťovně tedy strávil celý svůj pracovní život.
ADRESA: 📍Na Poříčí 7, budova stále stojí a nyní v ní sídlí různé firmy.
„… moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje mému jedinému povolání, a tím je literatura …..“
📌SOCHA METAMORPHOSIS
A pak je tu ještě pohyblivá socha Davida Černého „Metamorphosis“ na piazze před obchodním centrem Quadrio, u stanice metra Národní třída. Obří otočná hlava Kafky je složená z kovových plátů.
Socha Davida Černého z rotujících nerezových panelů se otáčí každý den každou celou hodinu od 8 do 21 hodin. Ve zbylém čase se občas lehce zavrtí.
ADRESA: 📍Charvátova, Nové Město
Web: Socha Franze Kafky | Quadrio
KAFKOVY POSLEDNÍ KROKY
Kafka zemřel v roce 1924 ve věku pouhých 40 let v sanatoriu v rakouském Kierlingu na tuberkulózu. Za života vydal jen několik kratších textů a cítil se spíše nepochopený. Největší paradox jeho života spočívá v tom, že světovou slávu získal až po smrti. A to vlastně díky příteli Maxu Brodovi, který navzdory Kafkově poslední vůli rukopisy nespálil. Díky tomu dnes máme Proces, Zámek nebo Ameriku. Kdyby Brod poslechl, možná bychom Kafku vůbec neznali.
MÍSTO POSLEDNÍHO ODPOČINKU
NOVÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV NA OLŠANECH
Jeho hrob, společný s rodiči, se nachází na Novém židovském hřbitově. Je to tiché a důstojné místo, kam dodnes chodí obdivovatelé z celého světa.
Hrob je jednoduchý, často ozdobený kamínky, jak velí židovská tradice. Je to tiché místo, kde se dá v klidu přemýšlet o jeho příběhu.
ADRESA: 📍Želivského, Praha 3
Podle starého židovského zvyku se na hřbitov nenosí květiny, ale na náhrobky se pokládají kamínky. Tento zvyk připomíná pohřby ve starověkém Izraeli, kdy byly hroby pokrývány velkými kameny na ochranu proti zvěři. Zvířata si jich nevšímají a proto na náhrobních kamenech zůstávají věčně.
KAFKOVSKÝ PARADOX
Dnes je Kafka symbolem Prahy stejně jako orloj nebo Karlův most. Jeho jméno se stalo synonymem pro absurditu a existenciální nejistotu. A přestože se často cítil vykořeněný, právě Praha mu poskytla kulisy, bez nichž by jeho dílo nemohlo vzniknout.
Sám Kafka se považoval za neúspěšného a pochyboval o smyslu psaní. Jeho knihy se moc neprodávaly a literárně se cítil v Praze nepochopený. Dnes je však jeho jméno symbolem absurdity, byrokracie a existenciální nejistoty. Dokonce natolik, že vzniklo i slovo „kafkovský“, které používáme po celém světě.
A JAK CHÁPU KAFKU JÁ?
Praha bez Kafky by byla pořád krásná, ale nebyla by stejná. On jí dal nový rozměr. Ten skrytý, trochu zneklidňující, ale fascinující. A když se dnes procházíte po jeho stopách, možná ucítíte, že město opravdu dýchá příběhy. Jsou to příběhy Franze Kafky, ale v jistém smyslu i příběhy nás všech.
Ať už jste Kafku četli nebo ne, Praha má jeho tvář a jeho stopy tu najdete na každém kroku. Pojďte se tedy se mnou projít po místech, kde Kafka žil, psal… a možná se i trochu bál.
Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.
Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a Facebooku.
ČLÁNKY
SVATOJAKUBSKÁ CESTA PRAHOU
Věděli jste, že Svatojakubská cesta, která směruje do Santiaga de Compostela ve Španělsku vede přes Prahu? Takže pokud byste rádi podnikli neobvyklou cestu Prahou, můžete jít ve stopách svatého Jakuba. Věřte mi, budete nadšení.
ČLÁNKY
