Mám pro vás další skvělý tip na výlety. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se slaví 5. července. To víme asi všichni, protože není nad to, když si tímto dnem můžete prodloužit vaše prázdniny a ušetřit tak dovolenou. 🙂 A co si to o prázdninách udělat stylové a vydat se po stopách Cyrila a Metoděje?
CYRILOMETODĚJSKÁ STEZKA
Mnoho z vás jistě zná Svatojakubské trasy, které vedou napříč Českou republikou až do španělského Santiaga de Compostela. Já jsem si však řekla, že bych se ráda vydala po trase, která není tak moc známá. A to přesně splňuje Cyrilometodějská stezka. Vede krásnou přírodou Východní Moravou, má kulturní a historický přesah. Je spojena se jmény Cyrila a Metoděje, ale také s dějinami Velkomoravské říše. Cyrilometodějská stezka není pouze jedna trasa, která vás dovede z bodu A do bodu B, ale je to síť tras, které vás dovedou do Velehradu. To je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice. A jsou to moc fajn trasy, díky kterým objevíte vrcholky Chřibů, Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy a Beskydy.
ZNAČENÍ PĚŠÍCH TRAS CYRILOMETODĚJSKÉ STEZKY
Je to docela jednoduché. Pokud narazíte na směrovky Klubu českých turistů, tak vězte, že jsou doplněny logem Cyrilometodějské stezky. Takový bílý panáček v modrém rámečku. A tak můžete jen sledovat barvu pásového značení k další směrovce.
Protože se jedná o oficiálně značené trasy, najdete je v aplikaci mapy.cz. Stačí jen sledovat nápis Cyrilometodějská stezka.
PAS PUTUJEME BEZ HRANIC
Už jen s názvu vám teď musí být jasné, proč mne tyto trasy baví. Ano, podobně jako na Svatojakubské cestě, tak i na Cyrilometodějské stezce se sbírají razítka. Razítka se sbírají do pasu, kde je pro razítka opravdu velký prostor. Pas získáte v InfoPointech Cyrilometodějské stezky (tj. v turistických informačních centrech) a na vybraných památkách. Jsou označeny samolepkou. Vydají vám ho bezplatně na vyžádání, takže stačí se jen zeptat. Pak je na vás, odkud si razítko do pasu dáte. Já jsem je sbírala na jednotlivých místech, ušla jsem kratší vzdálenosti, ale i ty delší po celé Východní Moravě.
Seznam InfoPointů , kde je možné získat pasy: Pasy a pamětní listy – PUTUJME BEZ HRANIC
PAMĚTNÍ LIST
No, a pokud ujdete 15 km a budete mít v pase alespoň 3 razítka, která svědčí o tom, že jste tuto vzdálenost ušli, tak máte nárok na pamětní list Cyrilometodějské stezky. Ten si můžete vyzvednout v Infocentru Velehrad nebo Turistickém centru Velehrad. Já jsem byla docela zmatená, když se mne paní ptala, odkud jsem přišla. Já těch tras ušla docela hodně, takže když na mne paní v Infocentru vybafla, odkud jsem přišla, tak nevím proč a řekla jsem, že ze Strážnice. Takže můj pamětní list značí moji cestu ze Strážnice na Velehrad.
Putování závisí na vás, můžete jít kratší úseky a udělat si jen kratší výlety. Ano, to je putování bez hranic. Než začnete putování plánovat, inspiraci najdete na webových stránkách Putujme bez hranic.
A teď pojďte se mnou objevit místa, která se vážou k Cyrilu a Metoději:
KATEDRÁLA SV. PETRA A PAVLA
Moje první kroky vedli na kopec zvaný Petrov. Podle nejnovějších poznatků sahají počátky chrámu do 70. let 12. století. Právě tedy podle legendy Cyril a Metoděj založili v roce 884 první křesťanský chrám. To je ovšem jen legenda. Podle archeologů je jisté, že na Petrově ve 12. století stála románská rotunda. Dnes se na jejím místě tyčí katedrála. Kdo by tuto katedrálu neznal? Je to nepřehlédnutelná dominanta Brna.
KŘTINY
Ve Křtinách podle prastaré tradice sv. Cyril a Metoděj křtili, jak nepřímo dovozuje i název Vallis baptismi – Údolí křtu. Je jisté, že už v době předslovanské vedla křtinským údolím často používaná cesta. Svatí apoštolové ji velice pravděpodobně použili také a na soutoku potoků se zastavili. Křtiny jsou ukryté na horním okraji krasového Josefského údolí ve střední části Moravského krasu a představují nejen turistický, ale i poutní cíl. Je jsem je navštívila v rámci putování po Svatojakubské cestě – článek tady. Křtiny patřily odedávna k významným evropským mariánským poutním místům.
BENEDIKTINSKÝ KLÁŠTER V RAJHRADĚ
Další místo, které jsem navštívila v rámci Svatojakubské cesty na Jižní Moravě je klášter v Rajhradě (více najdete v článku tady). Ten patří mezi nejstarší a nejznámější kláštery na Moravě. Klášter sloužil odedávna jako centrum kultury a vzdělanosti. Dnes zde můžete navštívit opatský chrám sv. Petra a Pavla a Památník písemnictví na Moravě s historickou knihovnou. Vrcholné dílo středověkého písemnictví představují rukopisy spjaté s královnou Eliškou Rejčkou, druhou ženou krále Václava II., macechou posledního Přemyslovce Václava III. I když jej oficiálně založil kníže Břetislav kolem roku 1045, podle legendy vznikl už v době cyrilometodějské mise.
HRADISKO SV. KLIMENTA
Délka trasy: 17 km (Do Starého města u Uherského Hradiště)
Hradiště svatého Klimenta je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita. Hradisko bylo vybudováno na jednom ze zalesněných kopců jihozápadní části Chřibů, v blízkosti někdejší staré kupecké cesty, která spojovala oblast Středního Pomoraví s Brněnskem a je opředeno mnoha pověstmi, z nichž nejznámější je spjata s cyrilometodějskou tradicí.
Na území Chřibů je řada chráněných území. Za zmínku stojí slunné travnaté stráně s teplomilnou květenou s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých nebo skalní útvary na hřebenech Chřibů.
Pravděpodobně zde stával kostel a klášter. V roce 1421 byl církevní komplex vypálen husity a od 16. století je místo pusté. Dnes zde uvidíte pozůstatky opevnění a příkopů opevňující celé hradisko. Podle svědectví historických pramenů byla tato „Hora“ dána před dávnými staletími králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo k modlitbě, ale i k práci. V blízkosti chrámu byl vystaven monastýr (společný příbytek mnichů), poustevna a byla zde také škola, středisko osvěty a výchovy. Z archeologických výzkumů je doloženo, že na této hoře v době velkomoravské v 9. století stála zděná kaple.
Dále je zde dřevěná kaplička, kterou v roce 1964 postavili někteří koryčanští místo původní kaple z roku 1880, která stála v kněžišti základů kostela. Najdete tu i zvonici sv. Gorazda, kterou v roce 1985 postavili členové Společenství svatého Gorazda a druhů – Živé dědictví.
SVATÝ HOSTÝN A HOSTÝNSKÉ VRCHY
Hostýnské vrchy jsou pojmenovány podle památné hory Hostýn. Jsou výběžkem Moravskoslovenských Karpat i západní části Vsetínských vrchů. Hostýnské vrchy tvoří dva vrcholy. Na jednom je rozhledna s větrnou elektrárnou a na druhém leží poutní chrám.
K Bazilice se můžete dostat autobusem nebo pěšky. My jsme zvolili druhou variantu. Hostýnské vrchy jsou mírně zvlněné hřebeny a musím se přiznat, že před chrámem jsem vypadala, jako kdybych dostala infarkt, tak zpocená a červená jsem byla. Ale vůbec mi to nevadilo, protože procházka to byla velmi příjemná.
HOSTÝNSKÝ ZÁZRAK
Kdo by neslyšel o zázračné porážce Tatarů pod Hostýnem? Půl milionu divokých Tatarů táhlo na západ do Evropy a v roce1241 se valili na Moravu. Bojovníci se vyznačovali mimořádnou krutostí a bojovností. Zaplavili a zpustošili celou zemi a oblehli i horu Hostýn. Tisíce Moravanů prchali v hrůze do hostýnských lesů a hledali úkryt. Zde po dobu nejméně tří měsíců, vyděšení v modlitbách, zoufale prosili Pannu Marii o pomoc a vodu. Dodnes se traduje, že na zásah Matky Boží vytryskl pod vrcholem hory pramen vody, který zachránil Moravany před smrtí žízní i hladem. Poté se strhla obrovská bouře, která blesky a ohněm zničila tatarské ležení pod Hostýnem a Tataři v panice ujeli pryč. Dnes se poutníci můžou osvěžit i onou hostýnskou vodou, která pramení u Vodní kaple.
BAZILIKA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Na prostranství před chrámem stojí sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Uvnitř chrámu zdobí hlavní oltář socha hostýnské Madony s Jezulátkem a výjev přemožených Tatarů. Pokud půjdete pěšky, tak si trošku máknete, protože k chrámu vede 250 kamenných schodů. Když se pořádně zadíváte na Madonu s Ježíškem, tak zjistíte, že Ježíšek má v ruce svazek blesků. Dodnes je symbolem Svatého Hostýna. Úctu k Matce Boží šířili v 9. stol. na Moravě sv. Cyril a Metoděj. Po Keltech a kočovných germánech od 6. stol. přicházeli postupně východní Slované, kteří po roce 800 vytvořili Velkou Moravu. Jejich pokřesťanštění bylo právě dílem soluňských bratří. Hlásali pohanským praotcům křesťanskou víru a přiblížili lásku k Panně Marii, jejíž obraz pověsili na lípu (slovanský strom). Jejich pískovcové sochy jsou umístěny v průčelí chrámu. Další upomínky jejich postav jsou umístěny v bazilice.
KŘÍŽOVÁ CESTA OD DUŠANA JURKOVIČE
Na vrchol Hostýna vedou dvě křížové cesty. V uměleckých kruzích byla přijata více ta od Dušana Jurkoviče, který sám stavební práce na Hostýně řídil. Pro malířskou výzdobu křížové cesty vybral sám Jurkovič moravského malíře Jožu Úprku. Obrazy byly provedeny novou technikou tzv. sklomalbou, která nevyhovovala drsným hostýnským podmínkám. K další spolupráci byl přizván umělec Jano Köhler, který vytvořil pestrobarevnou keramickou mozaiku.
SVATOHOSTÝNSKÉ MUZEUM
Muzeum je umístěno v prostorách Jurkovičova sálu v areálu poutních domů. Dozvíte se tu o historickém vývoji Hostýna od prehistorie až po současnost. Najdete tu i expozici, která je věnována přírodě, fauně a flóře Hostýnských vrchů.
KAPLE SVATÉHO CYRILA A METODĚJE V RADHOŠTI
Čím je v Čechách Říp, tím je na Moravě Radhošť. Odtud pochází i základní kámen pro Národní divadlo. Právě tady stanuli Cyril a Metoděj, aby na místě pohanských obětišť vztyčili kříž. Radhošť jsem navštívila v rámci putování po Beskydech – článek tady. Kaple je postavena na vrcholu kopce Radhošť a zůstává nejvýše položeným chrámem české země. Na tomto místě se v raném středověku uctíval pohanský bůh Radegast. Poutě se tu konaly čtyřikrát do roka. Právě sem spolu s Pustevnami putují lidé nejen z Čech, ale i ze zahraničí.
Zpočátku měla kaple podobu kamenné stavby s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu. Nad vchodem do chrámku byl vyveden nápis „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj“. Jejich sousoší se nalézá vně kaple. Kaple je nejvýše položená církevní stavba v České republice.
STARÉ MĚSTO – VELIGRAD
V 9. století se na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště nacházela rozsáhlá sídelní aglomerace, později známá jako Veligrad. Její součástí jsou dnes tři archeologické lokality. Já jsem jej navštívila v rámci své návštěvy Uherského Hradiště – článek tady. Rozsah a bohatství archeologických nálezů (stavby, užitné předměty, výzbroj, šperky) nenechává nikoho na pochybách, že se jednalo o jedno z významných center Velkomoravské říše.
POUTNÍ CESTA RŮŽENCE
Délka trasy: 6,1 km
Do Archeoskanzenu Modrá jsme se vydali pěkně pěšky ze Starého Města u Uherského Hradiště. Cesta tady zároveň vede jak po Cyrilometodějské stezce, tak po Poutní cestě Růžence. Ta spojuje velkomoravský Veligrad s Velehradem. Poutní cesta vede částečně po cestě původní, zrušené v době totality. Začíná za železniční tratí u Starého Města, odkud jsem se vydala i já. Potom dále pokračuje dále údolím podél potoka Salašky. Půjdete většinu trasy na slunci, takže v létě na to myslete.
Zastavujeme se v Archeoskanzenu Modrá.
ARCHEOSKANZEN MODRÁ
Ten představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy (9. století) s hradbami, obydlími, dílnami, hospodářskými stavbami i paláci knížat a biskupů zbudovanými na podkladě skutečných archeologických nálezů, z nichž některé pocházejí přímo z plochy archeoskanzenu. Nahlédli jsme tak do objektů, kde kdysi žili Slované. V areálu najdete i domácí zvířata. Na území obce byla nalezena ručně hnětená pálená keramika, i pozdější keramika z plavené hlíny vyrobená na hrnčířském kruhu. Mezi nejvýznamnější archeologický objev však patří první odkrytí zbytků velkomoravské kamenné stavby na našem území.
KOSTELÍK SV. JANA KŘITELE
Na počátku 9. století tu vyrostl jednoduchý kostel, který podle odborníků patřil k nejstarším na Moravě a zanikl na konci 17. století. V letech 1999 až 2000 vyrostl v Modré vedle základů původní stavby na návrší nad Archeoskanzenem malý kamenný kostelík sv. Jana Křtitele, který je hypotetickou rekonstrukcí původní svatyně.
VELEHRAD
Naším posledním zastavením a cílovým místem po mém putování po Východní Moravě se stává legendární Velehrad. Sv. Cyril (Konstantin) a Metoděj sem přišli na pozvání panovníka Velké Moravy Rostislava z daleké Soluně (článek tady) křtít pohany. Pro srozumitelnost nového náboženství vytvořili jazyk zvaný staroslověnština. Vychovali tu své příští nástupce a vytvořili písmo, hlaholici, do něhož poté z řečtiny přeložili řadu liturgických knih včetně bible. A proč Velehrad? Když tady vznikl první cisterciácký klášter na Moravě, pojmenovali jej podle nedaleké osady Veligrad – Velehrad. Do Velehradu se můžete dostat i z nedalekých Tupes – článek tady.
Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský význam Velehradu a udělil zdejšímu kostelu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě.
Na nádvoří před bazilikou si nelze nevšimnout obrovského kříže, který je památkou na návštěvu hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II.
VELEHRADSKÝ PERNÍK
V expozici perníkové dílny se seznámíte s historií i současností perníku na Velehradě a jeho okolí. Uvidíte díla z celé České republiky a Slovenska. Obdivujte, jak se perník zdobí. Reklamy říkají, že můžete ochutnat i nazdobit svůj vlastní. Já jsem upřímně byla docela zklamaná, protože paní na výstavě nám řekla, ať si to rychle projdeme, že si řeší svoje zakázky a nemá na nás čas. No snad budete mít vy větší štěstí.
Tak co, už jste si vybrali, kterou trasou půjdete? 🙂 Je jen na vás, z kterého směru se do Velehradu vydáte. Stačí, abyste byli pozorní a dovolili svému zraku dohlédnout za obzor památek, které se k nim váží. Když se vydáváte po stopách svatých soluňských bratří, mějte otevřené nejen oči, ale i mysl, aby se jejich poselství víry, úcty a respektu mohlo dotknout vašeho srdce. ♥
Přeji vám šťastnou cestu!♥
Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když jej budete sdílet nebo zanecháte nějaký milý komentář pod článkem.
Také bych vás chtěla pozvat, abyste se ke mně připojili na Instagramu a Facebooku.
