PĚŠKY Z HARRACHOVA AŽ NA SNĚŽKU

KRKONOŠE

Nenavštívit naše nejvyšší pohoří na severovýchodě Čech by byl hřích. Rozkládá se podél státní hranice s Polskem. A kdo nebyl na Sněžce, jako by nebyl. Jak se říká, alespoň jednou za život. V Krkonoších je opravdu moc hezky a všudypřítomná zelená je opravdový balzám na duši. Najdete tu spoustu naučných stezek. A proto jsme se rozhodli, že než být pouze na jednom místě a odtud podnikat výlety, bude lepší, když se mezi jednotlivými místy budeme přepravovat pěšky.

Zvolili jsme trasu Harrachov – Špindlerův mlýn – Pec pod Sněžkou – Sněžka. A byla to opravdu paráda. Krkonošské svahy působí jako pravěký prales. Letní Krkonoše si zkrátka zamilujete!

TROŠKA Z HISTORIE

Sláva Krkonoš se počala po Evropě šířit v 18. stol., když do dříve nepřístupných hor začali hlouběji pronikat bylinkáři, hledající rostliny pro výrobu léčivých prostředků. Ti také rozšířili původně neznámou místní legendu o Krakonošovi, pánu hor, kterého dnes z pohádkových příběhů znají děti i dospělí. Značná část Krkonoš spadá do oblasti Krkonošského národního parku (KRNAP), který byl vyhlášen roku 1963.

Pěšky přes Krkonoše

TRASA HARRACHOV – RUČIČKY –  POD LYSOU HOROU – DVORAČKY – ŠPINDLERŮV MLÝN

Délka trasy: 16, 2 km

HARRACHOV

Naším startovacím bodem je obec Harrachov, kam jsme se dostali autobusem z Prahy.  Původní ves Dörfl byla založena v 17. století a začátkem 18. století byla přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf, dnes Harrachov. Rod Harrachů byl původně český šlechtický rod. Po 2. světové válce se Harrachov rozrostl a byly k němu připojeny osady Nový svět a Rýžoviště, či samoty na polském území a to výměnou za stejně velké území u Kacířské skály. Rýžoviště je pokládáno za jednu z nejstarších krkonošských hornických osad.

Krkonoše

Krkonoše

KDO TO BYL JAN NEPOMUK FRANTIŠEK  HRABĚ Z HARRACHŮ?

Hrabě Harrach se narodil ve Vídni, ale jeho matka pocházela ze starobylého a vlivného českého rodu Lobkowiczů. Do povědomí vstoupil díky svému vlastnictví rozsáhlých statků na severovýchodě Čech. Díky jeho zájmu v Krkonoších vzkvétalo lesní hospodářství. Velmi se zasloužil o budování krkonošských komunikací, zřídil řadu turistických cest, které nechal značit nejen německy, ale i česky. Dokonce stál u zrodu jilemnického Klubu českých turistů a stal se jeho čestným členem.

LIDOVÁ  A MODERNÍ ARCHITEKTURA V KRKONOŠÍCH

Hned při vstupu do Harrachova mne dostává krkonošská architektura. Jsem naprosto fascinovaná a to nejen z lidové architektury, ale i z té moderní. Naši předkové si v Krkonoších stavěli domy, které odpovídaly jejich možnostem a potřebám. Pro tento kraj byly typické dřevěné roubené domy. Jsou zde stavby pojizerského roubeného domu (západní část Krkonoš) a podkrkonošského roubeného (východní část Krkonoš).

Krkonoše

Takže jistě chápete, že jsem tady byla ve svém živlu. Majitelé roubenek si cenili v zimě více tepla než světla, proto jejich okna byla malá. Prostoru nepotřebovali mnoho a i ten, který měli, sdíleli s hospodářskými zvířaty.

Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

Roubenky tu však časem vystřídaly horské boudy. Postupem času však shořely anebo zchátraly. Jsou postavené ze dřeva, a tak jejich prokletím bývaly požáry. Pak je vystřídaly hotely a samozřejmě tu najdete krásné moderní komplexy či soukromé domy. Těžko hodnotit, zda je to dobře, či špatně.

 Krkonoše

Vydáváme se i na malý okruh Harrachovem, ale jen tak zlehoučka, protože šetříme nohy.

PRAMEN SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO

Socha sv. Jana Nepomuckého je příkladem svatojánské úcty ve vesnickém prostředí v 1. polovině 19. století. Litinová socha byla odlita podle stejného modelu, který se nachází na Karlově mostě. Vyvěrající vodě se přisuzují léčivé účinky. Prý pomohla hraběnce Anně, podle které je pojmenováno celé údolí.

 Krkonoše

Vyrážíme brzy ráno, hned po snídani. Jdeme pěkně po zelené přes včelí naučnou stezku, směr Špindlerův mlýn.

Krkonoše

Krkonoše

VČELÍ NAUČNÁ STEZKA JANA HRABĚTE HARRACHA

Cesta nás vede i přes včelí stezku, která je dlouhá přes 3,5 km. Mně se na ní líbí všudypřítomné  nápisy, které oslavují naši přírodu.

 Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

RUČIČKY

Trochu tajemný název Ručičky pod sebou skrývá významné krkonošské rozcestí. Turistické trasy se zde rozbíhají do pěti stran, proto název Ručičky – pět cest jako pět prstů. Jako správný návštěvník Krkonoš si chci užít nejen výhledy, procházky a přírodu, ale také se něco dozvědět. Ne moc. Jen trochu. A hlavně něco zajímavého, krátkého a srozumitelného. A to se musí Krkonoším nechat, že tu najdou spoustu informací.

 Krkonoše

ČLOVĚK MÍSTO ŠELEM

Koncem 20. století žilo v Krkonoších kolem 1150 jelenů a laní. Díky tomu byl krkonošský les pořádně „sežraný“. Když bylo hodně jelenů, bylo hodně vlků a rysů, kteří je lovili a tím jejich počet snižovali. Víte, že třetinu roku jeleni nemohou žrát nic jiného, než kůru stromů a mladé větvičky? Lidé šelmy v Krkonoších vyhubili, protože kdo střelil nějakou šelmu, byl frajer, a taky proto, že lovili domácí zvířata a jeleny. Lidé se jich trochu báli.

Krkonoše

POD LYSOU HOROU

DVOŘAČKY

Dvoračky je velmi stará bouda, založená roku 1707 rodinou Schierovou jako horská zemědělská usedlost pro chov dobytka na okolních rozlehlých lučinách. Původní bouda vyhořela a spáleniště koupil hrabě Harrach a přestavěl ji na hojně navštěvovaný hostinec. V roce 1921 přešla při pozemkové reformě do rukou státu a byla pronajata české rodině Puhonných, která ji později koupila. Po totalitním režimu byla bouda zdevastovaná a byl zde postaven zcela nový objekt.

Krkonoše

Dnes většině návštěvníků posloužil jako úschovna před deštěm. Protože se schyluje k obědu, nedokážeme odolat výborné krkonošské kuchyni.

SVÉRÁZNÁ KRKONOŠSKÁ KUCHYNĚ

Mezi tradiční krkonošské pokrmy patří kyselo, kucmoch, houbový kuba nebo zelníky. Hospodyňky si ve zdejším kraji musely vystačit se skromnými potravinami, jako je zelí, brambory, houby, čerstvé bylinky a luštěniny. A proto bych to nebyla já, kdybych alespoň něco z toho neochutnala. Byla jsem docela překvapená, jak nápaditě uměli naši předci zpracovat to málo, co tady vyrostlo na poli nebo v lese.

 Krkonoše

Když se řekne krkonošská kuchyně, jedním dechem se také vysloví kyselo. Výživná polévka se připravuje z chlebového kvasu. Pro tuto polévku se nezbytný kvas získával z výškrabků chlebového těsta. Před vařením kysela se tzv. omladil, tedy zalil vlažnou vodou, zasypal žitnou moukou a pak se v hrnci kyseláku nechal poblíž kamen. A kdo neměl doma chlebovou pec, zašel si k pekaři. Kvas výtečně ladí s kmínem, solí, sušenými houbami, restovanou cibulkou a smaženými vejci. Býval to pokrm původně postní, postupně se ale začal jíst každý den. Krkonošským tkalcům dokonce sloužil jako kalendář. Když už měli lahodně nakyslou polévku v týdnu po osmnácté, věděli, že další den přijde neděle. No a já jsem ho samozřejmě taky ochutnala, protože tělu přináší kvalitní bílkoviny, vitamín B i vlákninu. A protože se k němu podávají brambory, jídlo zbohatne o další živiny.

Krkonoše

TAKY VÁS ZELENÁ UKLIDŇUJE A NABÍJÍ ENERGIÍ? 

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

ŠPINDLERŮV MLÝN

Špindlerův mlýn leží v nadmořské výšce 575 – 1555 m. Je to významné turistické a lyžařské středisko. Název obec vznikl podle rodiny Špindlerových, která vlastnila v obci mlýn. Předtím se obec jmenovala Svatý Petr. A jak vznikl dnešní název?  Občané tady žádali o povolení stavby kostela a zaslali jej císaři. Na žádosti bylo uvedeno, že žádost byla sepsána ve Špindlerově mlýně. Došlo k omylu a zpět se vrátilo povolení ke stavbě kostela v obci Špindlerův mlýn. Občané proto raději obec přejmenovali, aby mohli stavět. Zaslání nové žádosti by totiž mohlo být bráno jako urážka neomylného úřadu a kostel by tu tak určitě nestál.

Krkonoše

 Krkonoše

MLYNÁŘOVY OKRUHY

Ve Špindlerově mlýně určitě nezapomeňte vynechat jeden z Mlynářových okruhů, které vás provedou napříč městem. Vedou přírodou mimo dopravní cesty a dozvíte se tak vše o historii města.

Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

TRASA ŠPINDLERŮV MLÝN – PEC POD SNĚŽKOU

Délka: 11,5 km

Tato část trasy je moc hezká. Téměř po celou dobu jsou tu moc hezké výhledy na okolní krajinu, která je opravdu přenádherná.

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

KOZÍ HŘBETY

Jedním z nejkrásnějších horských hřebenů v Krkonošském národním parku jsou Kozí hřbety. Odtud je velmi působivý výhled na západní Krkonoše. Strmý hřeben dlouhý 3 km se táhne ze Špindlerova mlýna k Luční boudě. Po cestě na žádnou chatu či boudu nenarazíte. V 16. a 17. století se tu těžila totiž měděná a stříbrná ruda.

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

RENNEROVA BOUDA

Cesta vede kolem již neexistující horské boudy, která byla postavena v roce 1797, ale  roku 1938 vyhořela. Po boudě na Sněžce to byla druhá nejvýše položená bouda v českých Krkonoších.

Krkonoše

LUČNÍ BOUDA

Luční bouda se nachází v nadmořské výšce 1410m n.m. Luční bouda, která v různých obměnách existuje již od 17. století, je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš a jednou z největších v Evropě. Během historie několikrát vyhořela a byla vždy znovu obnovena a rozšířena. Postupně se stala významným hospodářským, obchodním, badatelským a turistickým střediskem. Zdrojem obživy byl chov dobytka, sklizeň sena z okolních luk, později i turistická návštěvnost daná blízkostí Sněžky. Zdejší specialitou byl horský bylinný sýr.

Krkonoše

Za 2. světové války chatu obnovil německý wehrmacht a využíval ji pro školení leteckých radistek. Po válce chatu využívala československá armáda. Později chata připadla Klubu českých turistů. Dnes patří bouda společnosti AEZZ z Prahy. V prostorách hotelu se nachází minipivovar s pivními lázněmi, kde se vaří značka piva Paroháč. Jedná se o nejvýše položený pivovar ve střední Evropě.

Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

KAPLIČKA

PAMÁTNÍK OBĚTEM KRKONOŠ

Tady v Krkonoších je nejdrsnější podnebí ve střední Evropě. Jsou to hory s hřebeny 1 km nad okolím. Nic je nechrání před neustálým vlhkým větrem od Severního moře. Často zde někdo umrzne. Kaplička byla postavena na počest Václavu Rennerovi, který tu tragicky zahynul v roce 1798.

 Krkonoše

 Krkonoše

RICHTROVY BOUDY

Cestou míjíme areál, který tvoří dvě budovy – Richtrova a Červená bouda. Jedná se o majetek Policejního prezidia, veřejnosti již boudy nejsou přístupné. Richtrovy boudy pod Výrovkou, směrem na Pec pod masivem Širokého hřebenu, sloužily před uzavřením hlavně jako školicí a rekreační středisko pro pedagogické pracovníky, školy v přírodě, lyžařské kurzy a výjezdní zasedání. Areál využívala ke školení a jako zázemí při výcviku také Horská služba.

 Krkonoše

Krkonoše

PEC POD SNĚŽKOU

Další naší zastávkou se stává město Pec pod Sněžkou, které je jedním z nevýznamnějších horských středisek. Je obklopeno řadou hor a vrchů. Samotná Pec vznikla až koncem 16. století, tehdy jako třetí část Velké Úpy. Vděčí za to rozsáhlé lesní těžbě pro potřeby kutnohorských dolů. Do Krkonoš byli povoláni dřevaři ze Štýrska, Korutan a Tyrol, kteří si na vzniklých mýtinách stavěli obydlí (tzv. boudy) a chovali hovězí dobytek a kozy.

 Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

Rozvoj turistického ruchu v druhé polovině minulého století dal osadníkům nový zdroj obživy. Nejprve turistům poskytovali nocleh na seně, později však přizpůsobovali svá obydlí k pronajímání pokojů a vznikaly tak chaty, penziony a hotely.

 Krkonoše

VLČÍ JÁMA A TEMNÁ BYSTŘINA 

Délka trasy: 5 km

V dobách ledových bylo v tomto místě jádro ledovce Vlčího dolu, který pod tlakem dalších vrstev sněhu a ledu pomalu stékal do údolí. Ledovec vyhloubil jámu, odborně zvanou ledovcový kar.

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

Strmě padající horský potok se tu dělí na dvě koryta, kterými voda teče v různých výškách.

Krkonoše

 Krkonoše

Z PECE PŘÍMO AŽ NA SNĚŽKU

Kdo by neznal Sněžku, nejvyšší horu České republiky, která dominuje Krkonošskému pohoří. Jak název hory napovídá, jméno Sněžka souvisí se vzhledem zasněženého kopce. Na Sněžku vedou různé turistické trasy. Původně jsem si říkala, že vyjedu na vrchol lanovkou, ale to bych neměla ten dobrý pocit ze samotného zdolání hory. Volím tedy variantu přes Růžohorky. Trasa je dlouhá přibližně 6,5 km. Cesta vede nejprve po zeleně značené trase. Budete asi 1 km stoupat po lesní kamenité cestě, až dojdete k rozcestníku na místo Pod Větrníkem (920 m n. m.). Dále cesta pokračuje stále po zeleném značení. Po 2 km vystoupáte na Růžohorky (1260 m n. m.). Zde jsou dvě turistické chaty. Děčínská bouda a Bouda Růžohorky, kde je možné se občerstvit.

 Krkonoše

Krkonoše

HORSKÁ BOUDA RŮŽOHORKY

Bouda byla postavena v roce 1903 jako hostinský podnik s původním názvem Leischnerovy boudy. Sloužila jako dnes k občerstvení turistů při cestě na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo Velké Úpy. Od roku 1945 je známá jako Růžohorky. Dnes je to horská chalupa, která leží 1280m n.m. v opravdu krásném prostředí. Chata nabízí typické borůvkové knedlíky, nadýchané borůvkové koláče či palačinky.

 Krkonoše

Krkonoše

VRCHOL SNĚŽKY

Od rozcestníku Růžohorky je cesta na Sněžku dlouhá ještě 3,5 km a vede po žlutém značení. Cestou míjím po pravé straně stanici lanovky. Po 2,5 km dorazíte k dalšímu rozcestníku Nad Růžohorským sedlem. Potom následuje poslední kilometrové stoupání po velkých schodech. Nevýhodou ale je, že cestou míjím zástupy lidí, kteří sami na vrchol vystoupali nebo sem dojeli lanovkou. Na konci vás čeká trošku prudší stoupání až k vrcholu.

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

 Krkonoše

Krkonoše

Stojím na vrcholu Sněžky, který se nachází 1602 m.n.m.. Na vrcholu hory je nejen nová Česká poštovna od architekta Martina Rajniše, ale také Polská bouda. Vrchol protíná česko-polská hranice. Což si uvědomíte hned záhy, protože mi přijde, že tu slyším víc polštinu než češtinu. Nazpátek volím téměř stejnou trasu. Vracím se do Pece pod Sněžkou, kde končí moje putování.

Krkonoše

Krkonoše

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.