Pojďte se se mnou vydat do boční části Malé Strany. Ta je snad posledním místem, kde se můžete, aspoň občas, ještě propadnout hezkých pár set let do historie a vyhnout se tak davům turistů. I když už i tuto část turisté také objevili. Třeba budete mít štěstí, že zrovna budou u domů otevřené dveře. Budete tak moci nahlédnout do místních dvorků.

Poetická místa, kde se negriluje, ale ošetřují se staré stromy a klidně věší prádlo. Majitelé tu normálně bydlí a chrání si svůj klid v centru města.  Ale ani vy nemusíte být o tuto krásu ochuzeni. Jednou za rok se tu koná akce Otevřené dvorky. Majitelé se rozhodli alespoň na chvíli se pochlubit a vpustit na dvorky pár návštěvníků.  U zrodu této akce stál happening z roku 1981, kdy sochaři Kurt Gebauer, Čestmír Suška, Magdalena Jetelová a další, právě na těchto tajných místech vystavovali svá díla.

V této části Malé Strany se dostanete do klidných a  bizarních uliček. Pokud se tady budete procházet navečer, tak na vás dýchne  opravdové tajemno.

Trasa: Jánský vršek – Jánská – Vlašská – Tržiště

ULICE JÁNSKÝ VRŠEK

Jméno „Jánský vršek“ dostalo toto zákoutí po již neexistujícím kostelu sv. Jana Křtitele. Jánský vršek  je opravdu malebný koutek Prahy. Říká se mu tak, protože ve středověku se tu rozprostírala osada Obora u sv. Jana pod Petřínem. Přes Jánský vršek vede trasa cyklistického závodu horských kol, nazvaná Pražské schody.  Závod se koná vždy v červnu.  Trasa je unikátní. Měří 1250 metrů a vede uličkami Malé Strany a Hradčan.

Ulice Jánský Vršek, právě na těchto schodech sedávala herečka Zita Kabátová a učila se němčinu. Její příběh najdete v článku „Pražská domovní znamení“ na blogu.

DŮM U OSLA V KOLÉBCE

Možná si říkáte, že je to zvláštní název. To tedy je! 🙂 Za chvíli vám jej vysvětlím. Toto místo je plné pověstí, strašidel a duchů. Právě v tomto domě bádal slavný anglický alchymista Edward Kelly, který měl na dvoře českého krále a římského císaře Rudolfa II. působit jako agent britské královny Alžběty I., spolu se svým učitelem, matematikem, alchymistou, astrologem a okultistou velšského původu Johnem Dee.

Právě Kelly a Dee se měli vetřít do přízně Rudolfa II. Deeho ovšem císař přijal velmi chladně a jeho první audience byla první, ale zároveň i poslední. Je to právě on, kdo měl místo podpisu používat označení v podobě dvou kroužků pod stříškou, které symbolizovalo »jen očím královny«, ale do dějin vešlo jako číslo 007. To také později dostal nejznámější britský agent James Bond.

Po ztrátě přízně v Praze oba přešli do služeb Viléma z Rožmberka. Pobývali zejména na třeboňském zámku (více v článku „Perly Jižních Čech“ na blogu).

Nakonec se Kelly do Prahy vrátil a pobýval v tomto domě. Jeho první pokus uskutečněný před císařem dopadl skvěle, protože prý pomocí své speciální rtuti dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato. V jeho držení bylo i „černé nebo zemní zrcadlo“, s jehož pomocí prý mohl odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku.

MUZEUM ALCHYMISTŮ A MÁGŮ STARÉ PRAHY

V domě U osla v kolébce se nachází Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy. Název tohoto muzea zní poněkud tajemně a uvnitř to tak také vypadá.  Můžete tu vstoupit do tajemné komnaty Faustova domu, anebo vystoupat po šedesáti schodech na půdu, kde najdete laboratoř alchymisty Edvarda Kellyho. Návštěva Kellyho alchymistické dílny by však nebyla dokonalá bez vyzkoušení slavného elixíru mládí. Vyšlápnete si tu i schodiště z 16. století, které navrhl osobně právě Kellly.

Pokud prahnete po vědění, můžete se začíst do textů na stěnách, které jsou připraveny historiky i z Karlovy univerzity. Lze si tu zkusit pohnout planetami nebo dokončit výrobu kamene mudrců.

NO A TEĎ KONEČNĚ PROČ OSLÍ UŠI? 

Podle pověsti byly Kellymu v Anglii za padělání úředních listin uřezány obě uši. A protože se za to styděl, tuto hanbu skrýval pod dlouhými vlasy. Jednoho dne však malostranská drbna Anna Hrdlová volala Kelleyho ze dvora ke svému nemocnému dítěti. Když se učenec nakláněl přes zábradlí, zahlédla jeho uřezané uši a on ze vzteku, že jeho tajemství je prozrazeno, přičaroval dítěti v kolébce oslí uši. Zmizely až poté, co si to matka vyprosila modlitbami k Panně Marii.

KŘÍŽ A PAMĚTNÍ DESKA JANA BLAŽEJE SANTINIHO

Ve Šporkově ulici na křižovatce s ulicí Jánskou v areálu bývalého hřbitova a kostela sv. Jana v oboře byl pochován geniální český architekt italského původu Jan Blažej Santini. Byl známý svou zálibou ve skrytých symbolech.

V jeho závěti nalezneme, že si jako místo svého posledního odpočinku sám vybral skromný kostel sv. Jana v Oboře v Praze. Tady se mu ale velkého odpočinku moc nedostalo. Kostel byl zrušen josefínskými dekrety a po dvou letech uzavřen. Budova kostela byla přestavěna na obytný dům. Jeho existenci dnes připomíná pouze kříž a pamětní deska na bývalé hřbitovní zdi. Osud Santiniho ostatků je neznámý. Umístění pamětní desky na zdi ve Šporkově ulici iniciovalo občanské sdružení „Putování za Santinim“.

Pod deskou je v dlažbě chodníku vyobrazen půdorys kostela na Zelené hoře.

DŮM čp. 323/13 JÁNSKÝ VRŠEK

PAMĚTNÍ DESKA ANEŽKY ZAJÍČKOVÉ

Na domě visí Pamětní deska Anežky Zajíčkové, předsedkyně dobrovolných sester ČSČK v Praze III., která bydlela v domě. Během okupace Československa se zapojila do odbojové činnosti. Byla to právě Anežka, kdo  seznámil  stomatologa Jířího Jesenského s Jozefem Gabčíkem a Josefem Valčíkem. Dovedla je za ním, aby jim ošetřil bolavé zuby.  Ten je pak rozvážel po celé Praze a  pomáhal jim. Tito parašutisté pak spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.  Tato akce měla název Antropoid. Další výsadkovou operací byla operace pod krycím názvem Silver A.  Úkolem této operace bylo vysazení speciálně vyškolených parašutistů na území Protektorátu k zajištění rádiového spojení s Londýnem (Tři králové). I na této akci se Anežka podílela.  V roce 1942 byla mučena v Malé pevnosti v Terezíně a odtud byla odsouzena k smrti za spolupráci s výsadkem Anthropoid a Silver A. Byla transportována do Mathausenu, kde byla popravena.

DŮM U GEIGERŮ

PAMĚTNÍ DESKA JOSEFA SVÁTKA

Na domě čp. 325 si nelze nevšimnout pamětní desky, která patří českému spisovateli a novináři Josefu Svátkovi, který zde posledních 15 let svého života bydlel a taky tu zemřel. V těchto místech kdysi bývala dědina obklopena vinicemi. Měl odsud skok do redakce vládního listu „Pražský deník“, který řídil. Přátelil se s Nerudou, který byl o rok mladší. Svátek propadl tajemství Prahy. Zasvětil život pražským archivům, jež byly plné tajemství. Archivy byly takřka jeho druhým „domovem“. Svátek vybíral neznámé pověsti a zajímavosti o Praze, které ještě nikdo neznal.

ULICE JÁNSKÁ

Název této slepé uličky je odvozen od kostela sv. Jana Křtitele, který už v roce 1141 stával v osadě Obora, která se nacházela v této lokalitě. Jánská ulice patří mezi poklidná a turisty vyhledávaná zákoutí Malé Strany.

KREMLOVSKÝ DŮM

Hlavní dominantou Jánské ulice je tento krásný dům. Určitě vás ihned zaujme zdobné průčelí. To, ale není tak staré, jak se zdá. Možná vám bude připadat, že se jedná o renesanční dům, ale zdání klame. Jedná se o neorenesanční styl. Pochází tedy až ze 17. století.

DŮM U BÍLÉ ŘEPY

Hned vedle stojí dům U Bílé řepy, který budete znát z mého článku o domovních znameních – tady. Vy už víte, že tady bydlel český herec Josef Kemr. Já vám na něj prozradím další zajímavosti. Říká se, že tady spal v rakvi. 🙂 To, že měl trabant, taky víte. Ale věčně od něj neměl klíčky,  tak pokaždé, když z něj vystoupil, vzal si volant s sebou. A tak jste ho s ním mohli potkat třeba na poště, v obchodě nebo na úřadě.

DŮM U DRAKA

Na domě najdete krásné domovní znamení. Hodně lidí si ho sem chodí fotit.

DŮM U ZELENÉHO JELÍNKA

Známou osobností, která bydlela v tomto domě, byl filozof a básník Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Jeho texty se staly základem řady písní pražské rockové kapely The Plastic People of the Universe. V zadním traktu domu měl svoji podzemní pracovnu, kterou zapůjčoval právě této undergroundové skupině na hudební zkoušky. Jeho osobnost je velmi rozporuplná. Měl invalidní důchod, jejž dostal na maniodepresívní psychózu, kterou zřejmě částečně simuloval. Spolupracoval s StB. Je zajímavé, že několik let s estébáky spolupracoval pod krycími jmény Klíma, Mao či Oskar a několik let byl naopak právě on tou problémovou osobou. Umírá tragicky ve svých 77 letech v Bratislavě a to na následky popálenin, které utrpěl, když mu od cigarety vzplála jeho postel.

DŮM U KAMENÍKA

Dům je jednou z nejkrásnějších staveb Malé Strany. Na fasádě domu je zobrazena svatá trojice, kterou nechal vytesat tehdejší majitel domu a otec autora dostavby chrámu svatého Víta, kamenický mistr Andreas Kranner.

ULICE VLAŠSKÁ

Proč název ulice „Vlašská“? Vždyť žádné stromy s ořechy tu nerostou? Jméno dostala podle italských přistěhovalců, kteří se v této části Malé Strany usídlili. Byli to převážně umělci a řemeslníci. A protože se Italům ve staročeštině říkalo „Vlaši“, odtud pramení název ulice. Italská komunita byla velmi početná. Vystavěli si tu nejen domy, ale dokonce i vlastní špitál. Dnes zde funguje kulturní středisko italského velvyslanectví, kde můžete navštěvovat výstavy nebo se učit italsky.

V ulici najdete Nemocnici milosrdných sester sv. Karla Boromejského a Lobkovický palác, v němž se nachází Německé velvyslanectví. Na protější straně se však nachází několik domů s netradičním znamením.

PAMĚTNÍ DESKA CYRILA MERHOUTA

V ulici si rovněž všimněte pamětní desky českého historika a památkáře Cyrila Merhouta. Říká se o něm, že to byl nejlepší znalec Malé Strany. Byl přednostou Státního památkového úřadu a předsedou Klubu Za starou Prahu. Zasloužil se o záchranu řady pražských památek. V archívech vypisoval fakta o starých malostranských domech, palácích, kostelích i lidech. Drobná knížka „Fakta o Malé Straně“, kterou vydal dva roky před smrtí, překvapuje tím, jak dopodrobna znal každý dům, každého majitele a věděl, co se kde odehrálo, ba i pikantní příběhy.

DŮM U ČERNÉHO SLONA

V domě žil stavitel a architekt italského původu Anselmo Lurago. Ten v Praze postavil zvonici chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí, navrhl palác Goltz – Kinských na Staroměstském náměstí a podílel se na úpravě Černínského paláce na Loretánském náměstí. Jeho velkým dílem je i přestavba Strahovského kláštera do současné podoby.

DŮM U VELKÉ BOTY

Hned vedle se nachází krásný renesanční dům U Velkého střevíce (U Velké boty). Dnes je v něm hotel.

DŮM U MODRÉHO PÁVA

DŮM U TŘÍ ČERVENÝCH RŮŽÍ

Tento dům koupil Jeroným Makovský z Makové v r. 1599. Byl komorníkem Petra Voka z Rožmberka a později přešel do služeb Rudolfa II. Měl velký zájem o alchymii. Rozhodoval o císařských audiencích a vyřizoval také nákupy pro císařovy sbírky. Obojí se stalo pro něj velkým zdrojem příjmů. V domě prý skladoval dovozová vína (rýnské, uherské), a nejen skladoval, ale i šenkoval, na což jako šlechtic neměl právo a měšťané se proti tomu ohrazovali. Ale císař mu to povolil. Podle některých historických pramenů byl v tomto domě mučen Edward Kelley, aby Makovskému prozradil tajemství kamene mudrců. Do domu si Makovský  nastěhoval i svého bratra Jana s manželkou Alenou a s tchyní. Obě dámy z domu udělaly vyhlášený nevěstinec pro bohatou klientelu. Makovský však upadl v nemilost a v následném procesu byl odsouzen k trestu smrti. Ve 20. století v tomto domě žil nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský. V současné době je zde knihovna Ústavu pro soudobé dějiny AVČR.

ULICE TRŽIŠTĚ

BARÁČNICKÁ RYCHTA

V ulici Tržiště se nachází Baráčnická rychta. A kdo byli „baráčníci“? Aby vás název moc nezmátl. Nebyli to žádní majitelé nemovitostí. Sdružení bylo založeno jako „Svobodná  obec  baráčníků“ v Kolíně. Její název byl odvozen od jména hostince, kde se společnost pravidelně setkávala, zvaného „Baráček“. Byl to spolek lidí, kteří si dali za cíl uchovávat staré české tradice a zvyky stejně jako původní lidové kroje z Čech, Moravy a  Slovenska. Baráčníci získali do vlastnictví budovu dnešní Baráčnické rychty na pražské Malé Straně. V období po roce 1952 se baráčníci pravidelně účastnili každoročního prvomájového průvodu. Dnešní činnost baráčníků se zaměřuje především na udržování starých tradic a zvyků, předvádění lidových písní a tanců v tradičních krojích a organizování zábavných akcí.

JAK SE TAM DOSTAT:

Na tuto cestu se můžete vydat od Strahovského kláštera, sejdete cestou dolů směrem do Strahovské zahrady. Mniši tu pěstovali vinnou révu, ale i ovoce a zeleninu. Pak se vydáte z kopce dolů do Vlašské ulice. A jste tam 🙂 Nebo sem můžete odbočit z Nerudovy ulice. Závisí jen na vás.

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.

Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a  Facebooku. 🙂