Do španělské Andalusie jsem se zamilovala hned na první pohled.♥ Je krásně vášnivá a zalitá sluncem. Tento krásný kout země si získal moje srdce a postavil se na pomyslnou příčku nejhezčích míst, která jsem kdy navštívila. Pokud toužíte obdivovat starodávné památky, odpočinout si na hezkých plážích, vyšlápnout si třeba do hor nebo jen tak relaxovat nad sklenkou vína a při tom se zaposlouchat do rytmů flamenca, tak tady jste na správném místě. A proč o tomto koutku světa tak básním? Věřte, že dalším bonusem této země je, že patří k nejteplejším místům Evropy. Takže sem můžete klidně jet i mimo letní měsíce, jako jsem to udělala já. Alespoň nebudete umírat při úmorném vedru. Pořád ještě váháte? Přečtěte si můj článek a věřím, že vás Andalusie dostane.

GRANADA – PERLA ANDALUSIE

Toto městečko mne naprosto očarovalo, ostatně jako celá Andalusie. Atmosféra města je naprosto úžasná. Historie se tu mísí s moderním životem. Ale tak nějak hezky. Cítila jsem se tu v klidu, jako bych se vrátila o pár let zpátky. Člověk je tu skutečně okouzlen úžasnou krásou a okouzlující poklidnou atmosférou Granady. Je to místo, které si rozhodně zamilujete na první pohled. Je to zkrátka kulturní perla.Toto úžasné město se nachází v nadmořské výšce 800 m n.m. s výhledem na vrcholky Sierra Nevada. Symbolem města je granátové jablko (granado) a odtud pochází i název města. Hlavním lákadlem je pevnost Alhambra. Bohužel jsem nekoupila lístky online a v ten den bylo vše vyprodáno na 14 dní dopředu. 🙁

ČAJOVNY Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI

Arabské čajovny TETERÍAS byly pro mne velký objev. Je to místo, kde se setkávají mladí lidé. Scházejí se zde, pokuřují z vodní dýmky a ochutnávají orientální jídla v exotickém prostředí. Můžete tu popíjet různé druhy čajů z celého světa. Já ochutnala čaj TE EMBRUTO GRANADA, což je to taková směska čaje rooibos a jasmínu, TE RUBI DE GRANADA – černý čaj se semínky granátového jablka, malinami, květem kartouzy a okvětními lístky růží a asi nejvíc mi chutnal čaj TE PAKISTANI – černý čaj s kořením z Orientu. Mísí se v něm chai s nádechem vanilky. Vynikající je s trochou mléka pro krémovější chuť. Je to zkrátka taková pohoda se zastavit, dát  si čaj, jemné čajové pečivo a k tomu třeba shishu.

ARABSKÁ ČTVRŤ ALBAYZÍN

Najdete tu úzké uličky lemované bílými domky. Tady se můžete ztratit klidně na půl dne. Typické pro tuto čtvrť jsou domy zvané „cármenes“ s maurskými dekoracemi a obezděnými zahradami. V labyrintu úzkých uliček najdete mnoho arabských obchůdků a čajoven.

ALCAICERIA

V Alcaicería se nachází Velký granadský bazar. Původně to byla řada ulic mezi náměstím Plaza Nueva a Plaza Bib-Rambla, které byly plné stánků s arabským hedvábím, kořením a dalším vzácným zbožím. Dnes se z něj zachovala pouze část Calle Alcaicería, která začíná hned vedle Calle Reyes Catolicos a táhne se až ke katedrále. Je to oblast s bohatou historií a místní kulturou. Stále tu můžete objevit zajímavé exotické kousky.

Bazar byl jednou z mála maurských tradic, které přežily křesťanské dobytí. Bazary existovaly nejen v Granadě, ale v celé křesťanské říši. Název Alcaicería má překvapivě římský původ. Arabské al-Kaysar-ia znamená „místo císaře“, jako poděkování byzantskému císaři Justiniánovi poté, co v 6. století udělil Arabům výhradní právo na výrobu a prodej hedvábí. Od té doby se všechny arabské bazary jmenovaly stejně. Zkrátka – Alcaicería. 🙂

Původní granadská Alcaicería byla postavena v 15. století a přežila až do 19. století, kdy ji bohužel zničil požár.  Ironií osudu je, že jej způsobila dílna prodávající první granadské lepenkové zápalky, které sami vzpláli. Byla tu proto postavena replika, která je mnohem menší.

Na rozdíl od současné Alcaiceríe se v té původní nacházelo více než 200 obchodů namačkaných v labyrintu ulic a uliček. Každý z nich byl velmi malý a měl červeně okrové dveře, které se otevíraly nahoru (podobně jako garážová vrata). Ulice Alcaiceria byly uzavřeny železnými vraty, aby do nich nemohli vjíždět strážní a šlechtici na koních, a přes noc se zamykaly, aby se chránilo vzácné zboží a artefakty, které se v nich prodávaly.

CATEDRAL DE GRANADA

Katedrálu najdete v samém srdci města. Je to první renesanční a druhá největší katedrála ve Španělsku. Je tu pohřbená panovnice Isabela Kastilská spolu s manželem Fernandem Kastilským. Ano, byla to právě ona, která podpořila Kryštofa Kolumba. I když ho nejdříve čtyřikrát odmítla. Ten se tak s její pomocí mohl vypravit na velkou zámořskou cestu, kde objevil v roce 1492 Ameriku. Díky tomuto  náhodnému objevu vznikla velká španělská koloniální říše. Ferdinand a Isabela učinili ze Španělska jednu z nejsilnějších zemí v Evropě. V katedrále je to moc pěkné, jen se tam nesmí fotit. 🙁

Granada je také univerzitní město, díky čemuž to tu žije i v noci. Nudit se tady zkrátka nebudete.

CÓRDOBA

Ani toto město byste neměli vynechat. Od 7. století n. l. bylo totiž jedním z největších měst západní Evropy. Potkávali se tu učenci z celého světa, umělci, filozofové a bohatí kupci. Zkrátka tu vedle sebe vždy žili muslimové, židé i křesťané. Město tak dodnes nese stopy těchto odlišných kultur. Obdivovat tady můžete skvostnou mešitu, křesťanskou katedrálu a kostely, starověký římský most, pozůstatky římského chrámu, luxusní paláce a židovskou čtvrť se synagogou. Córdoba je zkrátka městem kontrastů. Myslím, že docela ne nadarmo je zapsána na listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

CÓRDOBSKÁ MEŠITA (MAZQUITA)

Dominantou centra je islámská mešita MAZQUITA. Ta patří k jedné z největších mešit na světě. Uvnitř najdete v pravidelných řadách 856 cihlově-bílých sloupů, které jsou spojeny oblouky, katedrální chór z 18. století s mahagonovými lavicemi a barokním stropem nebo modlitební výklenek se zlatými mozaikami směřující k Mekce. Ano, čtete správně. Mešita totiž byla postavena v maurském stylu, ale ve 13. století byla přeměněna na křesťanskou katedrálu. Já jsem tady byla moc překvapená, protože jsem ještě v takové mešitě nebyla a neviděla jsem takovou pozoruhodnou kombinaci islámských a křesťanských prvků. I proto byla zařazena na seznam UNESCO.

PUENTE VIEJO (ROMANO)

Starověký římský most spojující oba břehy řeky Guadalquivir najdete kousek od Mezquity. Je dlouhý 331 metrů a má 16 oblouků. Pokud pojedete autem, tak zaparkujte právě tady za mostem. Najdete tu spoustu míst zdarma.

ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ JUDERÍI

V Córdobě je spousta domů s nádhernými vnitřními dvory (patii). Všechny dvory vás ohromí spoustou květináčů a truhlíků, v nichž roste všechno možné. Myslím, že na jaře, když všechno kvete, to musí být neuvěřitelná podívaná. I když ani já na podzim jsem nebyla nějak ošizena.

Na stěnách domků se to hemží krásnou keramikou. No zkrátka úžasná pastva pro oči.

A taky to v ulicích žije, stačí se jen zaposlouchat do zvuků pouličních umělců.

Židovská čtvrť je plná úzkých křivolakých uliček. Začátek čtvrti naleznete v bezprostřední blízkosti Mezquity.

Pokud jako já na svých cestách objevujete a vozíte si domů různé druhy koření, tak právě tady jste na správném místě. V křivolakých uličkách najdete obchůdky s rozličným kořením a také různé směsky čajů. Stačí si jen tak přivonět.

SEVILLA

Toto krásné město se rozprostírá pod Sierra Norte na březích řeky Guadalquivir. Je to čtvrté největší španělské město. Jakmile začnete město více prozkoumávat,  zjistíte, že se tu mísily různé kulturní vlivy a to jak římské, maurské, tak i středoevropské. To, že tu byli Arabové a město bylo součástí Maurské říše, poznáte na každém kroku.

Pouliční umění, to mne vždycky bavilo obdivovat a fotit si. Kolikrát jsem si říkala, že by mne bavilo si některý obrázek koupit domů. Bohužel při mém cestovatelském životním stylu pod 7 kg to není možné. Kdo by se s tím taky tahal, že? 🙂

REAL ALCÁZAR

Sevillský Alcázar má několik názvů. Říká se mu Reales Alcázares (Královské paláce), Palác Alcázar nebo jej někteří lidé označují jednoduše jako Sevillský palác. Vyberte si sami. 🙂 Znalost historie Alcázaru vám pomůže dát si do souvislostí to, co uvidíte. Jinak budete jen obdivovat a fotografovat pěkná nádvoří, pokoje a zahrady. A že to neuhádnete? Já tady samozřejmě obdivovala nádherné mozaiky. Fotila jsem tu jak divá a moje rodina opět trpěla, naštěstí někde ve stínu. :-)))

Sevilla byla od počátku 13. století oblíbeným sídlem španělských králů. Real Alcázar sice vypadá maursky, ale nenechte se zmást. Ačkoli jej navrhli a postavili muslimští dělníci z Granady, více než 100 let po znovudobytí Španělska jej nechal postavit křesťanský král.

Alcázar je jedním z nejvíce dochovaných příkladů mudéjarské architektury. Toto spojení maurského a evropského vkusu a technik vytvořili Maurové pracující pod křesťanskou vládou.

Obdivný pohled na strop v La Salon de Embajadores(Salon velvyslanců)

Tato místnost s ohromující kopulí z cedrového dřeva, červenými, zelenými a zlatými buňkami a podkovovitými arkádami je nejskvostnější místností v paláci a rozhodně si ji nenechte ujít. Jsou zde také původní mudéjarské dlaždice s maurskými geometrickými vzory vyjadřujícími harmonii stvoření.

Za ním se nachází Patio de las Muñecas (Patio panenek), poslední velká místnost Alcázaru. Jeho název je odvozen od dvou malých obličejů vytesaných na vnitřní straně jednoho z menších oblouků.

Dopřejte si rovněž čas na prohlídku zahrad. Je tu toho hodně k prozkoumání a působily na mne docela meditativním dojmem. Jsou tu fontány, kde tryská voda z chrličů nebo klidná jezírka. A přestože jsem tu byla na podzim, měla jsem možnost se nadýchat sladké vůně kvetoucích pomerančovníků. Můžete to udělat jako já, na chvilku se tu posadit a odpočinout si na některé z kamenných laviček zdobených azulejos. Po zahradě se dokonce prohánějí místní pávi.

Jo a ještě jedna věc, kterou musíte vědět. Věděli jste, že v sevillském Alcázaru se natáčel filmový megahit „Hra o trůny“? V oblíbeném seriálu slouží jako vodní zahrady v Dorne a staly se domovem dornského prince a jeho rodiny. Natáčely se tu i slavné Star Wars. A teď otázka za 100 Kč. Kdo hrál dornského prince? Vzpomenete si? :-))))

KATEDRÁLA PANNY MARIE

A

MÍSTO POSLEDNÍHO ODPOČINKU KRYŠTOFA KOLUMBA

Sevilla má své velké kouzlo. Až mi bylo líto, že jsme tu jen na jeden den. Katedrála je zapsaná na seznamu UNESCO jako největší katedrála na světě!  Šla jsem se podívat i do kopule. A z fronty na čekání na úžasný výhled mám jednu storku. Dlouho jsem už nezažila, že by někdo předbíhal. Takové staré babičky dělaly jako by nic a snažily se ve frontě předběhnout kde koho. S sebou měly velké vějíře. Takže bylo docela výhodné, když jste stály vedle nich a ony vás vlastně taky ovívaly. Vedro tam bylo docela úmorné a nedovedu si představit tam jen tak stát v létě. Babky celou dobu na sebe něco pokřikovaly ve španělštině.  A když už konečně byly na vrcholu kopule, tak tam jen tak stály, měly stejně jako já závratě a tlačily se u zdi. To mne docela pobavilo, až jsem se musela nahlas smát. 🙂

Uvnitř je taky katedrála moc hezká.

A co je nejdůležitější, najdete tu i hrob Kryštofa Kolumba. Hrob jsem si obešla pěkně ze všech stran. Tomu se říká pocta! Je to krásné umělecké dílo, které tady obdivuje spousta lidí a taky se u něj fotí.

PLAZA DE ESPAñA

Plaza de España je krásné historické náměstí ve španělské Seville. Bylo postaveno v roce 1928 pro ibero-americkou výstavu. Ze začátku jsem se divila, proč sem není vstup jako do dalších památek.

Ale nakonec mi to vlastně přišlo strašně fajn, že je tu spousta lidí. Zamilované páry tu uvidíte na lodičkách, taneční soubor si tančí flamenco a místní si jen tak v klidu posedávají.

Aníbal González navrhl toto španělské náměstí ve stylu španělské renesance o průměru 200 metrů. Cílem Španělska bylo touto výstavou uzavřít symbolický mír se svými bývalými americkými koloniemi. A musím říct, že patří k jedněm z nejkrásnějších, které jsem kdy viděla.♥

Plaza de España má tvar půlkruhu, který obklopuje řada budov, jež dnes z větší části slouží jako vládní instituce. Po stranách náměstí se tyčí dvě vysoké věže.

 

AZULEJOS

Co se mi líbilo nejvíc,  je 52 laviček, které jsou tvořeny mozaikami. Těchto 52 fresek zobrazuje všech 52 španělských provincií. Jedná se o typické andaluské dlaždice, tzv. azulejos. A ty jak už víte, já miluji.

Dalšími ozdobami náměstí jsou velká kašna uprostřed a kruhový kanál s mnoha roztomilými mosty. Můžete si zde dokonce pronajmout loďku a plavit se po kanálech.

RONDA – MĚSTEČKO NA ÚTESU

Řeknu vám, že to byl fakt zážitek. Městečko je obkroužené masivem Serranía de Ronda. Ronda byla založena v 9. století. Patří dokonce k nejstarším španělským městům. Říká se, že patří k nejkrásnějším městům v Andalusii. Já s tím tak úplně nesouhlasím, přišly mi některá městečka hezčí. Budete překvapení, ale historické jádro je tu docela malé a klidné.

EL BALCÓN DEL COŇO

Mezi nejpůsobivější výhledy na místní krajinu určitě patří výhled z městského parku na balkóně zvaném El Balcón del Coño. Zdejší park je velmi oblíbený zejména pro své pěkné cesty, fontány, rybníky i dětská hřiště.

PLAZA DUQUESA DE PERCENT

Městečko je opravdu pěkné a dýchne na vás takový klid v duši. A to hlavně na náměstí Vévodkyně z Parcentu (Plaza Duquesa de Parcent), které je považováno za jedno z nejkrásnějších náměstí ve městě. Je obklopeno několika památkami včetně radnice, ale nejvýznamnější je bezpochyby zdejší kostel sv. Marie. Stavba tohoto kostela trvala téměř 200 let a představuje směs renesančního a gotického stylu.

PUENTE NUEVO

Most pochází z 18. století a klene se přes strmé vápencové stěny hlubokého kaňonu El Tajo a rozděluje Rondu na dvě části. V minulosti sloužil i jako vězení, naposledy během občanské války.

ERNEST HEMINGWAY

Pokud jste pozorní čtenáři mého blogu, tak víte, že jsem se už několikrát vydávala po stopách tohoto uznávaného spisovatele. Není to nikdo jiný než Ernest Hamingway. Ten na Španělsku miloval vlastně všechno. A já ho začínám chápat. Od býčích zápasů, po víno a pouliční kavárny. Protože se v Rondě nachází nejstarší býčí aréna Plaza de Toros ve Španělsku, nebudete se vůbec divit, že tu před býčí arénou stojí Heminhwayova socha. Hemingway měl Rondu obzvlášť rád a nějakou dobu zde pobýval. Právě zde napsal svůj velký román „Komu zvoní hrana“, který pojednává o španělské občanské válce. Hemingway přijel do Španělska jako válečný zpravodaj Severoamerické novinové aliance. Během svého pobytu ve Španělsku viděl zvěrstva občanské války, která ho inspirovala k napsání slavného románu. Během občanské války se Hemingway postavil na stranu antifašistických republikánských partyzánů, kteří bojovali proti nacionalistické armádě Francisca Franca.

SLUNEČNÍ POBŘEŽÍ (COSTA DEL SOL)

MARBELLA

Mojí poslední zastávkou se stává Marbella. Pokud toužíte po odpočinku a chytnout nějaký ten bronz, tak tady vás to bude bavit. Na své cestě zpátky do Malagy jsme se stavili v tomto turistickém plážovém středisku. Alespoň na chvíli se zaposlouchat do zvuků moře a nechat se omývat vlnami Středozemního moře. Z pláže jsem ale moc nadšená nebyla. Přišlo mi, že pobřeží samo o sobě v této části moc hezké není. Nejsem totiž plážový povaleč, ale moc mne bavilo jen si tu tak sednout a poslouchat staré hity od místní kapely. A myslím, že to bylo i moc hezké zakončení mé cesty. Takže mám jen jednu fotku s jídlem. :-))

Když shrnu celé mé putování po Andalusii a měla bych jej vyjádřit jen jedním slovem, tak řeknu: „ZAMILOVANOST“. Ano, tak moc hezky jsem se tady cítila.♥

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku.

<