Seznamte se s… Monikou Golasovkou, majitelkou Bylinkové terapie v Praze. Monika pochází ze Severní Moravy ze Slezska. Tato velmi příjemná bylinkářka vás dostane svojí srdečností a upřímností. S Monikou se znám velmi krátce, ale i přesto mi přijde, jako bych ji znala odjakživa. Velmi ráda ji navštěvuji v jejím bylinkářském doupěti. Dokázala tu vytvořit velmi krásné prostředí, kde vám k poslechu hrají příjemné šansony, můžete si dát polévku, kávu, její dorty a po celé místnosti to voní bylinkami. Moc ráda ji poslouchám a hltám její bylinkářské rady. Povídat si s ní je opravdu radost a jsem moc ráda, že mi poskytla rozhovor.

Jak by ses představila čtenářům Chilli&Chocolate?

Jsem žena, která má ráda život, svoje děti, svého přítele, své přátele a svou rodinu. Jsem nadšenec přírody a vše co je s ní spjaté. Ráda tvořím a bádám. 🙂 Věřím v dobro. I přes všechna úskalí života věřím, že všechno dopadne dobře. Za veliké štěstí považuji i to, že mne moje práce baví a naplňuje, a taky že mám dobré lidi kolem sebe. Toho všeho si moc vážím.

INSPIRACE

Jak je to s Tebou a bylinkami? Kdy jsi bylinkaření propadla?

Bylinky mne provázely už od dětství, aniž bych si to uvědomovala. Bydleli jsme ve Frýdku Místku a v okolí byly rybníky, louky, kde jsem si jako malá hrála, sbírala kytičky a nosila je mamince. Sbírala jsem v podstatě všechno. I jedovaté blatouchy a pryskyřníky. Vše bylo spjaté s hrou, například z listů rákosí – puškvorce jsme si jako děti dělaly sukně, a z některých kytiček – bylinek a plodů jsme, i jakože vařily polévku 😊. Hrály jsme si na doktory a balily si “ jako zlomené ruce a nohy“ do listů od lopuchu a jitrocele. Byl to ale spíše vztah ke kytičkám než bylinkám.

V té době jsem ještě nic nevěděla o jejich léčivé moci. Babička bydlela v obci Sedliště, kde na zahradě pěstovala běžné věci a chovala dobytek. Se zahradou byly spojeny samozřejmě i práce, ale to mne nebavilo. Je pravdou, že moje mamka byla velice činorodá v oblasti zpracovávat vše, co nám příroda a zdroje ze zahrady nabízí. Takže se vše zavařovalo, sušilo a nakládalo, ale mně to absolutně nenaplňovalo. V době dospívání mi maminka vařila při ženských problémech kontryhel s žebříčkem. To fungovalo velmi dobře. Rovněž kopřiva se u nás často vařila.

Když mi bylo 30 let, prodělala jsem bakteriální zánět mozkových blan. Tehdy jsem se zaměřila převážně na krev-čistící bylinky po prodělané kortikoidní léčbě. Začala jsem vnímat, že mně bylinky pomáhají a začala jsem se hlouběji o ně zajímat. Byla v tom nějaké magie. Postupně jsem si vše zjišťovala, utvářela a začala vyrábět od mastí až po tinktury. Stala se z toho vášeň. Vykupovala jsem v antikvariátu staré herbáře a úplně hltala jejich obsah a podle starých receptůr pak tvořila. Taky jsem se dívala kolem sebe , co roste v lese nebo na loukách. Měla jsem radost, když si ke mně kamarádky začaly chodit pro radu. Je to velmi příjemný pocit, když víš, že jim to pomáhá. Já tuto svoji cestu beru jako návrat ke kořenům. Není je to jen o bylinkaření, ale o celkovém přístupu k přírodě a životu.

Studovala jsi čínskou medicínu v Číně? Co takové studium obnáší?

Hodně mi pomohla při mé nemoci akupunktura. Díky tomu jsem se o ni začala více zajímat. Proto jsem se rozhodla pro studium tradiční čínské medicíny v čínském Tianjinu. Studium probíhalo v angličtině. Protože starší čínští lékaři nemluví anglicky, byli jsme rozděleni do skupin, kde každá skupina měla svého překladatele – medika. Co považuji za úžasné, že se na univerzitě vyučuje čínská medicína spolu s tou západní. Líbí se mi spojení těchto dvou světů, které se krásně prolínají a doplňují. K tradiční čínské medicíně se využívají rostoucí byliny, které nenajdete jinde než v Číně. Mně se však líbí, jak léčili naši předci. Proto jsem začala poznatky z čínské medicíny kombinovat s bylinkami, které rostou u nás.

Myslíš, že je nejlepší, abychom se tady v Evropě léčili evropskými bylinkami, které rostou přirozeně v našem prostředí nebo nevadí, že používáme exotické bylinky?

Mám ráda hmatatelné věci. Je mi bližší, když si můžu zajít na zahrádku, louku nebo do lesa a utrhnout bylinku. Navíc si bylinky můžete sami zasadit, pečovat o ně a  pěstovat. Vše si můžete „osahat“ a zapojit sebe samu. Znáte jejich příběh! Ale pokud někdo preferuje cizokrajné rostlinky, nic proti tomu nemám.

V Praze máš zahrádku. Pověz mi, co bychom na ní našli?

Když jsem zahradu koupila, byly na ní už ovocné stromy a vinohrad. Roste tu tmavá odrůda vína Baga, která je určená k výrobě červeného vína. Moc se mi líbí, že si můžu udělat vlastní burčák. Jinak pěstuji klasické pochutiny jako je česnek, dýně hokaido, cuketa, kedlubna, květák, jahody, brokolici a rajčata. Rajčata si suším a nakládám v olivovém oleji s česnekem, rozmarýnem a bazalkou. Jediné, čemu se na zahradě nedaří je cibule. Samozřejmě tu mám i bylinky – tymián, mateřídouška, estragon, yzop, levandule, saturejka, šalvěj, divizna, pelyněk, lichořeřišnice a měsíček lékařský.

Máš nějaký bylinkářský vzor, ve kterém se vzhlížíš? Ať už mezi českými nebo zahraničními bylinkáři?

Mám opravdu moc ráda dva bylináře. Jsou to Jiří Janča a Josef Antonín Zentrich. Bohužel už nejsou mezi námi.  Taky velice ráda čtu v osmi svazcích Mattioliho herbáře.

Jakou bylinku bys doporučila teď na podzim a v zimě?

Každému bych určitě doporučila si udělat směs na posílení imunity. Ta se skládá ze šípků, lípy, květu černého bezu, listu černého rybízu a tužebníku. Tato směs je dobrá nejen pro dospělé, ale i pro děti.

FIT

Jak se udržuješ v kondici? Oblíbený sport?

Myslím, že je velmi důležité, obklopovat se dobrými lidmi. Mít lásku. To je velmi důležité pro život, abyste jej mohli prožít v harmonii. Snažím se být hodně v přírodě. Mám ráda les. Věřím, že mi stromy dodávají sílu. O víkendech jezdím na kole, ale nezávodím. Vše dělám proto, aby mi bylo hezky a příjemně. Ráda se zastavím, sbírám bylinky nebo si jen tak lehnu do trávy a relaxuji.

Jak moc řešíš stravu? Držíš se třeba nějakého systému?

Jím naprosto všechno. Nedodržuji žádné výživové směry, jako je vegetariánství, paleo, dělená či raw strava. Jsem hrdá, že nemám žádnou alergii a nemusím mít tak žádné dietní omezení. Myslím, že je to způsobeno mým celkovým přístupem k životu. Snažím se poslouchat svoje tělo. Nejím sladké a ani maso. Pokud si jej ovšem moje tělo vyžádá, dám si jej maximálně 1x – 2x za měsíc. Moc ráda vařím jednoduchou stravu. Nezasmažuji bílou moukou, používám raději pohankovou nebo vůbec nezasmažuji. Nejraději zahušťuji zeleninou. Jsem pyšná, pokud můžu vařit z potravin ze svých domácích zdrojů. Přistupuju k tomu tak, že mi na zahradě rostou poklady. Celou dobu se o ně poctivě staráš a pak jsou pro tebe zaslouženou odměnou.

Jsi bylinkářka a musím uznat, že máš i moc hezkou pleť. Nabízí se mi tady otázka, jak se o sebe staráš?

Musím říct, že se za “bylinkářku“ nepovažuji. Myslím si, že si toto oslovení nezasloužím. Jsem zkrátka jen nadšenec bylinek a moc mne to baví.

No a co se mé pleti týče, tak se líčím normálně. Chci se sama sobě líbit. Na odlíčení ovšem nepožívám žádné micerální vody nebo mléka. Naopak používám svoje naložené sádlo s měsíčkem, žebříčkem a třezalkovým olejem. Když je víkend, dělám si zábaly na vlasy z lopuchového kořene v oleji. Líbí se mi, že vím, co je obsahem a že si to můžu vyrobit sama. Jsem taky docela šetrná. Přijdou mi všechny tyto kosmetické přípravky předražené. Nehledě na to, že jsou plné chemikálií, které se nám potom zbytečně dostávají do krevního oběhu.

GURMÁN

Jaká je tvoje oblíbená kuchyně? Vaříš ráda?

Nejsem ortodoxní zastánce nějaké kuchyně.  Mezi mé oblíbené kuchyně určitě patří tradiční moravská kuchyně. Ráda si uvařím například bramboračku s houbami. Jsem totiž polívková. Mám ráda opravdu jednoduchá jídla, ale když mám možnost vařit pro své blízké, tak se vyřádím. Vařím,  peču a smažím vše co mají rádi. Pokud mám příležitost, tak si dám ráda italskou nebo čínskou kuchyni.

V Bylinkové terapii jsou u Tebe k dostání tvoje dorty. Teď už víme, že nejíš sladké. Z čeho je tedy vyrábíš?

Jako základní pojivo do korpusu mi slouží chia a lněné semínka. Nepoužívám vajíčko a ani máslo.  Z této směsi vznikne krásný gelový základ, do kterého přidám ořechy, slunečnicová a dýňová semínka. Hodně mých dortů se skládá z máku, kokosu, špaldových či amarantových vloček. Někdy však k zahuštění používám hrašku. Je to náš rodinný recept. Takto připravený korpus se lehce zasuší v troubě. Na krém používám tvaroh nebo klasickou smetanu s citrónovou šťávou. Musím se však přiznat, že nemám žádné recepty. Všechny moje dorty jsou originály.

TRAVEL

Jaký máš vztah k cestování? Máš oblíbené místo, město a nějakou vysněnou destinaci? Kam nám doporučíš určitě vycestovat?

Myslím, že není důležité kam, ale s kým cestuješ. To je strašně důležité. Pak můžeš cestovat kamkoliv. V České republice je krásně. Mám tu ráda hory a vodu. Nepotřebuji letět někam do zahraničí. Snažím se spíše žít současným okamžikem. Nevíme, co bude zítra. Proto si to užijme právě.

OSOBNÍ

Co bys poradila všem, kteří mají sen a bojí se za ním jít?

Strach je záporná emoce, která nám oslabuje náš imunitní systém. Proto bojujte za svou pravdu. Možná vám budu připadat naivní, ale jsem přesvědčená, že pravda a láska zvítězí. Nebojte se a vizualizujte si svůj sen. Pokud může vytvořit něco krásného, je škoda se toho vzdávat. A pokud to nevyjde, tak se přeci nic neděje. Můžeme se z toho jedině poučit.

Prozradíš nám na sebe nějakou osobní věc?

Dělám strašně moc věcí najednou. Říkám vždy „ANO“. Snažím se každému vyjít vstříc, naložím si toho moc, a pak nestíhám.

Máš nějaké plány do budoucna?

Přišla mi krásná nabídka. Budu pořádat svoje kurzy i v restauraci inspirované skandinávským stylem, v Bistrot 104. Tento koncept se mi velmi líbí a krásně souzní s mojí prací. Je to moderní prostředí, kde dokonce pěstují bylinky. Je tu mladý kolektiv a já jim moc fandím.

Jaký je tvůj životní sen?

Mít se hezky. Mám radost, že mi na bylinkářské kurzy chodí fajn lidi. Je to interaktivní přednáška, kde si účastníci všechno vyrábí sami. Těší mě jejich zájem, a že to všechno dělají s nadšením. Chodí sem různé generace, například nastávající maminky. Vždy jim říkám, aby to učily i svoje děti. Děti budou mít tak krásný příklad a již od mala si vypěstují hezký vztah k přírodě. Je to krásná práce, která mě moc baví a naplňuje.

Můj sen je mít domeček někde za Prahou, kam bych si přenesla svoji Bylinkovou terapii. Bylo by to takové oddychové místo, které by tak bylo blíže přírodě.

Doma si sama vyrábím různé oleje, masti, sirupy a tinktury, ale jen pro svou potřebu, rodinu či přátele. Nemůžu toto všechno bohužel prodávat v Bylinkové terapii, protože nevlastním certifikaci. Ta obnáší spoustu byrokracie a samozřejmě i finanční obnos. Asi nejlepší by bylo najít na to investora, který by mi pomohl tak uskutečnit můj sen.

Co bys vzkázala čtenářům blogu Chilli&Chocolate?

V životě dostáváme spoustu lekcí. Musíme si však uvědomit, že i to špatné nás někam posune. Když se naučíme něco nového, měli bychom to předávat druhým lidem. Jedině tak budete žít hezký život.

Měla jsem tu čest a účastnila jsem se Moničina workshopu. Ten se mi moc líbil a vznikl z toho čánek Bylinková terapie, aneb jak léčily naše babičky.

Líbil se vám článek? Budu ráda, když o něm dáte vědět dalším…