Vítejte v druhé části putování Svatojakubskou cestou Prahou. Cesta začíná od kostela sv. Jakuba Staršího a z velké části kopíruje historickou trasu „Královskou cestu Prahou“, která vede centrem hlavního města. Cestu ukončíme u kostela sv. Jakuba Většího ve Zbraslavi.
Trasa:📍 Kostel sv. Jakuba Většího -📍Ungelt -📍 Staroměstské náměstí -📍Malé náměstí -📍Karlův most -📍Malostranské náměstí – 📍Nerudova ulice – 📍Hradčanské náměstí – 📍Loretánská ulice – 📍Loretánské náměstí – 📍Pohořelec – 📍Strahovský klášter – 📍Vlašská ulice – 📍Kostel Pražského Jezulátka – 📍Kampa – c📍yklostezka podél Vltavy z Braníka do Zbraslavi – 📍kostel sv. Jakuba Většího ve Zbraslavi
🚸UNGELT NEBOLI TÝNSKÝ DVŮR
Naproti kostelu Sv. Jakuba Staršího vstoupíte do dvora Ungelt neboli Týnský dvůr. Slovo „týn“ znamená ohrada, ohrazené místo. Tento dvorec pochází snad již z 11. stol., kdy sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Byl tu sklad, kde se ukládalo zboží, a tak bylo kupecké zboží chráněno. Dále se tu nacházely stáje pro koně, domy pro kupce a špitál. Proudily sem tisíce německých, polských, ruských, uherských, benátských, nizozemských, francouzských, řeckých, arménských, tureckých i arabských kupeckých vozů.
A co jste v jejich vozech mohli najít? Zlato, koření, šperky, kožešiny, knihy, koberce, dobytek, ptactvo, živé ryby, exotickou zeleninu a ovoce. Při příjezdu museli kupci odevzdávat zbraně. Každý, kdo překročil práh kupeckého dvora, požíval plné ochrany krále, za což musel platit poplatek. Z poplatku na ochranu se časem vyvinulo povinné clo za zboží dováženého do Prahy nebo projíždějícího Prahou, později i ze všeho zboží dováženého kamkoli do Čech. Byl zde dům, kde se vážilo a měřilo zboží a vypočítávalo clo. Večer zde bývalo veselo, kupci zapíjeli své obchody a vyprávěli novinky z dalekých zemí. Proto je znám také název Veselý dvůr.
Největší slávy tato celnice zažila za doby Karla IV. a také za vlády Václava IV.
🚸PALÁC GRANOVSKÝCH
Palác patří k nejstarším a já myslím, že taky nejkrásnějším renesančním palácům v Praze. Zvedněte hlavu vzhůru a můžete si prohlédnout překrásné renesanční sgrafity a nástěnné malby, které představují výjevy z bible a řecké mytologie.
🚸DŮM PETRÁČKOVSKÝ
Dům je známý pod názvem Starý Ungelt. Proslavil se především tím, že zde býval jeden z nejstarších pražských zájezdních hostinců.
🚸DŮM U ČERNÉHO MEDVĚDA
Dům získal název díky soše medvěda na jeho nároží. Kdysi tu stávala kavárna U Komárků, kde se scházeli významné osobnosti českých dějin, jako Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Rieger a mnoho dalších.
🚸U ZLATÉHO PRSTENU
V domě se nachází Galerie hlavního města Prahy, která návštěvníkům nabízí expozici Umění 20. století.
A co v Ungeltu najdete dnes?
Nyní je tu řada obchůdků, například můj oblíbený Botanicus, najdete tu ovšem i restaurace, hotely, hraje tu Divadlo Ungelt, jedna z malých pražských scén.
Ulicí Týnskou se pomalým loudavým krokem dostanete na Staroměstské náměstí.
🚸DŮM U KAMENNÉHO STROMU
Jakmile budete na konci ulice Týnské, po své pravé ruce si všimněte domu U Kamenného zvonu. Dům se nachází na Staroměstském náměstí, hned vedle Týnského chrámu. První dochovaná zmínka je o něm už z roku 1310. Původ jména tohoto domu pochází po kamenném zvonu, který byl zasazený do jeho nároží.
Jedna legenda říká, že je připomínkou vstupu Jana Lucemburského do Prahy právě v roce 1310. Ale asi největší zajímavostí domu je, že se tu narodil sám Karel IV. Když přijel Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou v roce 1316 do Prahy, Královský palác na Hradě byl vypálený. Ubytovali se pravděpodobně právě v tomto domě. Sám Karel IV. zde asi také pobýval při svém návratu do Čech v roce 1333.
🚸STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ
A jste na Staroměstském náměstí. O něm bych tu mohla vyprávět. Vystačila bych si tady s jedním velkým článkem. Podle mnoha turistů je nejkrásnějším náměstím v Evropě. A myslím, že právem. A víte, proč turisté toto náměstí převážně navštěvují? Možná jste uhádly, jasně že kvůli orloji.
🚸PRAŽSKÝ ORLOJ
První zmínka o orloji pochází z roku 1410. Sestavil jej hodinář Mikuláš z Kadaně, který jej vytvořil za pomoci matematických výpočtů pražského matematika a astronoma, Jana Šindela. Do podoby, kterou známe dnes, jej uvedl mistr Jan Hanuš a Jan Táborský.
Orloj nejsou jen apoštolové. Všimněte si, že orloj je rozdělen do čtyř pomyslných pater. Alchymisté a astrologové v dávných dobách totiž věřili, že vesmír je složen ze čtyř živlů a to země, voda, vzduch a oheň. A tyto živly právě najdete na rozvržení orloje.
Toto náměstí je hodně tajemné a má velmi dlouhou historii. Je to takové centrum všeho dění v Praze a bylo svědkem mnoha významných událostí. Nebojte se, nebudu vás s ní tady zatěžovat. Nemáme ani čas, protože máme dlouhou cestu před sebou.
🚸MALÉ NÁMĚSTÍ
Dále budete pokračovat na Malé náměstí. Dříve se mu říkalo Malý rynek nebo i Malý ryneček. Všimněte si trojúhelníkového tvaru. Uprostřed stojí kašna s tepanou renesanční mříží.
🚸ROTTŮV DŮM
Jsou tu krásné výstavní domy, z nich určitě vás nejvíc zaujme Rottův dům, kde bývalo známé železářství. V Rottově domě byla roku 1882 zřízena první telefonní ústředna v Praze. A taky zde byla zavedena koncová stanice první linky pražské potrubní pošty.
Některé další domy mají na průčelích krásná domovní znamení. Přes Malé náměstí prochází také Královská cesta ze Starého Města směrem na Pražský hrad.
Z Malého náměstí se dostanete Karlovou ulicí na Karlův most.
🚸KARLŮV MOST
O Karlově mostu bych se tady opět mohla dlouho rozepsat, ale protože pořád máme velký kus před sebou, povím vám alespoň nějakou zajímavost. Dříve se mu říkalo Kamenný (protože byl postaven z kamene) nebo Pražský (protože byl prostě pražský:-)). Most se stavěl 45 let, což je více jak 16 tisíc dnů. 🙂 Podle pověsti přidávali zedníci při stavbě do malty vejce, aby byl most pevnější. Pozdější průzkumy přítomnost vajec ve zdivu skutečně potvrdily.
🚸SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Nejstarší sochou mostu je zpodobnění sv. Jana Nepomuckého. Jan byl zpovědníkem královny Žofie, manželky krále Václava IV. Protože nechtěl králi prozradit tajemství, se kterým se mu královna svěřila, tak byl údajně mučen a svržen z mostu.
Podle legendy mají most navěky chránit magická čísla. Tato čísla vybral společně s astrology král Karel IV., protože věřil, že pečlivě zvolený okamžik přinese mostu štěstí. Tato lichá čísla jdou po sobě při čtení zepředu i pozpátku a je v nich ukryto datum i čas. Karel IV. tedy položil základní kámen mostu roku 1357, 9. 7. v 5:31 minut. A protože most přestál několik bitev i povodní, tak na této pověře možná něco bude.
Jakmile Karlův most přejdete, dostanete se ulicí Mosteckou na Malostranské náměstí.
🚸MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ
Náměstí dominuje kostel sv. Mikuláše, jehož věžičky můžete spatřit už z Karlova mostu. Kostel byl vybudován Kryštofem Dienzenhoferem na místě starého gotického kostela. Víte, že kostel je považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu v Praze? Možná jste nevěděli, protože já tedy ne, že v době socializmu byla ve věži pozorovatelna STB. Nádherný je také vnitřek kostela, který představuje nejhonosnější pražský barokní interiér. Kostel je často zaměňován s kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. O tom vím já své, když jsem dělala rozhovor s holistickou koučkou Petrou Haluškovou. A pokud vás to zajímá, jak jsem si spletla tyto dva kostely, více najdete v článku – PETRA HALUŠKOVÁ ALIAS PETRA JUICI – HOLISTICKÁ KOUČKA.
🚸NERUDOVA ULICE
Po prohlídce paláců na Malostranském náměstí se dostanete okouzlující ulicí Nerudovou k Pražskému hradu. Nezapomeňte než se dívat na nohy, dívat se vzhůru, protože domy nejen v této pražské ulici mají jednu zvláštnost. Na měšťanských domech najdete krásná domovní znamení. A pokud se chcete o nich něco dozvědět, přečtěte si můj článek Pražská domovní znamení. Věděli jste, že jich v Praze najdete kolem 265?.
🚸HRADČANSKÉ NÁMĚSTÍ
Hradčanské náměstí je opravdu úchvatné. Z Hradčanského náměstí se vám otevře nádherný výhled na pražské věže a červené malostranské střechy. Je to vlastně takový vstupní prostor do Pražského hradu. Lemují jej krásné výstavní paláce. Najdete tu palác Arcibiskupský, Šternberský, Losenovský, Martinický, Toskánský (Thun-Hohenštejnský), Schwarzenberský a Salmovský palác. Ve třech z nich vystavuje Národní galerie, jeden slouží potřebám ministerstva zahraničních věcí. Paláce si určitě prohlédněte, ale já chci, abyste se tady zaměřili na takový zcela nenápadný dům.
🚸PROSLULÝ MÁCHŮV DŮM NA HRADČANSKÉM NÁMĚSTÍ – dům XVIII.
Mne však nezaujal žádný z jmenovaných paláců, ale Muchův dům. O tomto domě by se dalo určitě hodně vyprávět. Vedle hlavního průčelí Toskánského paláce, přímo proti hradní bráně, stojí nevelký dům se zahradou. K domu se váže několik pověstí. Prý v něm bydlel Jan Nepomucký, a nejspíš proto je na fasádě zobrazena jeho podoba. V současnosti je v prostorách domu instalována sbírka předmětů a mobiliáře po Alfonsi Muchovi. Najdete tu třeba postel Emy Destinnové, kterou koupil Alfons Mucha, když neměla peníze. Byl prý v ní zavražděn v Chebu vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Ale abyste byli v obraze. Nebydlel tady slavný malíř, ale jeho syn Jiří Mucha, spisovatel, scénárista a překladatel. Během jeho pobytu se tu konaly bujaré večírky. Střídali se tu umělci, intelektuálové či dobová bohéma. Chybět nesměla ani mladá děvčata. Dívkám, které se objevovaly na Muchových večírcích, se říkalo „Mucha girls“. Některé dokonce v Muchově bytě fotografoval trojnásobný držitel Oscara a dvorní fotograf britské královské rodiny Cecil Beaton. Jeho nespoutané večírky inspirovaly amerického dramatika Arthura Millera (ano, je to manžel Marilyn Monroe) k napsání dramatu Strop Arcibiskupského paláce.
Z Hradčanského náměstí půjdete pěkně po ulici Loretánské.
ULICE LORETÁNSKÁ
🚸 HRADČANSKÁ RADNICE – č.p. 173
Jako jeden z mála domů se vyhnul všem pohromám a dochoval se dodnes v téměř v původním stavu. V 14. století tu hradní purkrabí Berka z Dubé v těchto místech založil poddanské městečko Hradčany a císař Rudolf II. jej povýšil na samostatné město. A protože každé městečko potřebuje radnici, tak se jí stal právě tento renesanční dům. Nachází se tu sgrafitová fasáda s hradčanským a císařským znakem, které jsou k rozpoznání i dnes.
Nad portálem je znázorněna vstupní brána s nápisem Stará radnice.
Jedním z obyvatelů domu býval i významný český divadelní i filmový herec Vítězslav Vejražka.
🚸LORETÁNSKÉ NÁMĚSTÍ
Ulicí Loretánskou se dostanete na Loretánské náměstí.
🚸U ČERNÉHO VOLA
Tato vyhlášená staročeská pivnice se nachází na Loretánském náměstí, a jako kdyby se v ní zastavil čas. Sdružení za zachování hostince U Černého vola se již celá desetiletí daří tuto kultovní hospůdku zachovat. Pivnice tak, jak ji známe dnes, byla otevřena v roce 1965 a od té doby se zde také čepuje pověstně dobrý Velkopopovický Kozel. Uvnitř domu se ukrývá sál s klenutým stropem, vymalovaný erby a plný dubových stolů a lavic. Za první republiky, přesněji od roku 1905, zde působil hostinský Josef Brinda, který byl pověstný oslovováním hostů jadrnými přízvisky a tituly. Jeho zvykem bylo, že mu host nesměl podat prázdný půllitr. Odnesl ho pouze v případě, že ležel na stole a na pivním tácku. Pivnice si zahrála ve filmu „Adéla ještě nevečeřela“.
Nad branou na štukovém průčelí najdete fresku, na níž maluje svatý Lukáš, evangelista a patron malířů, Pannu Marii s Ježíškem.
🚸LORETA
Naproti najdete Loretu se zvonkohrou a kopií domnělého domku (Santa Casa) Panny Marie. Je to poutní místo. Na dolním konci se nachází kapucínský klášter, který poskytuje poutníkům ubytování.
🚸POHOŘELEC
Přes Pohořelec pokračujte ke Strahovskému klášteru. V domě U Zlatého stromu je průchod přímo ke Strahovskému klášteru.
🚸STRAHOVSKÝ KLÁŠTER
Strahovský klášter patří řádu premonstrátů. Klášter byl založený roku 1140 českým knížetem a budoucím králem Vladislavem II. Mně osobně se tady velmi líbí klášterní knihovna, která je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen na území naší republiky. Uloženo je zde přes dvě stě tisíc knih, z toho přes tři tisíce rukopisů.
🚸PRAŽSKÁ ITÁLIE
Když se postavíte zády k průčelí kláštera, naskytne se vám nádherný výhled na Prahu a můžete se vydat buď na Petřín, nebo sejdete dolů svahem a napojíte se na ulici Vlašskou.
Tady se vyskytnete v místech pražské Itálie. Pokud vás zajímá, proč se tomuto místu říká pražská Itálie, více v článku – Objevte pražskou Itálii a tajemný Jánský Vršek.
🚸KOSTEL PRAŽSKÉHO JEZULÁTKA
Dostanete se pak k ulici Újezd až ke kostelu Panny Marie Vítězné (Kostel Pražského Jezulátka).
Jak už sám název napovídá, tak v kostele je umístěna proslulá soška Pražského Jezulátka. Ta je známá v katolických zemích jako Bambino di Praga. V polovině 16. století přivezla sošku do Čech nevěsta Vratislava z Pernštejna, Maria Maxmiliána Manriquez de Lara. Později věnovala sošku své dceři Polyxeně k sňatku s Vilémem z Rožmberka k ochraně rodinného krbu. No a Polyxena ji darovala řádu karmelitánů.
Soška je vysoká 45 cm, vnitřek je potažený plátnem a pokrytý voskem. Jezulátko používá 2 korunky a asi 46 šatiček, které se podle prastarého zvyku střídají 10 x do roka podle období. Např. O Velikonocích má bílé, O Bílé neděli červené, v adventu fialové apod. Z oblečení a dalších náboženských předmětů zde bylo vybudováno malé muzeum. To určitě navštivte, protože je opravdu moc pěkné.
🚸KAMPA
Od kostela půjdete ulicí Harantovou přes Maltézské náměstí na Kampu.
Kampa je pohádková, a proto jí budu věnovat samostatný článek (již brzy :-).
Vltavu přejdete po mostě Legií k Národnímu divadlu. Po nábřeží proti toku Vltavy budete odcházet z města. Po pravé straně budete míjet Vyšehrad, projdete kolem Žlutých lázní a pomalými krůčky opustíte centrum Prahy.
🚸CYKLOSTEZKA PODÉL VLTAVY Z BRANÍKU DO ZBRASLAVI
Cyklostezka, která je součástí cyklotrasy Vltavská, vede podél pravého břehu Vltavy jižními částmi Prahy a to Braníkem, Hodkovičkami, Modřany, Komořany až k mostu ve Zbraslavi. Na trase najdete nejen cyklisty a to hlavně rodinky s malými cyklisty, ale i in-line bruslaře. Takže pozor na cestu!
Půjdete po břehu Vltavy a napojíte se na turistické značení, kde je umístěna svatojakubská mušlička. Tu najdete až tady, po celé trase nenajdete bohužel žádnou. Toto značení vede na Karlštejn, kde se dělí trasy na Všerubskou a Železnou.
🚸ZBRASLAV
Ve Zbraslavi je našim cílem kostel sv. Jakuba Většího, kde najdete hrobky Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.
Uvnitř najdete obraz Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla. Na místě zbraslavského zámku kdysi stával cisterciácký klášter založený v roce 1292 králem Václavem II. Po zrušení kláštera se proměnil na zámek. Prohlédnout si ho však jen zvenčí. Veřejnosti není přístupný.
Mapka Svatojakubské trasy Prahou
Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem. 🙂
Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a Facebooku.
SVATOJAKUBSKÁ CESTA PRAHOU
DALŠÍ ČLÁNKY Z PRAHY
