Zajímá vás, jak žili naši předkové na Valašsku? Chcete zažít rázovité Valašsko přímo v jeho srdci? Pokud ano, tak v Rožnově pod Radhoštěm jste na správném místě. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm dle mého názoru patří mezi jedny z nejkrásnějších skanzenů pod širým nebem na světě. Bylo založeno sourozenci Jaroňkovými v roce 1925 a je dokonce nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě. Přemýšlela jsem, co mne stále láká k jeho návštěvě i po letech. Do skanzenu jsem jezdila skoro každý rok v rámci tábora v nedaleké obci Hutisko Solanec na výlet. Tehdy mě spíš zajímalo, jestli si tu budu moci koupit nějaký pamlsek nebo píšťalku. 🙂 Dnes vím, že se mi líbilo a vlastně dodnes líbí, že je to živé muzeum, kde stále žijí zapomenuté tradiční techniky, lidové umění a obyčeje našich předků. Je to ideální místo na celodenní výlet s dětmi. Nicméně v podvečer před zavíračkou jsme si tu jen tak sedli a vychutnávali klidnou atmosféru venkova a starých chalup. V této vesničce jakoby se zastavil čas.
DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO A STARODÁVNÝ JARMARK
Dřevěné městečko je nejstarším areálem Valašského muzea a najdete tu vše, jak se žilo na malém městě v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu 20. století. Jsou zde moc hezké měšťanské dřevěné domky a původní krámky, stará pošta, hřbitov s kostelíkem, kde je pohřbena řada významných českých osobností. Najdete tu i plné tržiště řemeslných výrobků místních tvůrců, ale i plno dobrot od pěstitelů a výrobců. Například si můžete koupit produkty z ovčí vlny, medu, dřeva, kostí nebo nějakou pěknou výšivku. Můžete tu ochutnat valašský trdelník, frgály, korbáčiky a sýrové oštěpky. V hostincích se nabízejí třeba borůvkové knedlíky, pohanka se zelím nebo bryndzové halušky.
FOJSTVÍ Z VELKÝCH KARLOVIC – BZOVÉ
Kopie stavby z roku 1793. Obydlí nejznámějšího sedláka – fojta, zástupce vrchnosti na vesnici. Velká jizba v přízemí sloužila jako obytná místnost, zároveň se v ní scházeli poddaní při rozdělování roboty. Také se zde čepovalo pivo a konaly taneční zábavy.
KLÁTOVÉ ÚLY
Některé z úlů jsou zdobené lidskými hlavami, jejichž ústy vyletovaly včely. Přístup k plástvím medu byl zabezpečen zezadu dvířky.
ROŽNOVSKÁ RADNICE
Originální dům z rožnovského náměstí z roku 1770. Byla to první stavba, která byla přenesena do muzea. Přízemí slouží jako ukázka městského obchodu a poštovny. V patře zůstala zachovaná zasedací místnost pro jednání městské rady a malá místnost pro ubytování státních úředníků.
BILLŮV MĚŠŤANSKÝ DŮM
Originální stavba z rožnovského náměstí z roku 1750. Obydlí měšťana, který se kromě zemědělství živil i krejčovstvím. Rodina obývala přízemí. Nevytápěné komory v patře byly posléze upraveny jako lázeňské pokoje a pronajímány pacientům. Ti přijížděli do dnešních klimatických lázní léčit si plicní a srdeční choroby.
KOSTEL
Rekonstrukce podle kostela z Větřkovic u Příbora, který vyhořel v roce 1887. Vybavení odpovídá podobě katolického kostela venkovského města v polovině 19. století s hlavním oltářem svaté Anny. Interiér je opravdu překrásný.
ROŽNOVSKÝ HŘBITOV – VALAŠSKÝ SLAVÍN
Na čestném pohřebišti významných osobností východní Moravy jsou pochováni Emil Zátopek (atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu), Jiří Raška (skokan na lyžích, olympijský vítěz a český lyžař století), Jan Karafiát (evangelický farář, spisovatel, autor knihy Broučci) či Jarmila Šuláková (folklorní zpěvačka, občas je přezdívaná „valašskou královnou lidové písně“).
MLÝNSKÁ DOLINA
Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Najdete tu funkční technické stavby převážně na vodní pohon, jako jsou valchy, mlýn, hamr a pily. Objekty pochází z Velkých Karlovic a Ostravice. Dále tu narazíte na obytný dům z Trajanovic, kovárnu z Horní Lidče či stodolu z Velkých Karlovic – Podťatého. Je tu i moc pěkná výstava dopravních prostředků na Valašsku. Jedná se o dopravní prostředky, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodu, dopravě osob a v rámci dalších řemesel.
VALAŠSKÁ DĚDINA
Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě a musím přiznat, že se mi asi líbí nejvíce. Protože tady to opravdu žije! Najdete tu hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárnu. Celé vám to bude připomínat opravdovou vesnici, které se nachází někde na úbočích Beskyd.
Jednotlivé zařízení domků zachycuje způsob bydlení od poloviny 19. století. Skoro u každého domku jsou pěkně udržovaná políčka, zahrádky a ovocné stromy, které připomínají pěstování starých plodin. A najdete tu i spoustu domácích zvířat a ovcí.
DŮM CHALUPNÍKA Z VALAŠSKÉ POLANKY – Č. 21
Roubený dům pochází z 19. století. Je ukázkou bydlení chalupníka, jehož hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství. Uvnitř najdete expozici, která se vztahuje k období mezi dvěma světovými válkami a ukazuje situaci charakteristickou pro mnoho rodin na Valašsku provozující tkalcovství jako jeden ze zdrojů obživy.
USEDLOST SEDLÁKA Z NOVÉHO HROZÉNKOVA – Č. 24
Tento obytný dům je kopií stavby, jejíž originální předloha byla součástí jedné z největších a nejstarších usedlostí v obci. Kolem roku 1880 tu žila rodina se sedmi dětmi, několika čeledíny a děvečkami. Najdete tu velkou světnici s kachlovou pecí. Ve světnici právě probíhá svatební hostina. Najdete tu i skladovací komory. Část půdy byla vyhrazena k bydlení čeledi.
Za kuchyní je tzv. chalúpka – obytná komora bez topeniště pronajímaná rodině, která trvale vypomáhala v rozsáhlém hospodářství.
CHALUPA SVOBODNÉHO MLÁDENCE Z NOVÉHO HROZENKOVA
Č. 25
Interiér obytné jizby představuje bydlení svobodného mládence v 50. letech 20. století. Najdete tu moderní sporák, umývací stůl s výsuvným dřezem a již běžné elektrické osvětlení.
ŠTURALOVA PEKAŘSKÁ USEDLOST
Z VELKÝCH KARLOVIC – PODŤATÉHO
Usedlost byla postavena na horské pasece v druhé polovině 18. století v nadmořské výšce 700 m. Jedná se o roubený dům, ke kterému náleží hospodářské zázemí – chlévy a stodola.
OBECNÁ ŠKOLA Z VELKÝCH KARLOVIC – MILOŇOVA
Jednotřídní obecná škola s kabinetem přibližuje podobu školní třídy a prostředky užívané k výuce na konci 19. století. Škola z Velkých Karlovic − Miloňova je postavena podle dochovaných plánů dnes již nestojícího objektu z roku 1888.
FOJSTVÍ Z LIDEČKA – Č. 29
Jedná se o vzácný originál roubeného patrového fojství s pavlačí. Pochází z roku 1812. V jizbě se nejen bydlelo, ale zároveň se tady vyráběly a opravovaly součástky k mlýnskému zařízení. Horní patro sloužilo především ke skladování mouky a pytlů s obilím. A kdo byl fojta? No přeci dnešní starosta.
STÁNISKO Z KAROLINKY – RÁKOŠOVÉHO
Stánisko nebo také letovisko je označením sezonních chlévů, které stavěli pastevci na horských pastvinách. Ovce vyháněli pastevci na horské pastviny v polovině května a zpátky se vraceli na konci října.
KOMORA ZE SENINKY
Komora jako samostatná stavba bývala důležitou součástí zemědělského dvora. Chránila nejvýznamnější bohatství – úrodu, na které závisel život obyvatel usedlosti. Tato patrová stavba stála původně v obci Seninka na Vsetínsku, a jak uvádí nápis na štítě, komoru „postavil Ján Bělyček s pomocí Boží roku 1882“.
Ve skanzenu se po celý rok pořádají nejrůznější akce, jako jsou jarmarky, festivaly, předvádění tradičních řemesel a lidových obyčejů i ochutnávky valašských specialit.
Život našich předků mne asi nikdy nepřestane fascinovat. Myslím si, že někdy není na škodu život s moderními technologiemi zkombinovat s dávnými tradicemi a přirozeným způsobem života.
VALAŠSKÁ KUCHYNĚ
Na Valašsku se odjakživa pěstovaly brambory, pohanka a trnky či chovaly ovce. To všechno se odrazilo ve valašské kuchyni.
VALAŠSKÁ KYSELICA
Zdravou součástí jídelníčku Valachů je kyselice neboli kyselica, polévka z kysaného zelí s klobáskou, tedy zelňačka vylepšená smetanou. Kysané zelí bývalo vždycky zásobárnou vitamínu C na celou zimu a najdete ji snad v každé stylové hospodě v Beskydech. V každé restauraci chutná jinak, ale mně chutnala nejvíc v Mlýnské dolině.
VALAŠSKÝ FRGÁL
Víte vůbec, co to slovo “frgál“ znamená? Když se hospodyňkám nepovedly koláče, mluvily o nich jako o frgálech neboli nepovedených koláčích. To už ale dávno neplatí a naopak frgály patří k oblíbeným pochoutkám. Podle stejného receptu se pečou již několik století. Jejich kouzlo spočívá v tenoučkém těstě a spoustě voňavé náplně jako je hrušková, tvarohová, maková, jablečná, ořechová nebo povidlová.
VÝSTAVY VE SKANZENU
POD OCHRANOU SVATÉHO JOSEFA
Proč sv. Josef? Sv. Josef byl tesař, a proto se stal patronem tesařů. Výstava se snaží zprostředkovat příběh tesařského řemesla. Dozvíte se tu o vzdělání tesařů a jejich cechovní organizaci. Najdete tu nářadí tesařů od různých druhů seker, hoblíků a pil až po různé měřické pomůcky: krokvice, úhelníky, kružidla apod.
LIBUŠÍN ZNOVUZROZENÝ
Výstava vás provede všemi etapami obnovy Libušína od požáru až po slavnostní otevření. Myslím, že obnova této ikony je mimořádný úspěch a všichni, kdo se na její obnově podíleli, mají být nač hrdí.
VALAŠSKÁ DĚDINA – OPRAVDU ZMIZELÝ SVĚT?
Na této výstavě nahlédnete do života našich předků. Uvědomíte si, že valašský život byl založen na respektování přírody a může nás v mnohém inspirovat. Výstava se nachází u vstupu do Valašské dědiny a doporučuji ji navštívit před samotným vstupem do areálu Valašské dědiny, tak abyste mohli lépe vnímat prostředí, které následně navštívíte.
MĚSTEČKO POD RADHOŠTĚM
Zde budete mít možnost sledovat proměny běžného života východomoravského městečka a nahlédnout tak do jeho historie. Není zde ani vynechána ta část období, kdy tu byly klimatické lázně. Nechybí tady ani lázeňská promenáda, cukrárna, lékárna či běžné domácnosti z 30. a 50.let minulého staletí.
JAK JDE KROJ, TAK SE STROJ
Tak na tuto výstavu jsem se moc těšila. Zjistíte tu, co lidé na Valašsku nosili v létě či v zimě, z jakých materiálů se kroje šily a co si lidé oblékali při různých příležitostech. Možná budete překvapeni, že kroj nevypadal vždy stejně a že se v průběhu času proměňoval. A protože se ženy snažily být vždy originální, setkáte se tu s rozmanitostí barev, výšivek a materiálů.
V muzeu se natáčela spousta pohádek, filmů a seriálů. Mezi moje nejoblíbenější patří Dvanáct měsíčků, Hanele, Perinbaba, Doktor Martin, Tajemství hradu v Karpatech či Císař a Tambor.
Tak co? Nalákala jsem vás? Já myslím, že ano. 🙂
Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.
Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a Facebooku.
